Evropská unie chce změnit systém financování členských zemí. Desítky miliard eur z fondů EU, které měly po roce 2020 putovat do zemí střední a východní Evropy (včetně Česka), chce dát státům zasaženým finanční krizí, tedy Řecku či Španělsku. Informoval o tom web Financial Times s odkazem na návrh dokumentu Evropské komise (EK).
Komise má podle listu v plánu ukončit dosavadní praxi, kdy jsou peníze z fondů soudržnosti (tzv. kohezních fondů) rozdělovány téměř výlučně na základě výše hrubého domácího produktu na obyvatele. V budoucnu by pro směrování peněz měla být důležitá i řada dalších faktorů od nezaměstnanosti mládeže přes vzdělávání a životní prostředí až po inovace a přístup zemí k migraci.
Změny budou nejkontroverznější součástí návrhu víceletého rozpočtu EU pro období let 2021 až 2027, připomíná list. Přinesou totiž dramatickou proměnu politiky soudržnosti, která má za úkol podporovat méně rozvinuté části EU.
Plánované změny budou podle listu znepokojivé zejména pro Varšavu a Budapešť. Polsko a Maďarsko jsou velkými příjemci peněz z kohezních fondů, mají ale s Bruselem spory ohledně dodržování zásad právního státu a demokratických principů. Čistým příjemcem z fondů EU je ale také Česko.
„Zkoušejí to postavit proti nám. Je to další způsob, jak přijít o peníze,” citoval Financial Times velvyslance jedné z unijních zemí, která by na novém modelu tratila.
O podrobnostech reforem se stále jedná, diplomaté nicméně předpokládají, že výsledkem bude přesměrování finančních prostředků z Polska, ČR a Pobaltí do jihoevropských států, například Itálie, Španělska, Řecka, ale třeba i do některých regionů ve Francii, píše deník. Konečná podoba dokumentů by měla být zveřejněna na počátku května.
Jednání ohledně budoucího víceletého rozpočtu je komplikováno plánovaným snížením celkových výdajů z kohezních fondů, které má zčásti pomoci kompenzovat výpadek v příjmech způsobený odchodem Británie z Evropské unie. FT připomínají, že komisař pro rozpočet Günther Oettinger v této souvislosti hovořil o nezbytnosti škrtů mezi pěti a deseti procenty.
List Financial Times rovněž upozornil, že německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron podporují myšlenku využít rozpočet EU k finanční podpoře regionů s velkým počtem žadatelů o azyl, jako jsou Německo či Švédsko.
(jaz)
