Cimrman (jeho busta viz foto) se i více než 70 let po svém pomyslném skonu potýká s problémy. tentokrát v oblasti autorského zákona a poplatků za kopírování.

Cimrman v říši autorských poplatků nemá na růžích ustláno… Ministerstvo kultury odmítlo požadavky „procimrmanovské petice“ Filipa Smoljaka, který mimo jiné požaduje zrušení autorských poplatků za prodej nosičů a za použití kopírek. Smoljakovy požadavky, jež zaštiťuje „navrácením Cimrmana národu“, jsou podle ministerstva protiústavní, odporují autorskému zákonu i právu EU.

Filip Smoljak již dříve v petici „Vraťme Cimrmana národu“ požádal ministra kultury, aby se zasadil o rozumné změny autorského zákona tak, aby „Jára Cimrman nemusel o naší zemi hovořit jako o ´prohnilé česko-autorské monarchii a česká společnost byla … zase o trochu svobodnější“.

Původně byla petice určena bývalému ministru kultury Danielu Hermanovi z KDU-ČSL. Syn tvůrce a režiséra cimrmanovských děl Ladislava Smoljaka získal pro svoji petici šéfky poslaneckého petičního Heleny Válkové a dalších členů výboru, kteří chtějí požadavky na změnu autorského zákona řešit s ministrem kultury Šmídem.

Iniciátor petice, Smoljak, tvrdí, že jím navrhovaná změna by „pomohla malé kultuře proti agenturám“ Cílem je, aby tato „malá kultura“ již nemusela „agenturám a jejich právníkům z velkých měst odvádět příslušné desátky“…

Smoljak zdůraznil, že Cimrman již prokazatelně nežije více než 70 let, ale vždy si prý přál věnovat své dílo českému národu.

„Jak je tedy možné, že z užití jeho díla dodnes plynou některým lidem odměny, tzv. tantiémy?“ chce vědět Smoljak.

„Domníváme se, že je nehodno našeho národního velikána, aby čeští autoři byli svázáni byrokratickými okovy ve stylu Rakouska-Uherska tak dlouho od své smrti,“ uvedl iniciátor petice na konto autorského zákona.

Předsedkyně petičního výboru Helena Válková a Filip Smoljak diskutují o „cimrmanovské petici“.

Ministerstvo podnět neobdrželo

Ministerstvo kultury na dotaz týkající se aktuálního vývoje kolem změny autorského zákona uvedlo, že v této věci zatím neobdrželo žádný relevantní legislativní podnět, na který by bylo možno konkrétně reagovat.

Resort poukázal na to, že řadu možností, jak „pomoci malé kultuře“ mají autoři již podle stávající úpravy a to například tak, že mohou poskytnout bezúplatnou licenci nebo získané odměny mohou věnovat na dobročinné účely, včetně podpory kulturních aktivit.

„Některé z navrhovaných změn, zmiňovaných v souvislosti s iniciativou/peticí pana F. Smoljaka, však evidentně zásadně odporují nejen stávajícímu autorskému zákonu, ale také české ústavě, právu EU i mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána,“ konstatovala ve svém vyjádření mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Piráti pro zrušení

Naopak, předseda Pirátské strany Ivan Bartoš se k petici postavil vstřícně.

„Piráti podporují autonomní rozhodování autorů o jejich vlastních právech, včetně práva se jich vzdát. Stejně tak podporujeme zrušení zastaralého systému poplatků za soukromé kopírování,“ připojil Bartoš.

Divadelní, literární a audiovizuální agentura DILIA, která mimo jiné vybírá i poplatky od dovozců a výrobců kopírovacích zařízení a také od provozovatelů kopírovacích služeb, se ke Smoljakově petici, jež požaduje mimo jiné zrušení „kopírovacích poplatků“, nechtěla vyjadřovat.

Dominantní tuzemský „výběrčí“ autorských poplatků, kolektivní správce OSA, se ke Smoljakově iniciativě postavil kriticky.

„Myslím, že ani pan Filip Smoljak sám neví, co chce. Na jednu stranu chce mít možnost se něčeho vzdát a na druhou stranu se soudí s kdejakým malým divadlem o sebemenší peníz, aby získal nový druh autorskoprávní ochrany pro režiséra,“ vyjádřila se Kateřina Růžičková z oddělení komunikace a PR organizace OSA.

„Upřímně, jeho myšlenkovým pochodům o údajné podpoře malé kultury nerozumím,“ podotkla Růžičková.

Zvýšení poplatků

OSA vykonává správu autorských majetkových práv hudebních skladatelů, textařů a hudebních nakladatelů, stejně jako dědiců autorských majetkových práv.  Na začátku srpna 2016 oznámila zvýšení autorských poplatků o 50 %, který se týkal sazebníku pro reprodukovanou hudbu a měst nad 80 tisíc obyvatel. V menších městech nebylo zvýšení sazeb tak razantní.

Další významný kolektivní správce, agentura DILIA, od roku 2017 zvýšila autorské poplatky o 25 %.

V městech nad 80 tisíc obyvatel si restauratéři připlatí dohromady za poplatky správcům OSA a DILIA měsíčně 127 korun za televizi navíc.

K tomu OSA uvedla, že si provádí mezinárodní srovnání nejen s okolními státy, ale i se zeměmi, které mají srovnatelnou ekonomiku s Českou republikou.

„Naše sazby v tomto srovnání byly jednoznačně nejnižší. Ale toto konstatování samozřejmě neplatí pro všechny kolektivní správce v České republice.“

„Navýšením sazeb v roce 2016 se odměny pro autory hudby dostaly alespoň na chvost pomyslného pelotonu,“ konstatovala Růžičková z OSA.

OSA na autorských poplatcích vybrala 918 milionů Kč za rok. Z toho 130 mil. Kč spotřebovala na svůj provoz. Na osobní náklady svých 152 zaměstnanců vynaložila 100 mil. Kč za rok.

Tvrdí však, že má jedny z nejnižších nákladů v přepočtu na osobu i na HDP mezi autorskými hudebními organizacemi „minimálně v Evropě“.

„Investujeme nemalé finanční prostředky do IT infrastruktury, přesto řada činností je odkázána na manuální práci.“

„Pokud jde o výši nákladů, pak samotní autoři prostřednictvím dozorčí rady a valného shromáždění mají kontrolu nad tím, kolik OSA spotřebuje na svůj provoz. V tomto ohledu jsme i pod drobnohledem zahraničních společností, zejména těch, které spravují silný anglo-americký repertoár,“ kontrovala Růžičková.

OSA je podle ní „svým rozsahem činností středně velká firma“. Tvrdí také, že v porovnání s ostatními tuzemskými kolektivními správci OSA spravuje nejširší rozsah práv.

„Jako jediní na světě rozúčtováváme a vyplácíme honoráře pravidelně na čtvrtletní bázi a to již devátým rokem. Ročně vyplatíme autorské odměny 140 tisícům nositelů práv z celého světa za více jak 500 tisíc skladeb v rozúčtování,“ sdělila Růžičková.

Kontrola kolektivního správce

Podle autorského zákona (ve znění před novelou i podle stávající úpravy, odpovídající rovněž směrnici EU o kolektivní správě práv) je kolektivní správce oprávněn si z inkasovaných příjmů z výkonu práv odečíst nebo započíst v přiměřené výši úhradu účelně vynaložených nákladů na výkon kolektivní správy.

Pirátský šéf Ivan Bartoš podotkl, že autorský zákon pouze stanoví, že pravidla pro způsob použití vybraných odměn musí vylučovat svévoli kolektivního správce.

“Je na ministerstvu kultury, aby dodržování této povinnosti kolektivními správci kontrolovalo a její porušení adekvátně postihovalo a zajistilo nápravu.”

“Není nám známo, že by někdy ke zpochybnění nákladové efektivity kolektivních správců ze strany ministerstva došlo, a považujeme to za chybu,” dodal Bartoš.

Ministerstvo kultury reagovalo tak, že „stanovení strategie pro provádění těchto srážek z příjmů kolektivního správce je plně v pravomoci nejvyššího spolkového orgánu, tj. v praxi valného shromáždění, složeného z členů spolku, tedy kolektivním správcem zastupovaných nositelů práv“.

„K tomu je třeba zdůraznit, že provozní náklady jsou sráženy v odsouhlasené výši z odměn nositelů práv a jen ti rozhodují, kolik na provoz svého kolektivního správce ze svých odměn poskytnou,“ doplnila mluvčí ministerstva Cigánková .

ÚOHS posvětil zvýšení

OSA v této souvislosti poukázala na čerstvé rozhodnutí ÚOHS, který prověřoval oprávněnost jejího zvýšení poplatkových sazeb v oblasti reprodukované hudby v roce 2017.

„Úřad Vám sděluje, že v rámci šetření nedospěl k závěru, že by sazby autorských odměn účtované kolektivním správcem OSA dle sazebníku R byly výrazně a trvale nad průměrnou výší odměn za obdobné užití autorských děl účtovaných v jiných členských státech EU, a proto neshledal podezření na naplnění skutkové podstaty dle § 11 odst. 1 zákona a šetření podnětu ukončil,“ uvedl ÚOHS.

Ředitel agentury DILIA Jiří Srstka k loňskému zvýšení sazeb předeslal, že DILIA zastupuje autory literárních, audiovizuálních a dramatických děl v celé řadě oblastí a pro prakticky veškeré způsoby užití.

„Citované zvýšení (o 25 %, pozn. redakce) se týkalo jediné oblasti – práva na provozování televizního vysílání, kde je DILIA již od roku 2005 zastupována OSA – má tedy společný sazebník s OSA.“

„Sazby pro rok 2017 byly stanoveny již v lednu 2016, tedy více než rok před platností a účinností novely autorského zákona z dubna loňského roku a impulsem pro změnu byla mezinárodní srovnání a zachování poměrů mezi jednotlivými skupinami nositelů práv,“ konstatoval šéf DILIA, Jiří Srstka.

Poplatky na inflaci

Pokud jde o případné další zvyšování těchto poplatků, z odpovědí OSA i DILIA se dá vyvodit, že případné další zvýšení by „jen“ pokrývalo inflaci.

„DILIA aktuálně žádné navýšení sazeb odměn nad rámec inflace neplánuje. Jakékoliv změny sazeb budou samozřejmě probíhat v souladu s platnou legislativou, jako tomu také bylo vždy v minulosti,“ vysvětlil šéf agentury DILIA.

„Žádné výraznější zvyšování sazeb nad rámec inflace nepřipravujeme. Z mezinárodního srovnání nám sice vyšla data, že je tu v určitých segmentech stále prostor pro výraznější růst sazeb za práva autorů hudby než pouze o inflaci. Na druhou stranu jsme si vědomi toho, že v tuto chvíli není pro takové chování na trhu prostor,“ informovala Kateřina Růžičková z OSA.

Ministerstvo kultury k případnému zvyšování poplatků zdůraznilo, že lhůta pro předložení případných návrhů změn sazeb pro příští rok dosud neuplynula.

„Dle našich informací některé sazby pro rok 2018 zvýšil INTERGRAM v rámci limitu, stanoveného § 98f odst. 2, tedy bez nutnosti žádat o předchozí souhlas s navrhovanou sazbou Ministerstvo kultury,“ upozornila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš redakci řekl, že jeho strana ke zvyšování autorských poplatků aktuálně nevidí žádný důvod.

„Naopak, například poplatky za nenahrané nosiče záznamu jsou podle našeho názoru nepřiměřeně vysoké, respektive měly by být zcela zrušeny,“ deklaroval Bartoš.

„Je potřeba nahradit je jiným kompenzačním schématem, které bude odrážet realitu 21. století. Aktuálně používaný systém vznikl v době magnetofonových kazet a od té doby se v podstatě nezměnil, pouze stále bobtná a zvyšuje administrativní náročnost správy autorských poplatků,“ podotkl šéf Pirátů.

Současná realita je již zcela jinde. Sledujeme neustále klesající trend pořizování kopií zakoupených autorských děl pro osobní potřebu. Budoucnost patří streamovanému obsahu typu Spotify, Apple Music, Netflix a podobně,“ doplnil Bartoš.