EU řeší, jak pokrýt výpadek příjmů od Velké Británie, která již za rok opustí Unii. Komise uvažuje také o zavedení nové daně na plastové obaly.
Brusel údajně uvažuje o zavedení nové unijní daně na plastové obaly. Evropská komise tím chce řešit výpadek příjmů způsobený ztrátou příspěvků od Velké Británie. Ta by za 1 rok měla odejít z EU. Podstatnou část ztracených „britských“ peněz však Brusel chce získat od Evropské centrální banky.
Informoval o tom server info. V Evropské unii se již nějakou dobu řeší problém, jak nahradit výpadek příjmů 15 miliard eur (381 mld. Kč), který vznikne po odchodu Velké Británie z EU.
Junckerova EK prý zvažuje jednak využití části zisku Evropské centrální banky a jednak příjmy ze zavedení nové daně na plastové obaly.
Komise zvažuje, že by do rozpočtu Evropské unie použila peníze, které má Evropská centrální banka (ECB) z takzvaného ražebného, uvedly Financial Times. Jde o zisk z vydávání nových eurových bankovek.
Podle odhadů Evropské komise by se jednalo o 56 miliard eur v průběhu příštích sedmi let na které se plánuje další rozpočet (tzn. plynulo by z toho „jen“ 8 miliard eur ročně…). Vzhledem k tomu, že odchod Británie znamená výpadek až 15 miliard eur ročně, peníze z ECB by na pokrytí výpadku plateb od Británie nestačily.
Zvažují se úspory v unijním rozpočtu a také zavedení nové unijní daně z plastových obalů. Zatím však není jasné, jak by taková daň byla konstruována.
Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger má tento plán údajně oznámit až na začátku května. Komise tak reaguje na neochotu části členských států zvýšit po odchodu Velké Británie své příspěvky do společného rozpočtu.
Peníze ECB
Použití peněz Evropské centrální banky ovšem vytváří několik problémů. Existuje obava, zda by to nevedlo k politickým tlakům na banku, aby vytvářela zisk a tím došlo k ovlivňování její měnové politiky. ECB má být totiž strážcem stability společné měny euro a má být politicky nezávislá.
Za druhé by tím o peníze přišly některé členské státy eurozóny. Dosud totiž 90 procent ražebného zůstává národním centrálním bankám zemí platících eurem a některé z nich pak část z něj odvádějí do národního rozpočtu. Ražebné je ale také značně nejistým zdrojem příjmů s velkými výkyvy v čase.
Znamenalo by to, že příjem do unijního rozpočtu by byl nejistý, ačkoliv ve výdajích z rozpočtu by se s těmito penězi počítalo jako s jistotou.
Více peněz do EU
Šéf EK Jean-Claude Juncker už dříve uvedl, že by měly členské země EU platit od roku 2020 vyšší unijní příspěvky. Zvýšení odvodů České republiky do rozpočtu EU je nejasné. Ministerstvo financí ČR uvedlo, že je o případném navýšení příspěvků ČR do společné unijní kasy připraveno jednat.
Česká republika v roce 2017 odvedla do rozpočtu EU 42,4 mld. Kč a současně v průběhu tohoto roku obdržela z rozpočtu EU celkem 97,9 mld. Kč.
Tzv. čistá pozice ČR (rozdíl mezi příjmy přerozdělenými z Bruselu a odvody do unijního rozpočtu) v roce 2017 byla kladná (ČR více peněz získala), když činila 55,4 mld. Kč.
Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce roku 2017 zaplatila Česká republika do rozpočtu EU celkem 515,8 miliardy korun a za celé toto období získala 1,211 bilionu korun. Celkem Česko od roku 2004 získalo z EU o 695,5 miliardy korun více, než do něj odvedlo.
Více o tématu čtěte zde:
Odvody ČR do Unie se mohou zvýšit, připouštějí ministerstva. Rozhodnuto však nebylo
Česko by mělo platit EU víc peněz. Juncker tak chce po brexitu zacelit díru v rozpočtu
