Zaměstnavatelé budou zaměstnancům platit už od prvního dne nemoci
Vláda Andreje Babiše trvá na zrušení tzv. karenční doby. Hnutí ANO navrhne, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci. Po uplynutí 11 dnů nemoci by na sebe náklady vzaly pojišťovny. Nyní zaměstnavatelé proplácejí 4. až 14. den.
Vláda návrh sociálních demokratů na zrušení neproplácených prvních tří dnů nemoci ve středu podpořila. Vládní legislativci na základě stanovisek ministerstev však doporučili, aby se kabinet k předloze o zrušení karenční doby postavil záporně.
Vicepremiér v demisi Richarda Brabce (ANO) už dříve řekl, že v otázce zrušení karenční doby, což požadují ČSSD i KSČM, je ANO ochotno ke kompromisu, který připravuje.
Podle Brabce nejde v postoji ANO k nepropláceným dnům nemoci pouze o zhruba šest miliard korun, které by zrušení karenční doby zaměstnavatele stálo.
„Při dnešním stavu téměř plné zaměstnanosti se zaměstnavatelé obávají, že kdyby se vrátila zpět průměrná nemocnost, která byla před zavedením karenční doby, znamenalo by to, že mnoho podniků by mělo obrovský problém třeba obsadit směny,“ uvedl.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to ve výši tří pětin průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
Zrušení karenční doby by podle podkladů pro ministry vedlo k růstu nemocnosti, čímž by se snížily rozpočtové příjmy i příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V souvislosti s tím, že ČSSD zároveň navrhuje snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu, by státní rozpočet přišel podle podkladů až o tři miliardy korun ročně.
Záporně se k novele zákoníku práce postavila například ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce vyčíslilo přímý dopad na zaměstnavatele v příštím roce na 2,9 miliardy korun, při očekávaném zvýšení nemocnosti na 5,1 miliardy korun.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.
(jaz)
