Japonsko chce raději využít pro práci roboty než cizince.
Japonsko se potýká s největším nedostatkem pracovních sil za čtvrt století. Ekonomové vládě doporučují, aby zmírnila přísná imigrační pravidla. Loni Japonsko přijalo pouhých 20 žadatelů o azyl z celkového počtu 20 tisíc.
Třetí největší světová ekonomika s klesající porodností a prodlužováním délky života rychle stárne. Japonsko tak nejenže má méně práceschopných lidí, ale snižuje se také jeho spotřebitelská poptávka i maloobchodní ceny.
Premiér Šinzó Abe a jeho vláda se ale obávají, že by imigranti, kteří by pracovní sílu doplnili, mohli narušit společenský řád a na trh práce je nechce pustit. Místo nich má nastoupit informační technologie, umělá inteligence, ženy a starší lidé. Odborníci před tímto přístupem varují. I když automatizace může problém poklesu populace zmírnit, řešením je podle nich větší imigrace.
Japonsko se ale obává, že s přijetím velkých neasimilovaných skupin zahraničních pracovníků by mohla vzrůst zločinnost i sociální problémy.
Japonská vláda 99 procent žadatelů o azyl odmítá. Loni obdržela 20 000 žádostí, přijala ji ale jen 20. V roce 2016 to bylo 28 a od roku 1982 získala v Japonsku azyl necelá tisícovka lidí. Žadatelé o pracovní vízum například musí absolvovat zkoušku z japonštiny.
(jaz)
