Česká republika se rozsahem nezdaněných ekonomických aktivit podobá spíše skandinávským zemím a rozhodně je vzdálená balkánským ekonomikám, jako jsou Bulharsko a Chorvatsko.

Rozsah šedé ekonomiky v České republice byl v roce 2017 pod celoevropským průměrem. Objem šedé ekonomiky v ČR je dokonce nižší než v Belgii, v níž sídlí „vládní“ orgány Evropské unie. Vyplynulo to z nejnovější studie Mezinárodního měnového fondu (MMF), která se zaměřila na rozbor šedé ekonomiky ve většině států světa v uplynulých 20 letech. 

Předmětem studie (Medina, L.,& Schnedier, F.; Shadow Economy Around the World: What Did We Learn Over the Last 20 Years?, IMF Working Paper, leden 2018) bylo celkem 158 států světa, jejichž ekonomická data autoři zkoumali v rozmezí let 1991 až 2015.

Výzkum se zabýval především určováním objemu šedé ekonomiky, tedy neoficiální ekonomické činnosti, která není zdaněna, pomocí makroekonomických metod, které nahrazují pokusy počítat rozměr šedé ekonomiky přímými metodami.

Z podstaty věci je šedá ekonomika obtížně měřitelná a zkoumaní diskrepancí v oficiální ekonomické statistice, či průzkumy mezi podnikovými manažery a živnostníky nevedou k přesvědčivým výsledkům.

Česká republika se rozměrem nezdaněných ekonomických aktivit podobá spíše skandinávským zemím a rozhodně je vzdálená balkánským ekonomikám, jako jsou Bulharsko a Chorvatsko.

Autoři ve své studii použili především makroekonomické metody jako srovnání celkové poptávky po penězích v ekonomice (transakce v šedé ekonomice vyžadují směnu peněz) a mnoho-indikátorový model (kde matematický model hledá takové řešení, kdy pozorované ekonomické parametry mají mezi sebou optimální souvislost v závislosti na výpočtu skryté proměnné, což je v našem případě velikost šedé ekonomiky).

Rozsah šedé ekonomiky v ČR je dokonce nižší, než v zemích jižního křídla EU, tedy ve státech, jako jsou Itálie, Španělsko či Portugalsko.

Co je ale pro další srovnání podstatné, autoři z celkového objemu neoficiálních ekonomických aktivit odečetly ty, které – ač netvoří oficiální a zdaněnou ekonomickou činnost – jsou zcela legální. Především se jedná o kutilství, svépomoc, výpomoc v rámci rodiny a sousedské výpomoci.

Je důležité podotknout, že do šedé ekonomiky patří jenom klasická ekonomická činnost, která není oficiálně zdaněna, ale nikoliv kriminální aktivity, jako je pašování drog apod.

Výsledky studie pro 31 evropských zemí v roce 2017 jsou uvedeny v následujícím grafu.

TABULKA: PODÍL ŠEDÉ EKONOMIKY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH V ROCE 2017

Z tabulky je vidět, že postavení České republiky není vůbec špatné. Dokonce by se dalo říct, že je nad očekávání dobré. Výsledky výzkumu ukazují, že Česká republika má společně se Slovenskem jako jediná z bývalých zemí východního bloku rozsah šedé ekonomiky nižší, než je průměr zkoumaných evropských zemí.

Rozsah šedé ekonomiky v ČR je dokonce nižší, než v zemích jižního křídla EU, tedy ve státech, jako jsou Itálie, Španělsko či Portugalsko.

Hlavní otázkou zůstává, proč se vyčerpávat v boji s problémem, který u nás ve srovnání s většinou ostatních evropských států není podstatný.

Česká republika se rozměrem nezdaněných ekonomických aktivit podobá spíše skandinávským zemím a rozhodně je vzdálená balkánským ekonomikám, jako jsou Bulharsko a Chorvatsko.

Autoři studie dále ukázali, že objem šedé ekonomiky závisí na celé řadě faktorů. Za rozhodující se považuje celkové daňové zatížení práce (včetně sociálního a zdravotního pojištění). Velikost rozdílu mezi cenou zdaněné práce a čistou platbou mzdy pro pracovníka je základní podmínkou pro vznik šedé ekonomiky.

Vliv státu

Další vlivy má kvalita státních institucí a korupce ve státních úřadech. Tento faktor se projevuje především v rozvojových státech, kde stát není schopen nastavit v ekonomice jasná tržní pravidla a permanentně do ekonomických vztahů zasahuje nesystémovými příkazy, jejichž hlavním cílem je vymoci pro státního úředníka úplatek.

Ve vyspělých ekonomikách je podstatným faktorem míra státní regulace, která mnohdy nutí podniky a občany participovat na šedé ekonomice, protože některá oficiální ekonomická aktivita je ve vysoce zregulovaném prostředí už prakticky nemožná (zde například můžeme zmínit koupi klasické žárovky po jejich zákazu prodeje, kdy jednoduchým řešením je si žárovku koupit od někoho, kdo si vytvořil zásoby, ale už je nemůže oficiálně prodat).

Nezaměstnanost a šedá ekonomika

Dalším podstatným faktorem, na kterém závisí objem šedé ekonomiky, je míra nezaměstnanosti. Větší počet nezaměstnaných znamená větší počet osob schopných se naplno zapojit do šedé ekonomiky.

Nezaměstnanost je hlavním faktorem ovlivňujícím objem šedé ekonomiky v České republice, jak vyplývá z následujícího grafu, který v letech 2005 až 2015 srovnává míru nezaměstnanosti a poměr šedé ekonomiky k oficiální (vše v procentech).

Korelace je zřejmá a vymyká si jí pouze období 2010 – 2012, kdy za Nečasovy vlády klesal objem šedé ekonomiky i při stagnující míře nezaměstnanosti.

Graf: Závislost nezaměstnanosti a poměru šedé a oficiální ekonomiky v ČR

Pokud vyjdeme z toho, že míra nezaměstnanosti je ovlivněna hlavně růstem ekonomiky, který v případě českého exportně orientovaného hospodářství závisí především na fázi globálního ekonomického cyklu, jsou možnosti snižování objemu šedé ekonomiky pomocí různých zákonných opatření českého parlamentu a vlády dost omezené.

(mar)