Nejnovější data o hráčích státní účtenkové loterie ukazují, že do loterie se zapojili patologičtí hráči, pro které se státem organizovaný projekt stal hlavní náplní života. Někteří hráči Účtenkovky jsou schopni si zaregistrovat více než 100 účtenek denně. Opozice „přivítala“ nová data z účtenkové loterie ještě razantnějším odporem vůči tomuto projektu.
Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila Účtenkovku za „státní kasino“ a zvrácenou zábavu ministerstva financí.
„Stát na jedné straně velmi přísně reguluje soukromé provozovatele hazardu a na straně druhé podporuje státní kasino,“ reagovala politička.
Poukázala na náklady loterie ve výši 65 milionů korun ročně.
„My všichni tak přispějeme na zvrácenou zábavu ministerstva financí, které si evidentně přeje návrat do socialistických dob,“ kritizovala Udženija.
Nákladná obludnost
Miroslav Kalousek z TOP 09 označil Účtenkovku za „velmi nákladnou obludnost“. S tím, že „desítky milionů korun ze státního rozpočtu budou stát ceny pro ty, kteří budou udávat své hospodské a prodavače“.
Nelichotivě se o vývoji účtenkovky vyjádřili i Piráti. Účtenkovka byla podle nich spuštěna těsně před volbami jako součást předvolební kampaně.
„Měla motivovat k tomu, aby si lidé brali účtenky v době, kdy si část lidí přestávala brát účtenky kvůli jejich odporu vůči EET.“
„Proto nelze mluvit o nějaké prospěšnosti. Naopak, Účtenkovka zhoršuje situaci ohledně závislosti na hazardu,“ prohlásil pirátský poslanec Jan Pošvář.
Podle předsedy Podnikatelských odborů Radomila Bábka je Účtenkovka politický projekt.
„Státní moc se snaží vytvářet dojem, že veřejnost kontroluje, jestli živnostníci nepodvádí. Ale Účtenkovka žádnou kontrolou není,“ řekl.
Veřejnost podle Bábka nemá na kontrolu soukromého podnikání žádné právo.
„Účtenkovka nemá vliv na chod EET, nezvyšuje transparentnost ani férovost podnikání. Jediné, k čemu slouží je udržování nepřátelských postojů části veřejnosti vůči podnikatelům a živnostníkům,“ tvrdí Bábek.
Lidovecký ekonom Jaroslav Klaška tvrdí, že projednávání EET ve Sněmovně a její zavádění bylo tak silně medializováno, že EET byla všeobecně známa. Proto podle něho už zavedení účtenkové loterie nebylo zapotřebí.
„A to s ohledem na její původní úmysl, že zákazníci budou mít o důvod navíc si doklad o platbě od prodejce skutečně odebrat, a tím znemožnit případné zadržování platby. Tím se, podle našeho názoru, minimálně oslabila potřebnost ´Účtenkovky´,“ konstatoval Klaška.
Snížení zájmu
Zájem o účtenkovou loterii se v lednu 2018 proti loňskému roku snížil. Do slosování se v lednu zapojilo 426 tisíc lidí, což je nejnižší číslo od října 2017, kdy byla Účtenkovka spuštěna. Celkem bylo v lednovém čtvrtém kole loterie slosováno 13,8 milionu účtenek. Loni v prosinci jich bylo o milion více.
Ministerstvo se ale pochlubilo, že v lednu padl rekord v počtu jedním hráčem zaregistrovaných účtenek. Nejaktivnější soutěžící čtvrtého kola si jich za leden zaregistroval celkem 3201.
V průměru každý účastník za leden soutěžil téměř s 37 účtenkami, zatímco za prosinec jich bylo 39, za listopad 36 a za říjen 31.
Účtenková náplň života
„Rekordní“ počet zaregistrovaných účtenek jednou osobou je zjevným důkazem toho, že se státní loterie účastní patologičtí hráči, pro které se Účtenkovka stala hlavní náplní života.
Pokud by totiž onen rekordní počet účtenek (3201 za 31 dnů měsíce ledna) měl člověk získat přirozeným způsobem, znamenalo by to navštívit každý den více než 100 obchodů.
V přepočtu na otvírací dobu obchodů a restaurací (od cca 7:00 hodin ráno do cca 23:00 hodin večer; tedy během 16 hodin) by to znamenalo, že dotyčný účtenkový gambler by musel provádět nové nákupy v různých obchodech každých zhruba 9 minut (včetně odbavení na pokladně) a to po dobu celých 16 hodin…
To však prakticky není možné, neboť návštěva více než 100 obchodů je pro 1 osobu nerealizovatelná už jen s ohledem na časovou náročnost dopravy mezi jednotlivými obchody či restauracemi, nemluvě o době strávené v každém obchodě či restauraci.
Také finanční pokrytí každodenních 100 nákupů představuje enormní nároky. Celkové osobní výdaje na zaplacení nákupů ve stovce obchodů denně konaných po 31 dnů za sebou by zásadně zpochybňovaly smysl účasti v Účtenkovce.
Pokud by každý nákup stál pouhých 10 Kč, vynaložil by „rekordman“ na pořízení všech svých účtenek celkem 32 tisíc Kč za měsíc, což je podstatně více, než kolik činí průměrná čistá mzda v ČR (hrubá mzda v ČR dosáhla cca 29 tisíc Kč).
Je proto zjevné, že získaný počet účtenek (3201 za leden 2018, tj. 103 účtenek získaných denně včetně víkendů) musí být produktem obchodování či jiných nestandardních transakcí s účtenkami, případně jejich soustavným sbíráním v odpadkových koších apod.
Takový postup se evidentně vymyká původnímu smyslu účtenkové loterie a vrhá na státní loterii temný stín plynoucí z negativních dopadů na životy patologických hráčů.
Státní gambling
„Každý gambling a loterie nikdy moc nepřispívají ke kultivaci společnosti. Lidé si často neuvědomují všechny dopady na celek, a proto by stát podobné nástroje vůbec neměl zavádět,“ reagovala na vývoj státní loterie místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.
Poukázala současně na fakt, že zatím se u nás v průměru registrují necelé 2 účtenky na obyvatele, což je ještě nižší číslo než na Slovensku, kde skončila účtenková loterie „totálním fiaskem“.
„My jsme od začátku říkali, že státní účtenková loterie je principiálně zlo. Předpokládali jsme, že účtenková loterie způsobí, že podnikatelské prostředí bude žít v neustálém strachu, že za nevydanou účtenku na zboží za pár korun obdrží likvidační pokutu,“ podotkla dále.
„Tady to navíc ve spojení s udavačstvím podporuje možná i nevědomě to nejhorší v lidech. A to by neměl být zájem státu,“ prohlásila politička ODS.
Gamblerské chování některých účastníků účtenkové loterie kritizoval i poslanec Pošvář (Piráti).
“Dá se mluvit o patologickém chování. Zadání jedné účtenky není otázka pár vteřin a není vůbec v pořádku, pokud jeden občan věnuje tolik svého času jen registrování účtenek,“ uvedl na konto „účtenkových rekordmanů“.
Podle Pošváře Účtenkovka nejenom podporuje závislost lidí na hazardu, ale také napomáhá dalšímu rozeštvávání lidí.
„Jako by stát ústy hnutí ANO říkal, že jediný způsob, jakým přimět podnikatele k placení daní, je bič ´šmírování´. Všichni nekradou,“ konstatoval Pošvář.
Obavu z nově vytvářených herních závislostí vyslovil i ekonomický expert KDU-ČSL Jaroslav Klaška.
„Určitou rodící se, či pěstovanou závislost nelze vyloučit. Situaci bude třeba sledovat a pokud by ´Účtenkovka´ skutečně podporovala a rozvíjela klinickou závislost, bylo by zapotřebí situaci řešit: loterii buď zrušit, nebo minimálně upravit pravidla například limitací registrovaných účtenek,“ prohlásil Klaška.
Kdo nehraje Účtenkovku, ten okrádá rodinu
Negativně se k rekordmanským shromažďovatelům účtenek postavil i šéf Podnikatelských odborů Bábek.
„Chování této malé části společnosti je mi cizí a vlastně i protivné. Andrej Babiš vsadil na nejnižší pudy, chtivost získat něco bez práce a na úkor druhých.
„Tito lidé mají jedinou upřímnou snahu, vyhrát. Nemusí si koupit los, neriskují peníze za sázenku. Bez práce a bez nákladů, bez rizika mají šanci vyhrát.“
„Myslím, že to jsou stejní lidé, kteří razí heslo, že kdo nekrade, okrádá rodinu,“ podotkl Bábek.
ÚČTENKOVÁ LOTERIE V ČR: DATA
Říjen 2017 |
Listopad 2017 | Prosinec 2017 |
Leden 2018 |
|
Počet hráčů alespoň s jednou ověřenou účtenkou |
452 691 |
477 952 | 446 890 |
425 765 |
Počet všech zaregistrovaných účtenek |
13 869 846 |
17 198 013 | 17 365 271 |
15 933 923 |
Počet účtenek ve slosování |
11 137 598 |
14 564 956 | 14 861 223 |
13 792 381 |
Nejvyšší počet účtenek registrovaných jedním hráčem |
1 648 |
1 129 | 1 885 |
3 201 |
Průměrný počet registrovaných účtenek na osobu |
30,86 |
35,98 | 38,86 |
37,42 |
Ještě lepší Účtenkovka
Ministerstvo financí se chce pokusit o ještě intenzivnější rozvoj Účtenkovky. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už v lednu 2018 naznačila snahu státu rozvíjet Účtenkovku tak, aby zájem o ni v budoucnu vzrostl. Její úřad chce na jaře provést průzkum veřejného mínění, aby zjistil, co na Účtenkovce zlepšit…
Oslovení opoziční politici se však shodují na tom, že jediným přijatelným vývojem státní účtenkové loterie je její okamžité zrušení.
„Stát by neměl Účtenkovku vůbec provozovat. Jsou to vyhozené peníze našich občanů a bylo by prospěšnější, kdyby se ministerstvo financí spíše soustředilo na snižování administrativní zátěže, zjednodušování výpočtu a placení daní a vytváření lepších podmínek pro podnikání,“ uvedl poslanec Pirátů Jan Pošvář.
„Stát není loterijní kancelář. Umělé zvyšování atraktivity loterie naopak podkope její původní smysl a celá záležitost se stane absurdní, pokud už dnes není,“ zdůraznil lidovec Jaroslav Klaška.
„Účtenkovku“ je podle něho potřeba vyhodnotit s ohledem původní cíl: posoudit, zda nezakládá klinickou závislost na sázkách a rozhodnout, zda je nebo není zapotřebí.
„A znovu opakuji: s ohledem na celkovou medializaci EET a několikrát oznamované úspěšné navýšení výběru daní díky EET ztrácí ´Účtenkovka´ opodstatnění, podotkl.
Podle předsedy Podnikatelských odborů Radomila Bábka je Účtenkovka „z podstaty a od základů zvrácená“.
„A to se nedá vylepšovat. Jediné správné řešení je zrušit.“
Bábek však očekává, že vláda bude mít zájem na tom, aby takový nástroj, jakým je Účtenkovka, dále fungoval.
„Cokoli, co jim pomůže rozkládat společnost, cokoli, co bude ve společnosti vytvářet napětí a nepřátelství, se Andreji Babišovi hodí,“ podotkl Bábek.
Ten doporučil veřejnosti, aby státní loterii bojkotovali.
„Nejlepší a správné by bylo, kdyby lidé pochopili zrůdnost Účtenkovky a její účel a ignorovali ji. To bychom ovšem museli žít v ideální společnosti a taková neexistuje.“
„Takže očekávám, že nadále budou někteří občané chtiví po bezpracném zisku na něčí úkor. Snad jen velmi nízký počet ´hráčů´ je trochu povzbuzující. Není to s naším národem tak špatné,“ uzavřel Bábek.
Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija konstatovala, že na dosavadním průběhu účtenkové loterie je vidět, že to, co garantoval Andrej Babiš, se neděje.
„Zavedení účtenkové loterie nepřineslo do státní kasy žádné velké miliardy. A i kdyby, tak to za to nestojí.“
„To nám fakt stojí za návrat udavačství a za závislost půl milionů lidí na státním kasinu?,“ vznesla řečnickou otázku.
Ministerstvo financí by podle političky ODS mělo namísto organizování účtenkové loterie věnovat úsilí „podstatnějším věcem, jako je snížení byrokracie, zjednodušení komunikace se státem nebo snížení daní.“
Požaduje proto zrušení loterie.
„Nejvíc prospěšné proto pro všechny bude, pokud účtenkovou loterii zrušíme v nejkratším možném termínu,“ podotkla Udženija.