Samoživitelky zálohované alimenty od státu nedostanou.
Takzvané zálohované výživné mělo být určené pro samoživitele, kterým druhý rodič dítěte neplatí alimenty. Bývalá ministryně sociálních věcí Marksová navrhovala, aby výživné platil stát a peníze pak po neplatiči sám vymáhal. Její nástupkyně Jaroslava Němcová však tento systém odmítá.
Němcová sdělila deníku Lidové noviny, že „zavedení této dávky pro děti se jeví jako kontroverzní návrh, který problém ani s velkou administrativní náročností nevyřeší“. Stát by zálohované výživné podle původního návrhu přišlo ročně na 737 milionů korun, předpokládaná návratnost by přitom byla asi deset procent.
Němcová chce, aby se rodiny o sebe dokázaly postarat svépomocí. Stát by jim však měl umožnit takové podmínky, aby toho byly schopné. Řešení by spočívalo ve vzniku flexibilních úvazků, v mikrojeslích nebo školních obědech zdarma.
Právě navýšení flexibilních úvazků je dle odborníků tím nejlepším možným řešením, jak samoživitele podpořit. Jednalo by se o zkrácené úvazky, nestandardní rozložení práce či sdílená pracovní místa.
Počet dlužníků na alimentech stále roste. Dle Františka Brože z Asociace neúplných rodin činí průměrný dluh na výživném asi 90 tisíc korun a jeho vymáhání trvá 36 měsíců. Stoupá také množství exekucí na neplatiče.
Exekuce je však v mnoha případech neefektivní, zvlášť u rodičů, kteří pracují na černo a žádné příjmy nevykazují. Naopak zabavení řidičského průkazu se v průběhu let jeví jako dobrý nástroj, jak neplatiče donutit ke splacení dluhu.
