Pod přívalem sporů o Čapí hnízdo, Babišovu vládu a boje o Hrad se fakticky zapomnělo na krajně manipulativní státní účtenkovou loterii, která je propagandistickým nástrojem na podporu elektronické evidence tržeb. Především je nutno konstatovat, že účast lidí, tedy zapojení hráčů do hry je neslavné. Na Účtenkovku se navíc nabalují bizarně absurdní aktivity.
Ministerstvo financí sice tvrdí opak (co by taky mohlo říkat jiného), ale fakta o účastnících nejsou tak oslnivá, jak je prezentováno. Do lednového losování letošního roku se zapojilo necelých 447 tisíc aktivních hráčů. Soutěžili s „rekordním počtem“ 14,9 milionu ověřených účtenek.
Uvážíme-li, že v Česku je 8,4 milionu dospělých občanů (= oprávněných voličů), pak zjistíme, že státem fedrované Účtenkovky se účastní nějakých 5 % procent z nich.
Uváděných 447 tisíc hráčů je mimochodem méně než třetina počtu občanů, kteří na podzim 2017 volili do Sněmovny hnutí ANO (1,5 milionu lidí). Jak vidno, ani voliči ANO neprojevili bůhvíjaké nadšení pro loterii, která se stala středobodem linie Babišova hnutí, jemuž dali ve volbách svou podporu. Kdyby projevili aspoň trochu nadšení, muselo by se přece Účtenkovky (v rámci spontánní a nadšené podpory velkému kormidelníkovi A. B.) účastnit minimálně 1,5 milionu občanů…
Nesmyslnost úspěchu
Považovat Účtenkovku za úspěch, je nesmysl. A ještě větším nesmyslem by bylo tvrdit, že občané svou účastí v této loterii chtějí podpořit EET a ideové, antipodnikatelské záměry tohoto kontrolního projektu.
Lidé prostě jen hrají loterii, v níž sázenka / los je fakticky zdarma (každý člověk přece musí nakupovat a tedy i „fasovat“ v obchodech účtenky, tedy papírky, s nimiž se pak může zapojit do státem organizované hry o hodnotné ceny).
Stát zavedl svoji loterii, která je z pohledu spotřebitelů v jistém aspektu výhodnější, než ty klasické, komerční, v nichž lidé musí investovat své peníze speciálně do sázení (nákupu losu, sázenky či platby za sázku) a riskují (respektive, vědí téměř jistě), že o vsazené peníze přijdou…
Ve státní účtenkové loterii tedy žádnému hráči nehrozí ztráta vložených prostředků. Losy (účtenky) jsou z pohledu loterie zdarma. Proto lidé hrají, neboť jim stát (za peníze poplatníků) nabídl a zpropagoval tu nejvýhodnější loterii.
Stát získává od lidí peníze daněmi, a proto může pořádat „loterii bez rizika“ (tedy bez toho, aniž by na loterii potřeboval vydělat) a „zdarma“, tedy bez toho, že by lidé za účast v loterii museli státu platit.
Účtenkovka není loterií
Kolem a kolem, Účtenkovka není v pravém slova smyslu loterií. Prohrává (ve smyslu úbytku prostředků) v ní vždy jen stát, potažmo daňoví poplatníci, kteří celou tuto „zábavu“ pro masy platí.
„Hráči“ (tedy občané) prohrát nemohou (za účast nemusí platit) a nejsou to tedy v pravém slova smyslu hráči (podstatou hry s se skutečnými hráči je to, že každý hráč může vždy vyhrát i prohrát).
A ani stát v pravém slova smyslu v Účtenkovce neprohrává. Finanční ztrátu peněz (které na provoz a výhry dodali daňoví poplatníci) si stát kompenzuje propagandistickým ziskem: vláda, respektive ministerstvo financí (ANO) se díky Účtenkovce může prezentovat jako někdo, kdo lidem přináší zábavu a možnost solidní výhry bez sebemenšího rizika.
Z pohledu zmíněné ultravýhodnosti státní účtenkové loterie pro spotřebitele je tedy poslední známý údaj o počtu účastníků přinejmenším nepřesvědčivý.
Zlepšení paní ministryně
Ministryně financí Alena Schillerová však slibuje vylepšení.
„Věřím, že zájem v budoucnu ještě stoupne,“ uvedla na konto loterie.
„Na jaře si chceme udělat průzkum veřejného mínění, abychom věděli, co zlepšit. Doufáme, že nám lidé řeknou, jestli jsou spokojeni s cenami a co jiného se jim případně nelíbí,“ plánuje.
K tomu je nutno říci, že zlepšovat státní loterii lze teoreticky do nekonečna, respektive do absolutna. Stát může zvyšovat hodnotu výher i jejich celkový počet. Na výhry může stát teoreticky věnovat třeba i celý státní rozpočet ČR (1,3 bilionu Kč) a přitáhnout tak ke hře masy tím, že zaručí výhru každému účastníkovi…
Počet hráčů by nepochybně dramaticky stoupl a stát by mohl tvrdit, že zprostředkovaně projevená podpora Účtenkovce a tedy i elektronické kontrole tržeb podnikatelů je absolutní, tedy většinová…
Šlo by však jen o ještě větší manipulaci s veřejností, než jakou stát pořádáním účtenkové loterie provádí dnes.
Nabalené aktivity
Absurdnost a manipulativnost Účtenkovky dokreslují přímo zlatým písmem některé pitoreskní aktivity, které se na státní loterii nabalují. Vznikl například podnikatelský projekt, který lidem ze účelem využití v Účtenkovce prodává (a zasílá mailem) účtenky v elektronické podobě s tím, že kupujícím za tuto účtenku neposkytuje fakticky žádnou službu (s výjimkou účelově naroubované „služby“ zaslání vtipu…).
Takový pseudoprojekt vlastně lidem usnadňuje účast ve státní loterii (lidé nemusí účtenky sbírat v odpadkových koších, nemusí z nich složitě přepisovat kódy), ale s původním záměrem účtenkové loterie (kontrolovat hostinské a drobné obchodníčky, jestli lidem vydávají účtenky) to nemá vůbec nic společného.
Účtenkovka tak sice přispívá k „rozvoji“ podnikání, ale ve zcela zvrhlé podobě, která se skutečným podnikáním (jehož smyslem je poskytovat užitečné služby spotřebitelům) nemá nic společného. Jde o jakousi specifickou pro-etatistickou formu pseudopodnikání, která jen rozšiřuje rozsah aktivit tyjících z parazitování na státu, jeho dotacích a jeho regulatorních aktivitách.
Účtenkovka totiž (alespoň tedy dle oficiálních záměrů ministerstva) není nic jiného, než podpůrný nástroj pro utahování šroubů selektivně vybrané skupině podnikatelů.