"EU nelze reformovat," tvrdí v rozhovoru europoslanec Payne. Předložil proto k diskusi Alternativu pro Evropu. Má se stát podkladem k úplnému zrušení Evropské unie.
Evropskou unii nelze reformovat, uvedl v rozhovoru europoslanec Jiří Payne. Proto společně s Petrem Machem vypracovali plán na zrušení Evropské unie s názvem „Alternativa pro Evropu“. Tvrdí, že členské státy by se namísto 28 exitů z unie měly pokusit společně domluvit na společném postupu v situaci, kdy podle Payna Evropská unie míří ke svému rozpadu. „Nemáme na vybranou – buď dojde k zahnívání stávajícího modelu, nebo se rozhodneme pro nějaký jiný,“ prohlásil Payne.
Rozhovor s českým poslancem Evropského parlamentu (frakce EFDD) Jiřím Paynem:
Co vás vedlo k předložení plánu „Alternativa pro Evropu“, jehož cílem je zrušení Evropské unie a jaké budou první kroky v tomto záměru?
Zatím vyzýváme k zahájení diskuse o alternativách. Iniciativa může být chápána jako polemika s projevem francouzského prezidenta Emanuela Macrona na Sorboně, kde navrhl: vyhodit skoro polovinu komisařů z komise (za malé státy, které nesmí zdržovat ty velké), navrhl zavedení evropské daně, navrhl zřízení evropských intervenčních sborů, navrhl, že Evropu povede francouzsko-německý tandem. Macronova iniciativa prohlubuje demokratický deficit.
Jaký má smysl, aby se europoslanec méně významného členského státu pokoušel měnit či přetvářet EU respektive Evropu a tvořit jakousi „lepší EU“?
Vyzýváme k zahájení akademické diskuse, kde rozhoduje síla argumentů a myšlenek, nikoli velikost státu. Jsou-li naše myšlenky smysluplné, jistě se k nim přidají i politikové silných států.
Nebylo by jednodušší a efektivnější, kdyby Česko prostě vystoupilo z EU a ponechalo Unii svému osudu? Tzn. nebylo by efektivnější investovat energii výhradně do vystoupení ČR z EU?
Naopak, tím, že bychom utekli, se problémy nevyřeší. Naším cílem není řešení českých problémů, hledáme řešení společné pro všechny demokraticky smýšlející obyvatele Evropy.
Slepá ulička
Nestačilo by veřejně prokázat, že EU je problematický projekt a ostatním státům prostě doporučit, aby z něj odešly a následně se domluvily na všestranně výhodné mezivládní spolupráci suverénních států?
Monnetův projekt evropské integrace se dostal do slepé uličky, ostatně tuto myšlenku před časem publikoval i Jacques Delors. O tom není pochyb. To podstatné, co přinášíme v našem textu, je popis jedné konkrétní varianty, jak by se to dalo udělat. Tvrdíme, že existuje alespoň jedna alternativa, kterou lze použít jak v případě nějaké krize, tak v případě dohody.
Bezesporu lze vymyslet a navrhnout více alternativ. Předkládáme lepší alternativu, která respektuje tradiční evropské hodnoty a posiluje demokratické tradice. Snažíme se zachovat pozitivní prvky dosavadní spolupráce. Domníváme se, že namísto 28 exitů je lepší zkusit se domluvit na společném postupu.
Proč vaše studie „Alternativa pro Evropu“ nezahrnuje podrobnější kroky, jak se k takové alternativní Evropě bez Evropské unie reálně propracovat?
Popisujeme konkrétní plán postupu, jak se dostat ze slepé uličky. Uměli bychom napsat přesné detaily, ale v tomto okamžiku to není potřeba, protože jsme ukázali, že existuje alternativa jiná, než Macronova vize ještě centralizovanější a ještě méně demokratické Evropy. Jednoduchým krokem, který si mohou odhlasovat jednotlivé státy, je změna, která podřizuje evropské normy národnímu parlamentu.
Algoritmus řešení
Ve Alternativě pro Evropu hovoříte o „algoritmu řešení“. Jakým způsobem by ale body vašeho algoritmu měly být prosazeny a uskutečněny?
Vycházím z analogie s našimi zkušenostmi s rozdělením Československa. Prvním krokem musí být dohoda, že chceme úmyslný demokratický deficit skutečně řešit. A deficit je záměrný. Předpokládám, že konvent, který sepsal Lisabonskou smlouvu a kterému předsedal Valéry Giscard d’Estaing, zahrnoval politiky, kteří dostatečně dobře věděli, co je to rovnováha moci, vzájemné kontrolní mechanismy a pojistky. Přesto je do Lisabonské smlouvy nenapsali.
Jaký je váš plán na uskutečnění tohoto algoritmu?
Zatím zahajujeme diskusi. Předpokládáme, že se budou konat různé konference na toto téma. Předpokládáme, že se návrhy alternativních modelů spolupráce stanou součástí volebních programů politických stran v eurovolbách v roce 2019.
Myslíte, že případná diskuse, která o vámi připravované alternativě vznikne, může vést k vytvoření realizovatelného plánu ke zrušení či zásadní transformaci EU?
Ano, domnívám se, že „Alternativa pro Evropu“ nakonec vyústí do dohody o nové podobě spolupráce, založené na zcela jiných základech, než je stávající EU. Nemáme na vybranou – buď dojde k zahnívání stávajícího modelu, nebo se rozhodneme pro nějaký jiný.
Reforma nebo konfederace?
Vámi prezentovaná studie Alternativa pro Evropu vytváří dojem, že cílem je reforma EU či snaha EU nahradit nějakou novou organizací, která bude zakotvovat spolupráci států v Evropě. Jaký je váš cíl pokud jde o akci vůči EU? Jde vám o pokus o reformu nebo o rozpad EU, případně o vytvoření konfederace?
EU nelze reformovat. Z EU nelze vytvořit demokratickou instituci. EU směřuje nevyhnutelně k nedemokratickému autoritativnímu režimu. Mám vážné pochybnosti o představách zakladatelů tohoto projektu. Věřili, že odpovědné a morální jednání politiků lze nahradit nějakou nadnárodní institucí.
Nelze. Francouzi si musí stále znovu řešit pokušení velmocenského bezohledného chování svých politiků. Němci si musí sami řešit své pokušení ovládnout evropský kontinent. Všechny státy musí respektovat suverenitu druhých států. Žádná nadnárodní instituce to nemůže nahradit. To, co navrhujeme, je svobodná spolupráce suverénních a odpovědných států.
Co je podle vás nejlepší alternativou pro současnou Evropu, respektive Evropskou unii?
Důsledná mezivládní spolupráce. Umožňuje zachovat kterýkoli pozitivní prvek dosavadní spolupráce v EU. Podobně, jako jsme během šesti měsíců beze zbytku transformovali federální vztah mezi ČR a SR do podoby mezivládní spolupráce, podobně je možné stejně rychle proměnit EU. Vše, co EU přináší, je možné uskutečnit bez nedemokratické nadvlády Bruselu.
Jak by měl být podle vás řešen obchod v rámci Evropy po případném rozpadu EU? Uvádíte, že nelze využít mechanismus EFTA… Proč?
Kdyby 28 států odešlo z EU a okamžitě by vstoupily do EFTA, patrně by došlo ke zničení této instituce. Post-unijní státy budou potřebovat přechodné období na rozsáhlou deregulaci. Teprve potom bude možné vytvořit celoevropskou podobu spolupráce.
Měla by se vzorem pro potenciální úpravu volného obchodu v rámci Evropy stát případná dohoda EU s brexitující Velkou Británií?
Myslím, že žádná taková dohoda s Británií nebude. EU vyjednává tak, aby k žádné dohodě nedošlo. Naopak vzorem pro brexit by mohlo být rozdělení Československa.
Věříte v „dobrou“ obchodní dohodu mezi EU a samostatnou Velkou Británií, která není členem EU?
Taková dohoda není složitá, sjednat ji je rutinní záležitost. Spíš očekávám, že budou platit pravidla WTO. Ale rád bych se nechal překvapit, kdyby se obchodní dohoda uzavřela. Bylo by to v zájmu obou stran kanálu.
Lidové veto do každého státu
Ve své iniciativě ke zrušení EU kritizujete centralizovaný a nedemokratický model stávající Unie, ale sami navrhujete některé centrální opatření, například, aby v celé EU bylo v každém státu zavedeno lidové veto. Proč?
Záměrně nenavrhujeme referendum, ale švýcarské lidové veto. Evropská unie poškodila demokratické tradice. Lidé ztrácejí důvěru, že by mohli volbami něco ovlivnit. Podstatou zastupitelské demokracie je to, že volení zákonodárci hájí zájmy svých voličů vůči vládě. Pokud nereprezentují své voliče, mají ve Švýcarsku nástroj, záchrannou brzdu, jak nedemokratické rozhodnutí zastavit. To je pravý protiklad toho, čemu se u nás říká referendum – kdy nahrazujeme rozhodnutí parlamentu lidovým hlasováním.
Připravujete vznik jakési celoevropské politické strany, jejímž klíčovým programovým bodem bude zrušení EU a vytvoření „alternativy pro Evropu“. Řekněme, že tato strana uspěje v příštích volbách do Evropského parlamentu. Ale jaký má tento útok na ovládnutí EP smysl, když vy sám tvrdíte, že EP o ničem nerozhoduje… („voliči mohou volit jak chtějí, ale na fungování EU výsledky nemají VŮBEC ŽÁDNÝ VLIV“)?
Evropské strany existují nezávisle na našem projektu, stranu jsme připravovali se zástupci dalších států už dlouho, jenom nyní začínáme uvažovat o změně doposud plánovaného názvu. Netvrdím, že EP o ničem nerozhoduje, tvrdím, že nereprezentuje zájmy voličů. Proto žádné eurovolby nic neovlivní.
Smyslem našeho společného projektu by mělo být to, že předkládáme alternativní projekt. Pokud by byl takový program úspěšný, bude jednoduchá dohoda, že se bude postupovat podle naší kapitoly ‚Co dělat‘.
Myslíte, že Evropský parlament hypoteticky ovládnutý protiunijními silami dokáže přimět Evropskou komisi k reformě EU či dokonce k rozpuštění EU?
Ne, k tomu se musí rozhodnout odpovědné vlády členských zemí v souladu s vůlí vlastních voličů.
V čem je vaše iniciativa Alternativa pro Evropu jiná, než již existující celoevropská ENF, tedy Evropa národů a svobody, vedená paní Le Penovou?
Nevím přesně, co budou navrhovat, mám informaci, že nyní pracují na myšlence zcela zrušit Lisabonskou smlouvu a nahradit ji nějakou jinou smlouvou.
Dá se vaše aktivita, tedy snaha o nalezení alternativy EU, chápat jako začátek předvolební kampaně Svobodných před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019?
To nevím, Svobodní si nyní volí nové vedení, a pokud vím, tak zatím směřují představy Svobodných poněkud jiným směrem.
