Vláda regulacemi jako je Babišova EET, kontrolní hlášení nebo zákaz kouření vyhnala lidi z českých hospod. Letos se v Česku zavřela každá desátá hospoda.

Babišova EET vyhnala lidi z hospod. Zavřelo se až 3000 pohostinských zařízení, ve kterých se čepuje pivo. Z toho polovina připadla na podniky, které zásobuje Plzeňský Prazdroj. Provozovny kromě EET ničí i zákaz kouření nebo velká byrokracie.

Spotřeba piva v Česku dramaticky klesá. Letošní odbyt piva se propadl nejvíce za předešlé roky – za období leden až září meziročně o 6,5 procenta. Nejvíc pak v září, kdy skončil provoz letních zahrádek – prodej piva se za celé Česko propadl oproti loňskému září o 24 procent.

Za poklesem prodeje piva v restauracích je nejen řada regulatorních opatření – kontrolní hlášení, elektronická evidence tržeb a regulace hazardu – ale také zákaz kouření v restauracích, změny pravidel pro provozování zahrádek nebo snižování limitů pro uplatnění paušálů pro živnostníky.

Konkrétní údaje o vlivu regulací dosud nebyly k dispozici. Přesnější čísla o vývoji hospodského trhu nyní poskytl lídr tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj, který zásobuje téměř polovinu z 32 tisíc českých výčepních podniků. Data zveřejnily Lidové noviny, které patří do mediálního impéria Andreje Babiše. Ten v zemi zavedl právě elektronickou evidenci tržeb.

Úplně svou činnost za letošek skončilo 1500 odběratelů. Nejsou v tom započítány hospody, které přešly k pivu konkurence, a tedy fungují dál.

Za celý hospodský trh v ČR odhadem skončilo až 3000 podniků, které čepují pivo, tedy zhruba každý desátý. Nejvíc hospod pak zavřelo v méně lidnatých regionech, jako je Vysočina, Jihočeský kraj a jihozápad Plzeňska.

Majitelé si stěžují na zákaz kouření a byrokracii

Z průzkumu Prazdroje dále vyplývá, že hospodské a restauratéry nejvíc tíží od května platný zákaz kouření (28 procent oslovených), na druhém a třetím místě je nedostatek personálu a velká byrokracie (20 procent) a na čtvrtém EET (19 procent).

„Řada podniků, zejména těch, kde se i vaří, a těch ve větších městech, se dokáže se situací vyrovnat. Nebo dokonce si i ekonomicky polepšit. Kritická situace je v malých obcích, kde vadí nejvíc zákaz kouření a EET. Naopak v sídlech, kde panuje větší konkurence, je největší hrozbou spíš nedostatek a kvalita personálu,“ shrnul poznatky z průzkumu obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Přes polovinu ze zavřených hospod připadá podle něj na ty vesnické a lidově „čtvrté cenové skupiny“.

„Spotřebu piva nejvíce negativně ovlivnil zákaz kouření, který dopadl především na segment klasických hospod bez letních zahrádek,“ uvedl mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Jana Pikardová z Heinekenu zase připomněla, že v řadě zemí Evropy, například v Polsku, Rakousku, Chorvatsku nebo Německu, není zákaz kouření tak striktní jako od konce května v Česku.

S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

„I naše zjištění potvrzují až desetiprocentní úbytek pohostinských zařízení. Že lidé přecházejí víc k lahvovému pivu, je logická věc, se kterou se musí trh popasovat. Ale vesnické hospody, které jsou tam prakticky jediným místem společenského setkávání a přitom nemají moc jiných možností, jak zastavit propad tržeb, je třeba nějakým způsobem podpořit,“ uzavřel Stárek.

(pel)