Babišovo hnutí ANO zahájilo povolební kampaň, v níž občany vyzývá, aby jí řekli, jak má vládnout...
Když nevíš, jak vládnout, zeptej se na to po volbách občanů. Tímto heslem se zřejmě řídí Babišovo ANO. To ve svých vlastních médiích, která si pro své působení v politice zakoupil hlavní stranický impresário, vyzývá občany, aby straně poradili, co má ve vládě prosadit… Bizarní je takový krok mimo jiné i tím, že ANO ve vládě (zatím reálně) není a nemá pro „svoji“ vládu politickou podporu.
Přesto se občanům „prodává“ jako vládní či dokonce vládnoucí strana, která už „zase“ tvrdě maká a už už začíná v zemi vládnout… Svět chce být klamán, jak pravil klasik. A občan taky, sluší se dodat.
Reklamní banner hnutí ANO publikovaný v deníku ovládaném Andrejem Babišem.
Originalitu však Andreji Babišovi upřít nelze. Provádět předvolební kampaň, to je běžné. Ale dělat kampaň povolební, to tu opravdu ještě nebylo.
Doslova pár dnů po volbách hýří předseda ANO voličskými aktivitami, jakoby se již chystal na další volební klání. A nebo se tím alespoň snaží hrozit neposlušným politickým stranám, které s ním nechtějí do koalice ani mu nechtějí podpořit jeho menšinovou vládu.
Namísto toho, aby šéf vítězné strany trávil čas nekonečnými, úmornými a přehršlí ústupků a kompromisů nabitými jednáními s potenciálními koaličními partnery, tak již zas jezdí „za voliči“, kde mimo jiné předvádí své univerzální schopnosti a to například také hrou na bicí nástroje.
Velkouzenář Babiš, prezidentem pověřený k jednáním o vytvoření vlády, namísto jednání s politiky jezdí mezi spotřebitele propagovat své párky a klobásy. Jen, že jim k této zajisté chutné krmi namísto hořčice nebo kečupu servíruje trochu politické omáčky s příchutí menšinové vlády…
Není předmětem této úvahy po x-té rozebírat okolnosti a zapeklitosti menšinové vlády, kterou by ve funkci neposvětila standardní parlamentní většina, nýbrž ji u vesla držel toliko prezident svým ústavním kreacionismem.
Za rozbor ale stojí myšlenka, že občané po volbách znovu rozhodují (formou neoficiálních rad vítězné straně), jakou politiku má provádět vláda…
Strana (jako třeba ANO) se nechá ve volbách zvolit buď na základě svého předvolebního programu (což je tento případ, ANO před volbami řádně představilo volební program) nebo bez jakéhokoliv programu.
Poté, co volby s poměrně nízkou voličskou podporou vyhraje, a naskytne se ji možnost sestavit vládu, se ale namísto plnění vlastního programu začne obracet na občany s žádostí, aby straně napověděli, co má strana ve vládě (v níž zatím není, ale to je detail) prosazovat…
To je absurdní z mnoha důvodů. Jednak to vypadá, že hnutí ANO je ze vzniklé situace naprosto politicky bezradné. Zapomnělo na svůj předvolební program? Nedokáže si stanovit aktuální priority? A nebo je to jen – vůči občanům poněkud zavádějící – propagandistická hra, jejíž cíle jsou čistě marketingové?
Kuriózní je také následující rozpor. ANO se v žádosti o radu, jak má teď vlastně vládnout, obrací na prakticky všechny občany ČR. Každý prý může straně poradit. (Ponechme stranou, co bude strana dělat, když rady občanů budou vzájemně protichůdné? Jak bude strana došlé rady „řešit“, když tyto náměty občanů budou v rozporu s volebním programem? Atd.)
Jak k tomu ale přijdou skuteční voliči ANO?
Ti přece dali straně mandát na základě volebního programu. A strana se dnes obrací na všechny ostatní (tedy kupříkladu na nevoliče či voliče jiných stran), aby jí poradili? K čemu potom se vlastně konaly volby?
Nestačilo by, kdyby se strany namísto voleb do parlamentu jen losovaly? Vyšlo by to levněji… A výsledný efekt by byl stejný, či dokonce lepší, než pár týdnů po skončení standardních voleb.
