Státem vynucované umělé změny času z přirozeného na takzvaný "letní" vyvolávají až o čtvrtinu více infarktů. V Británii dokonce vypočetli enormní negativní ekonomické dopady.

Vládou vynucované změny času na letní a zpět na zimní čas přinášejí negativní dopady, jež v Británii vyčíslili na v přepočtu 7,5 miliardy korun ročně. Americká studie zase prokázala, že počet infarktů po změně času stoupne o plnou čtvrtinu. Nedávno vzniklá europoslanecká iniciativa požaduje zrušení střádání letního a zimního času. 

Změna času je mnohdy prezentována jako dobrodiní, které nám stát zařídil, abychom se měli lépe. Změna času je však především uplatněním absolutní moci státu nad přirozeným řádem věcí. Praktický dopad jednohodinového časového posunu je ve skutečnosti veskrze negativní.

Často prezentovaný ekonomický význam posunu času o hodinu napřed během léta je podle loňských výpočtů pro českou ekonomiku prakticky nulový.

Výzkum provedený v Británii dokonce odhadl dopady posunování času o jednu hodinu jako negativní. A to konkrétně na částku 260 milionů liber ročně (7,5 mld. Kč).

Ale ne všechno je o penězích: podstatně závažnější jsou samozřejmě zdravotní dopady.

Studie provedená v roce 2014 v USA (publikovaná US National Institutes of Health) zdokumentovala, že v pondělí následujícím po jarní změně času (ze zimního na „letní“) dochází ke zvýšení počtu srdečních infarktů proti průměru o plných 24 procent.

Na druhou stranu podzimní změna času v následujících dnech mívá za následek v průměru 21% pokles počtu infarktů.

Studie finských vědců publikovaná v roce 2016 v časopise Neurology ukázala i zvýšené riziko mozkové mrtvice, které nastává vždy po „kritickém“ posunu času o jednu hodinu vpřed.

Jak prokázal výzkum, ke kterému přispěli i čeští vědci, biorytmus lidského organizmu se řídí pomoci vnitřních hodin v mozku člověka. Denní rytmy lidského organizmu jsou vrozené a přetrvávají i ve stálé tmě. Nutnost přizpůsobit se novém času pak často znamená únavu, zhoršenou výkonnost a špatnou náladu.

Na obzoru eurozměna 

Konec umělých změn času je však možná na obzoru. Skupina 70 europoslanců se na konci letošního října vystoupila s požadavkem zrušit střídání letního a zimního času. Změna času dvakrát do roka podle nich už nepřináší žádné výrazné úspory energie a navíc má negativní dopady na lidské zdraví.

„Věřím, že návrh na rezoluci podepsaný takovýmto množstvím europoslanců vydává jasný signál, že by se s tím mělo něco dělat,“ řekl ve Štrasburku Pavel Svoboda, který předsedá pracovní skupině proti změnám času.

Ve skupině je sedm desítek poslanců ze všech osmi parlamentních frakcí.

I v České republice má podle Svobody snaha o zrušení „neužitečného jevu” střídání času řadu příznivců. Připomněl například petiční akci svého stranického kolegy a senátora Petra Šilara.

Vedle Svobody je členem pracovní skupiny proti střídání času i řada dalších vlivných europoslanců, například bývalá finská ministryně a čerstvá místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, místopředsedkyně bavorské Křesťanskosociální strany (CSU) Angelika Nieblerová, slovenská europoslankyně Anna Záborská či polský europoslanec Andrzej Grzyb.

Poláci už ruší 

V Polsku už tamní parlament schválil v prvním čtení zákaz střídání letního a zimního času od příštího roku. Předlohu do Sejmu předložila Polská lidová strana. Její člen, europoslanec Adrzej Grzyb, je zároveň členem pracovní skupiny v Evropském parlamentu.

„Více než 60 procent obyvatel Polska je podle průzkumu veřejného mínění proti změnám času,” řekl Grzyb.

Změny se podle něj dotýkají hlavně rodin s dětmi, ale i lidí zdravotně znevýhodněných. Aspoň dočasné problémy se svými „biologickými hodinami” má podle Grzyba ale většina lidí. (mar)

Více o tématu čtěte ZDE:

Letní čas nepřináší ekonomice úspory. Přesto stát nařídil manipulovat s časem po dalších 5 let

Stát jako nejvyšší pán života: Už 100 let lidmi manipuluje letním a zimním časem