Nezaměstnanost v Česku poklesla v září na 3,8 procenta ze srpnových čtyř procent. Vyrovnala tak historické minimum z roku 2008. O práci se v září ucházelo 284.915 lidí, což je nejnižší počet od května 1998. Meziročně se nezaměstnanost snížila o 1,4 procentního bodu.
Údaje zveřejnil Úřad práce ČR.
„Některé kraje hlásí rekordní hodnoty za dobu existence českých veřejných služeb zaměstnanosti,“ prohlásila generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.
V následujících měsících by podle ní mohla nezaměstnanost ještě mírně klesnout nebo stagnovat.
Uchazečů o zaměstnání bylo v září o téměř 12 tisíc méně než v srpnu a o 93 tisíc méně než před rokem.
Vlna nezaměstnaných absolventů, kteří jako každý rok v září i letos dorazila do evidence pracovních úřadů, vývoj na trhu práce výrazněji neovlivnila.
V dlouhodobém srovnání počet takových uchazečů klesá.
„Řada z nich se snaží hledat si práci už v době, kdy ještě studují. Zaměstnavatelé snižují nároky na odpracovanou praxi absolventů a jsou ochotni si mladé lidi zaučit,“ konstatovala Sadílková.
Na pozitivním vývoji nezaměstnanosti se projevil také vyšší počet učitelů a dalších pedagogických pracovníků ve školství, kteří odešli z evidence.
Počet volných pracovních míst nabízených přes úřady práce stoupl v září na 206 081, což je o 6808 více než v srpnu a o 65 088 více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,4 uchazeče.
Nejnižší nezaměstnanost zaznamenal na konci září okres Rychnov nad Kněžnou (1,2 %). Nižší než 2 procenta byla ještě v okrese Praha-východ (1,5 %), na Jindřichohradecku (1,8 %) a Písecku (1,9 %).
Nejhorší situace z hlediska nezaměstnanosti je na Karvinsku (8,9 % nezaměstnaných) a na Mostecku (8,5 %).
V mezinárodním srovnání měla ČR podle evropského statistického úřadu Eurostat za srpen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
ČSÚ udává nižší míru nezaměstnanosti
ČSÚ poskytl údaje (zpracované dle jiné metodiky), které naznačují ještě nižší nezaměstnanost, než předložil Úřad práce.
Statistický úřad uvedl, že míra nezaměstnanosti v Česku klesla v srpnu na 2,9 %.
„Zaměstnanost dosáhla úrovně 74 %. Stále roste. I absolventi jsou schopni najít si práci ihned. Prodlužuje se také průměrný věk odchodu do důchodu, tudíž i počty zaměstnaných ve vyšším věku. Ženy ve věku 30 až 49 let jsou často v domácnosti,“ informovala Ilona Mendlová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Údaje ČSÚ (2. 10. 2017): Míra zaměstnanosti 15–64letých (podíl zaměstnaných k populaci v této věkové skupině) očištěná od sezónních vlivů dosáhla v srpnu letošního roku 74,0 % a oproti srpnu 2016 se zvýšila o 1,9 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů po sezónním očištění činila 81,2 %, míra zaměstnanosti žen 66,6 %. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–29 let očištěná od sezónních vlivů činila 49,8 %, ve věku 30–49 let 87,7 % a ve skupině osob 50–64letých 72,3 %. Obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých (podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) očištěná od sezónních vlivů dosáhla v srpnu letošního roku 2,9 % a meziročně se snížila o 1,1 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů očištěná od sezónních vlivů dosáhla 2,4 %, míra nezaměstnanosti žen 3,4 %. Míra ekonomické aktivity 15–64letých (podíl ekonomicky aktivních k populaci v této věkové skupině) očištěná od sezónních vlivů dosáhla 76,2 % a proti srpnu 2016 se zvýšila o 1,1 procentního bodu. Eurostat v rámci své tiskové zprávy uveřejní metodicky shodnou měsíční míru nezaměstnanosti, ale za věkovou skupinu 15–74 let. Obecná míra nezaměstnanosti v srpnu 2017 u 15–74letých činila také 2,9 %. Údaje za Českou republiku vycházejí z měsíčních údajů výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). |
Tuzemské společnosti nyní marně hledají přes 160 tisíc zaměstnanců.
V zemědělství chybí aktuálně 12 až 15 tisíc sezonních pracovníků. Nejvíce jich schází pěstitelům ovoce, zeleniny a chmele, kde je třeba více ruční práce, ale také v drůbežárnách a na jatkách. Podle údajů Agrární komory ČR chybí dlouhodobě zhruba 4500 nesezonních zaměstnanců.
Zemědělské podniky tak musí přijímat sezonní pracovníky například z Ukrajiny, Moldávie, Rumunska, ale například i z Mongolska. Ministerstvo zemědělství připravuje projekt na zrychlení přijímání pracovníků z Ukrajiny do českých zemědělských a potravinářských provozů. Mělo by jít až o 1500 lidí ročně. (sfr)