V Německu bude zřejmě vládnout pestrobarevná Jamajská koalice.

V Německu má vládnout „Jamajka“, tedy pestrobarevná koalice složená z CDU/CSU, Zelených a Svobodných demokratů (FDP). Oficiálně to oznámila německá kancléřka a předsedkyně Křesťansko-demokratické unie (CDU) Angela Merkelová. Ta se údajně dohodla s šéfem CSU na limitu 200 tisíc přijímaných migrantů ročně. Další strany „Jamajky“ však s limitem na omezení počtu migrantů nesouhlasí. 

Německá kancléřka Angela Merkelová poprvé oznámila, že její křesťanští demokraté budou o nové vládní koalici vyjednávat se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Koalici CDU/CSU, Zelených a Svobodných demokratů se kvůli barvám jednotlivých stran přezdívá Jamajka. tato koalice je považována za jedinou možnou v situaci, kdy sociální demokraté (SPD) po neúspěchu ve volbách oznámili odchod do opozice.

Vyjednávání bude těžké, ale jde o to vytvořit spolehlivou vládu, uvedla Merkelová na sjezdu mládežnické organizace konzervativních stran CDU/CSU.

S požadavkem na stanovení horního limitu na počet přijímaných běženců do země ve výši 200 tisíc ročně přišla sesterská Křesťansko-sociální unie CSU. Šéfka CDU vyzvala sesterskou Křesťansko-sociální unii ke shodě ohledně horní hranice počtu uprchlíků.

Ostatní strany zamýšlené „Jamajské koalice“ jsou proti takovému omezování počtu.

Podle nejnovějších informací přistoupila Merkelová na kompromis a souhlasí s tím, aby Německo omezilo počet přijímaných uprchlíků.

Údajně se na tom dohodly CDU a CSU. Německo by tak tak ročně přijalo nejvýše 200 tisíc uprchlíků a žadatelů o azyl.

Není však známo, že by svůj názor na tento klíčový problém změnily Zelení a FDP, kteří stanovení jakékoliv početní hranice odmítají.

Podle některých názorů je dohoda mezi CDU a CSU o omezení počtu přijímaných migrantů „šalamounským řešením“, které je spíše jen signálem vůči části nespokojených voličů. Dohoda totiž na jedné straně stanovuje limit pro příjem běženců a žadatelů o azyl, na druhou stranu ale nepočítá s tím, že by Německo žadatele o azyl odmítalo na hranicích.

Dohoda také nepoužívá výraz „horní hranice“.

Není tak jasné, jakým způsobem by Německo postupovalo v případě, že by v jednom roce na jejích hranicích o azyl požádalo více než 200 tisíc lidí.

Právo na azyl pro politicky pronásledované je součástí německé ústavy a nedá se podle odborníků omezit početním limitem.

CDU a CSU se údajně také dohodly, že budou chtít téma migrace v budoucnu řešit celoevropsky. (sfr)