Uprchlíci vyhrožují, že raději zemřou, než by trpěli v podmínkách Evropské unie (EU) jako zvířata. Migranti ze zadržovacího střediska na řeckém ostrově Lesbos se proto sebepoškozují, aby prý „unikli špatným životním podníkám“ v Evropě. Myslí si totiž, že jejich činy povedou k rychlejšímu propuštění.
Běženci si stěžují hlavně na špatné podmínky uvnitř zadržovacího „střediska před odbavením“, které se nachází v uzavřeném úseku uprchlického tábora Moria. Jsou tam drženi uprchlíci, u nichž se očekává, že budou deportováni.
Egyptský uprchlík Mirwaf Mansour začal sám sebe řezat, aby se dostal ven z detence. Tam byl držen po dobu 30 dnů po příjezdu do tábora Moria v listopadu 2016.
Mansour říká, že špatné životní podmínky a mrazivé teploty způsobily, že zadržovací středisko bylo nesnesitelné. Jednou ráno se probudil a zjistil, že je jeden z jeho spolubydlících mrtvý. Pak se bál usnout, aby se mu to nestalo také.
„Bydlel jsem tam se šesti lidmi z Egypta a jedním ze Sýrie. Ten jeden ze Sýrie zemřel,“ uvedl.
Mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Řecku Boris Čechirkov řekl serveru The Independent, že slyšel o uprchlících, kteří se ve vazbě pokoušeli o sebepoškozování.
„Někteří lidé, kteří čekali na deportaci, řekli UNHCR, že se uchýlili k sebepoškozování v naději, že budou propuštěni,“ přiznal Čechirkov.
Záchytné středisko pro migranty, kteří čekají na deportaci, je uzavřená část uprchlického tábora Moria provozovaného řeckým ministerstvem pro migrační politiku.
Běženci, kteří tam skončí, jsou zadržováni až do dokončení procedur spojených s jejich deportací nebo návratem do vlasti.
Lidé, kteří jsou tu drženi, často pocházejí ze zemí jako je Alžírsko, Maroko, Tunisko, Egypt, Bangladéš, Pákistán a několika dalších afrických zemí. Často nemají přístup k advokátovi a žijí v horších podmínkách než jiní žadatelé o azyl.
(pel)