Absurdity a nesmysly v programech politických stran pro volby do Poslanecké sněmovny 2017: přinášíme seriál postřehů k nejvíce kontroverzním, nekonzistentním a potenciálně nejvíce ničivým programovým výstřelkům politických stran v České republice.
ANO chce vytvářet novou kastu spřízněných „spolehlivých firem“.
Babišův mocenský vehikl ve svém naléhavostí přetékajícím programu „Teď nebo nikdy“ (proč to nešlo už před 4 lety?) pravil:
„Pro podnikatele, kteří vykazují vše řádně, platí státu v termínech a nefigurují na seznamech nespolehlivých plátců, ani nespolehlivých osob, se zavede označení ´spolehlivá osoba´. Tento podnikatel bude mít šanci být zvýhodněn ve smyslu kontrol i dalších benefitů.“
Přeneseno do praxe, k povinně vyvěšovaným oznámením o podrobení se kontrole EET, kvůli jejichž absenci úřady šikanují firmy, přibude ještě další cedulka, tentokrát oznamující, že firma je či není spolehlivá.
Pokud by se tuto verzi nového kastovního systému v ČR podařilo prosadit, nebude obtížné tento mechanismus extendovat i do negativní roviny.
Zatímco spřízněné subjekty budou mít ve výloze a na vývěsním štítu zlatoskvoucí nápis SPOLEHLIVÁ FIRMA, ty nespřízněné či politicky nepřizpůsobivé budou mít ve výloze a na vstupních dveřích obchodu černý nápis NESPOLEHLIVÁ FIRMA.
Úředníci budou mít seznamy, podle kterých budou chodit kontrolovat řádné vyvěšení takového oznámení a následně budu vystavovat ortel smrti těm nespolehlivým firmám, které se svojí úředně nařízenou nespolehlivostí nebudou chtít veřejně chlubit.
Opravdu krásná a snová vize naší budoucnosti…
ANO: „Budeme zvyšovat důchody. Naši senioři, kteří celý život pracovali, si zaslouží důstojný život.“
Přístup Babišova hnutí je v tomto poněkud nekonzistentní. V Sobotkově vládě to bylo právě ANO, kdo alespoň formálně brzdil rozhazovačné snahy sociálních demokratů v sociální oblasti. (Ale nakonec je Babiš vždy podpořil a následně „prodal“ jako svoji zásluhu).
Z předvolebního slibu není jasné, kým se míní oni „naši“ senioři. Lze snad i předpokládat, že nikoliv pouze senioři pokrevně či stranicky spříznění se stranou ANO, potažmo Andrejem Babišem…
Zvyšování životní úrovně obyvatelstva, včetně penzistů by samozřejmě mělo být stěžejním cílem všeho politického konání.
Tak či tak, ANO jednak v programu nenavrhuje žádnou zásadní reformu, která by do penzijního systému dodala více prostředků.
ANO navíc v průběhu 4 let vládnutí ukázalo, že ani v době ekonomické konjunktury nedokáže rozumně (fakticky skoro vůbec) investovat ani systémově zajistit více prostředků pro penzijní systém. Přitom bylo součástí poměrně pevné a ideově konzistentní vládní koalice.
Jedná se tedy jen o laciný, formální předvolební slib, který sice není absurdní, ani nesmyslný, ale jen totálně prázdný…
ANO zajistí národu soběstačnost a vychová nového agročlověka.
Nesoběstačnost ve výrobě základních potravin vytváří – alespoň tedy podle programu hnutí ANO – „velmi významné bezpečnostní riziko pro celý národ“. Proto nám ANO ve snaze zajistit dokonalou soběstačnost národa slibuje, že „Zemědělství a navazujícím odvětvím musí vláda dlouhodobě poskytovat významně větší podporu, než tomu bylo doposud.“
Jde z toho hrůza. Chystá se Babiš uzavřít hranice? Zakázat obchod a veškeré zemědělství v Česku převzít (za peníze státu) pod svá milosrdná křídla?
V bizarní filipice jdou ovšem agropolitici ANO ještě dál:
„Je třeba obnovit život na venkově, vychovávat mladou generaci a cílevědomě vytvářet podmínky pro život a práci na venkově, vrátit zemědělcům prestiž a zázemí.“
Obnovit život… Vychovat mladou generaci, vytvářet podmínky pro život… Takové bludy ani nelze seriózně analyzovat.
Aňákům snad už zbývá jen navrhnout osidlování jiných planet, ale to si strana jistě ponechává na příští volby, kdy oba největší světoví vizionáři (Andrej Babiš a Elon Musk) odstartují Muskem slibovanou masivní kolonizaci Marsu.
Je pravdou, že Rudá planeta bude reálně potřebovat soběstačnost, neboť při jejím zásobováním potravinami se mohou na trase vyskytovat problémy ať už v dopravě (oprava kosmické dálnice D1) či v logistice (spory kolem mýtného systému pro rakety).
Je ale také možné, že ANO mezitím na Zemi (speciálně na zbídačelém venkově ČR) uměle vytvoří nový typ agročlověka, jež potraviny nebude ke svému bytí vůbec potřebovat.
Babiš pak za to v roce 2025 dostane Nobelovu cenu, kterou převezme ve vězení, kde si ještě stále bude odpykávat trest za totálně zfušovaný podvod s Čapím hnízdem…
Dobrá země pro život sociálních demokratů a jimi privilegovaných voličských a sociálních skupin.
Sociální demokraté nazvali svůj program sloganem „Dobrá země pro život“. Ať už jej budou „prodávat“ voličům jakkoliv, jedno je jisté, cílem sociální demokracie vždy bylo, je a bude udržovat v zemi podmínky primárně pro dobrý život sociálních demokratů a jejích soukmenovců. A samozřejmě také všech těch, kdo straně pomáhají či potenciálně mohou pomáhat udržovat moc. Typicky tedy těch, kdo jsou závislí na svých zaměstnavatelích a ještě více typicky, těch, kdo jsou závislí na sociálních milodarech od státu, respektive od jeho nejúžasnějších vládců z ČSSD.
ČSSD: Všechno ovládají oligarchové a ostatní na ně pracují… A může za to zlý trh.
ČSSD ve své „Dobré zemi pro život“ píše: „Neviditelná ruka trhu se nám léta snažila vnutit model, v němž úzká vrstva oligarchů vlastní víc než všichni ostatní dohromady, a často dokonce víc než stát. Není dlouhodobě udržitelné, aby si jedno procento lidí užívalo obrovského majetku a vlivu, zatímco zbylých devětadevadesát procent spoluobčanů na ně pracovalo a každou korunu obracelo v ruce dvakrát. Tudy cesta ke stabilní společnosti nevede…“
Jaká neviditelná ruka? Jakého trhu? Vždyť z něho už zbývají pouze symbolické zbytky, protože jej vlády vedené typicky sociální demokracií (a jinými) eliminovaly z povrchu zemského.
Vrstvu oligarchů vytváří stát a to buď výhodnou privatizací (takto udělala ČSSD miliardáře z Bakaly) a nebo masivními státními dotacemi (většina ostatních miliardářů, z nichž ten hlavní byl po 4 roky vládnutí věrným koaličním partnerem a spojencem ČSSD a jemuž ČSSD nadále pomáhala vyplácet masivní dotace).
Strana a její lídr mají zatemněné vnímání jak ideologickou rudou barvou, tak zřejmě i žlutým okvětím řepky olejné, jež slouží k miliardovým ziskům Andreji Babišovi, věrnému to vládnímu spojenci ČSSD.
Občanům ale podstatně více, než práce pro miliardáře (kteří je zaměstnávají a generují hodnoty), vadí to, že musí pracovat a vydělávat na živobytí politiků, kteří nekonají skutečnou práci, negenerují žádné hodnoty a peníze jen po hrstech rozhazují převážně (zprostředkovaně) ve svůj vlastní prospěch, potažmo na své znovuzvolení.
Přerozdělování jako spravedlnost v podání ČSSD
ČSSD ve volebním programu uvádí: „Potřebujeme sociálně-tržní ekonomiku, v níž se stát neschovává před svou zodpovědností za rovné šance, hospodářský program, rozumná pravidla a spravedlivé přerozdělování.“
Zastavme se u kontradiktorního hesla o „spravedlivém přerozdělování“. Jde samozřejmě o zjevný protimluv. Přerozdělování je ve skutečnosti vynucené (typicky formou povinných daní) odebírání prostředků části obyvatelstva a přesouvání těchto peněz do kapes jiných.
S tím, že ono přesouvání (sofistikované a systémem legalizované odklánění) provádějí „osvícení úředníci“ a „moudří politici“, a to vždy dle subjektivního pohledu na situaci a potřebnost těch či oněch.
Část přerozdělovaných peněz si samozřejmě sami, svým vlastním (z pozice síly učiněným) rozhodnutím, ponechávají jako odměnu za svoji andělskou činnost.
Beneficientem tohoto silového přemisťování peněz od jejich producentů k přerozdělovačům a konečným příjemcům jsou vždy, pouze a jen:
1/ přerozdělovači (například politici ČSSD) a
2/ příjemci (typicky: voliči ČSSD).
Označovat celý tento proces slovem „spravedlivé“ či „spravedlivý“ je vrcholným cynismem a extrémním pokrytectvím, jež zatemňuje pravou podstatu věci.
Spravedlivé a férové jsou přece jen ty procesy, které jsou prováděny na ryze dobrovolné bázi a z nichž profitují všechny zúčastněné subjekty.
„Spravedlivé přerozdělování“ peněz, které stát pod hrozbou násilí odebral těm, kdo jsou schopni si peníze vydělat, je tedy holým nesmyslem. Spravedlivého v tomto procesu není a nebude vůbec nic, i kdyby tuto nepravdu zopakovala ČSSD třeba milionkrát.