Od začátku roku 2018 se zvýší minimální i zaručená mzda v ČR. Rozhodla o tom končící koaliční vláda Bohuslava Sobotky. "Premiér Sobotka a jeho kolegové z této vlády si zjevně jen kupují hlasy voličů za peníze podnikatelů," reagoval Radomil Bábek, šéf Podnikatelských odborů.
Minimální mzda v Česku se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda ČR. Tento další státní zásah do ekonomiky při hlasování podpořili i ministři Babišova hnutí ANO. Předseda vlády Bohuslav Sobotka uvedl, že nejnižší výdělek v ČR překročí v příštím roce podíl 40,5 procenta průměrné mzdy ve státě.
Sobotkova vláda (ČSSD, ANO a KDU-ČSL) ve svém funkčním období zvýšila minimální mzdu již počtvrté. A to z původních 8 500 na 12 200 Kč hrubého.
Schválené zvýšení minimální mzdy o 1200 Kč Kč je kompromisem. Odbory požadovaly zvýšení o 1 500 korun. Zaměstnavatelé navrhovali částku 800 korun.
Minimální mzdu v Česku pobírá zhruba 115 tisíc lidí, tedy kolem tři procent všech zaměstnanců.
Většiny zaměstnanců se však týká takzvaná zaručená mzda, která se také zvyšuje. Zaručená mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů. Ve vazbě na minimální mzdu se zvyšují i tyto minimální sazby zaručené mzdy pro jednotlivé úrovně.
Minimální mzda je jen politický nástroj
Krajně kriticky se ke zvýšení minimální mzdy vyjádřily Bábkovy Podnikatelské odbory. Podle jejich vyjádření je zvyšování minimální mzdy i samotná minimální mzda politickým nástrojem, který nemá ve svobodném podnikání co dělat.
Podle předsedy Radomila Bábka jsou zavedením a zvyšováním minimální mzdy ohroženi ti nejchudší, tedy lidé, kteří z důvodu nízké kvalifikace a obtížné zaměstnatelnosti nedosáhnou na dobře placená místa.
„Naroste odvodová povinnost, tedy stát vybere od podnikatelů i zaměstnanců více, ale více služeb a podpory jim neposkytne.“
„Protože se zvýší náklady podniků, budou se jistě úměrně tomu zvyšovat ceny. To pochopitelně zasáhne především ty nejchudší, za což mohou potom poděkovat panu Sobotkovi,“ uvedl Bábek.
Podle něho je zavádění a zvyšování minimální mzdy v době ekonomické konjunktury nelogické.
„Dnes, kdy je v ČR extrémně nízká nezaměstnanost a platy se zvyšují, to není potřeba, a až nastane propad ekonomiky, tak naopak bude vysoká minimální mzda bariérou pro zaměstnávání pomocných a nekvalifikovaných sil,“ zdůraznil Bábek s tím, že vysoká minimální mzda pak bude příčinou vyšší nezaměstnanosti, a to právě lidí s nízkou kvalifikací.
Upozornil také na probíhající digitalizaci a robotizaci (strategie Průmysl 4.0).
„Jakmile se přestane firmám vyplácet zaměstnávání nekvalifikovaných lidí, a těch se minimální mzda týká, zavedou velmi rychle roboty či automaty, které je nahradí. A tak se minimální mzda, kterou prý chtějí politici nekvalifikované pracovníky chránit, stane důvodem pro jejich propouštění,“ upřesnil.
Spokojený zaměstnanec
Zdůraznil dále, že Podnikatelské odbory chtějí dosáhnout vyšších mezd, „protože dobře zaplacený zaměstnanec je spokojený zaměstnanec“.
„Nechceme však, aby o výši mezd rozhodoval stát. Nechceme, aby nám politici říkali, kolik, komu a za co máme platit,“ podotkl Bábek.
Výše mzdy se podle něho musí vždy odvíjet od produktivity práce, výkonu a hodnoty pracovního místa.
„Premiér Sobotka a jeho kolegové z této vlády si zjevně jen kupují hlasy voličů za peníze podnikatelů,“ uzavřel Radomil Bábek
předseda výboru Podnikatelských odborů. (sfr)
