Evropské dotace nebudou do Česka přerozdělovány věčně. Šéf SPD Tomio Okamura tvrdí, že ČR ani dnes již není čistým příjemcem eurodotací.
Česko odvádí Evropské unii více prostředků, než z Bruselu dostává na eurodotacích. Uvedl to předseda SPD Tomio Okamura. Podle něho už Česká republika ve skutečnosti není „čistým příjemcem“ eurodotací, jak tvrdí oficiální vládní místa. Šéf opoziční SPD si také myslí, že EU prostřednictvím dotací „ovládá a bourá“ suverenitu ČR.
„Málokomu dochází, že se v EU prodáváme zbytečně, protože nejsme čistým příjemcem evropských dotací,“ prohlásil Okamura.
Ten tvrdí, že EU – kvůli evropským normám, kvótám a dalším bariérám pro naše výrobce – na tuzemském trhu „silně vydělává“, protože jsme se v mnohých komoditách z exportérů stali dovozci.
„A samozřejmě, zahraniční firmy vyvádějí z ČR stovky miliard,“ doplnil Okamura.
Podle jeho názoru zatím nikdo věrohodně nespočítal, kolik „v čistém“ z Bruselu doopravdy dostává Česká republika a o kolik prostředků ČR přichází.
„Věřte mi, EU na nás neprodělává. To by o nás nestáli. Nikdo tam není žádný lidumil, kterému by na srdci ležel prospěch naší malé zemičky,“ podotkl Okamura.
Za půl roku 16 miliard
Podle vládních informací získala Česká republika za první pololetí roku 2017 z unijního rozpočtu 16,7 miliard korun čistého. Česko v pololetí obdrželo 39,5 miliardy korun, když přitom do Bruselu odvedlo 22,8 miliardy korun.
Oficiální zdroje tvrdí, že od vstupu do EU v květnu 2004 Česko do konce letošního června do rozpočtu EU zaplatilo 496 miliard korun a získalo z něj 1152 miliard korun. Celkem by tak z EU získalo o 656 miliard korun více, než odvedlo.
Konec dotací
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová před nedávnem varovala, že po roce 2020 by již do Česka nemusely přitékat stovky miliard dotací z EU, jako tomu bylo dosud.
Zpochybnila ochotu vedení EU k pokračování kohezní politiky unie. A vyslovila názor, že Evropská unie po roce 2020 už nebude poskytovat nevratné dotace malým a středním podnikům. S tím, že namísto toho se budou využívat finanční nástroje typu půjček nebo revolvingových úvěrů.
Klíčová „dotační“ ministerstva přitom oficiálně nevědí, jak dlouho bude Česko dostávat dotace z Bruselu, respektive, kdy se ČR stane „čistým plátcem“, který do Bruselu odvádí více, než z EU přiteče nazpět ve formě dotací.
Ministerstvo financí aktuálně odhadlo, že se Česko stane „čistým plátcem“ do pokladny EU nejdříve za 10 let (tedy v roce 2027).
MMR zastává oficiální názor, že v této otázce bude jasněji až po schválení nového rozpočtu EU a další legislativy.
Co bude po konci dotací
MMR přitom již začíná pracovat na analýze rizik souvisejících s dopady ukončení (oficiálně) kladné bilance evropských dotací přerozdělovaných do ČR.
„Jelikož jsme zodpovědní za přípravu budoucího období po roce 2020 a k tomuto účelu připravujeme důležité materiály, také jsme si zanalyzovali veřejné výdaje a zdroje na jednotlivé oblasti, abychom u nich rozpoznali potenciální budoucí rizika, mimo jiné s ohledem na fakt, co se stane, když EU fondy nebudou či budou jen v omezené míře,“ konstatovalo MMR.
„Z analýzy vyplývá, že některé oblasti jsou velmi závislé na podpoře z evropských prostředků a že je již nyní potřeba přemýšlet o scénáři, kdy EU fondy již nebudou v takové míře nebo vůbec v dané oblasti k dispozici,“ prohlásil Vilém Frček z odboru komunikace vládního resortu pro místní rozvoj.
Poukázal přitom připravovanou národní strategii, která má za cíl stanovit, do kterých oblastí budou prostředky v budoucnu směřovány a upozorňovat na to jak příslušné resorty, tak i vládu ČR.
Dotace a úspory
Ministerstvo financí v otázce dopadů blížícího se konce eurodotací na státní rozpočet konstatovalo, že v souvislosti se snížením příjmů z prostředků EU dojde ke snížení počtu projektů a akcí, které bude státní rozpočet financovat.
„Zároveň lze očekávat, že dojde ke snížení administrativy a snížení aparátu, který dříve agendu čerpání evropských peněz zabezpečoval, přičemž tato skutečnost by mohla generovat úsporu prostředků státního rozpočtu v řádu miliard Kč ročně,“ uvedl Filip Běhal z ministerstva financí.
Závislost na dotacích
Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová k vysoké závislosti Česka na evropských dotacích (jen díky mimořádnému přílivu eurodotací loni státní rozpočet ČR skončil v přebytku) prohlásila, že „závažným problémem českého státního rozpočtu a stávající vlády je obecně velmi nízký objem vydaný na investice“.
„Tato vláda vynakládá na investice výrazně méně než naše pravicová vláda, která působila v době krize,“ upozornila Langšádlová.
Na dotaz, co by Česko mělo dělat, aby „konec eurodotací“ přežilo bez vážnější újmy, zdůraznila nutnost vynakládat finanční prostředky do projektů, které „opravdu zvýší naši produktivitu a konkurenceschopnost, jako jsou projekty do vzdělání, vědy a výzkumu a podobné“.
