Vláda chce stihnout odkup vepřína v Letech ještě před podzimními volbami do sněmovny. Majitelé akceptovali nabídku.
Vláda jde před parlamentními volbami na ruku Romům. Vepřín v Letech odkoupí stát. Společnost AGPI, která je vlastníkem areálu, přijala vládní nabídku. Částku, za níž vláda objekt koupí, zatím nebyla zveřejněna. Kabinet chce obchod dokončit ještě před koncem svého funkčního období.
„Akceptovali jsme nabídku ministerstva kultury jako vyjednavače. Jestli je to dohoda, nevíme, protože vše musí ještě do vlády,“ sdělil místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech.
Sumu, kterou stát za letský vepřín zaplatí, ani jedna strana nezveřejnila.Ministerstvo kultury nechalo vypracovat posudek o hodnotě pozemků, budov a vybavení.
Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že představy společnosti o částce původně byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání „velice přísný“. Odkoupení musí ještě na přelomu srpna a září projednat vláda.
Česká vláda uvažovala o odkupu vepřína přibližně 20 let, ale nikdy nenašla na obchod dostatek peněz. Společnost AGPI preferovala převod vepřína na jiné místo, nakonec souhlasila s finanční kompenzací.
„Pokud všechno půjde podle předpokladů, měl by se celý obchod uzavřít ještě do konce současného volebního období,“ řekl Čech.
Kabinet chce stihnout obchod do voleb
Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD už dříve řekl, že by jeho vláda chtěla dotáhnout do konce jednání s vlastníkem vepřína o jeho odkoupení.
Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) jednání probíhají dobře a v září by se pak celý proces výkupu mohl dokončit.
Proti odkoupení a následnému zbourání vepřína se na konci června vyslovil prezident Miloš Zeman, protože by to podle něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet. Uvedl rovněž, že je proti tomu, „aby se likvidoval prosperující podnik“ a místo bylo prázdné.
O nevhodnosti vepřína na místě, kde stával romský koncentrační tábor, se hovoří mnoho let. Existenci vepřínu v blízkosti pietního místa dlouhodobě kritizují občanští aktivisté.K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.
Zařízení v Letech bylo otevřen v srpnu 1940 jako takzvaný kárný pracovní tábor. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se nevrátilo asi 600 romských vězňů. Podle odhadů bylo nacisty zavražděno 90 procent českých Romů.
(pel)
