Nejasné eurodotace: Ministerstvo financí odhaduje, že se Česko stane „čistým plátcem“ do rozpočtu EU nejdříve za 10 let. MMR tvrdí, že jasněji bude až po schválení dalšího rozpočtu EU a další legislativy.

Rozhodující ministerstva nevědí přesně, jak dlouho bude Česko dostávat dotace z Bruselu, respektive, kdy se ČR stane „čistým plátcem“, který do Bruselu odvádí více, než z EU přiteče nazpět ve formě dotací. Resort financí odhaduje, že se Česko stane „čistým plátcem“ nejdříve za 10 let. MMR tvrdí, že jasněji bude až po schválení dalšího rozpočtu EU a další legislativy.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová před nedávnem varovala, že po roce 2020 by již do Česka nemusely přitékat stovky miliard dotací z EU, jako tomu bylo dosud.

Zpochybnila ochotu vedení EU k pokračování kohezní politiky (politiky soudržnosti) unie (v jejímž rámci se proplácejí dotace). A vyslovila názor, že Evropská unie po roce 2020 už nebude poskytovat nevratné dotace malým a středním podnikům. S tím, že namísto toho se budou využívat finanční nástroje typu půjček nebo revolvingových úvěrů.

V aktuálním vyjádření však MMR zaujalo opatrnější postoj.

„Odhadovat dobu zlomu z pozice České republiky jakožto čistého příjemce na plátce je velmi obtížné a předčasné. Bude na to mít vliv řada aspektů, když tím nejzásadnějším je vystoupení Velké Británie z EU a následný výrazný výpadek prostředků vložených do rozpočtu EU,“ uvedl Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj.

Upřesnil, že za současné situace v aktuálním programovém období let 2014  až 2020 bude Česká republika jako celek profitovat z politiky soudržnosti (a tedy bude čistým příjemcem dotací) po celé toto období. S tím, že realizace dotovaných projektů je plánována do konce roku 2023.

Nejasný rozpočet

Na otázku, kdy bude jasno v tom, do kterého roku bude Česko moci čerpat více eurodotací, než kolik zaplatí do společné kasy EU, nedokázalo dát MMR přesnou odpověď.

„Přesnou odpověď budeme znát, až bude schválen rozpočet EU a také legislativa k EU fondům na nadcházející období, tedy od roku 2021,“ řekl Frček z MMR.

Přitom, první návrhy rozpočtu EU na budoucí období mají být dle vyjádření Evropského komisaře pro rozpočet a lidské zdroje Günthera Oettingera známy v polovině roku 2018. Poté by mělo následovat představení prvních návrhů legislativního balíčku pro EU fondy.

„Pokud se schválení legislativy k rozpočtu EU nestihne dokončit do konce dubna 2019, kdy budou následovat volby do Evropské komise i Evropského parlamentu, nebudeme mít jistotu, jaký objem prostředků bude na politiku soudržnosti stanoven,“ konstatoval Frček.

Zástupce MMR zdůraznil, že evropské fondy jsou významným zdrojem pro rozvoj ČR, jelikož tvoří až jednu třetinu celkových vládních kapitálových investic.

Upozornil přitom na skutečnost, že Česká republika již iniciovala několik jednání na úrovni států Visegradské skupiny a dalších zemí, jejichž cílem bylo obhajovat politiku soudržnosti a navrhovat její příští podobu.

Ještě nejméně 10 let

Ministerstvo financí je v odhadech přece jen konkrétnější. Pilného resort dovozuje, že Česko začne do Bruselu odvádět více prostředků, než z EU dostane zpět, nejdříve za 10 let.

„Na základě aktuálních odhadů Ministerstva financí by se ČR neměla stát čistým plátcem do rozpočtu EU ještě nejméně v následujících deseti letech,“ uvedl Filip Běhal z oddělení vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.

„Jedná se však o spekulativní odpověď, neboť vývoj čisté pozice závisí na velkém množství velmi obtížně predikovatelných proměnných,“ podotkl dále.

O tom, zda zůstane ČR čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU v programovém období po roce 2020 a v období následujícím, bude podle Běhala jasněji, až bude dohodnut Víceletý finanční rámec, tedy dlouhodobý rozpočtový výhled EU na budoucí, respektive další následující období.

„Vzhledem k tomu, že v současnosti se v rámci EU ještě nezačalo vyjednávat ani o příštím finančním rámci, není možné v současnosti přesně odhadnout, kdy se ČR stane čistým plátcem do rozpočtu EU,“ zdůraznilo ministerstvo financí.

Rezort dále upřesnil, že o tom, zda a případně kdy se ČR stane čistým plátcem, bude rozhodovat mnoho faktorů, jako je například vývoj relativní vyspělosti ČR a jejích regionů vůči EU, výše rozpočtu EU a jeho struktura.

Kritický rok 2023

TOP 09 se domnívá, že Česko přestane být čistým příjemcem eurodotací za 6 let.

„Logicky se nabízí, že by to bylo mohlo být v roce 2023, tedy v novém programovacím období, kdy by se to mohlo stát,“ uvedla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Ta současně poukázala na to, že roli bude hrát i schopnost ČR vyčerpat přidělené prostředky.

„To záleží i na tom, jak budeme čerpat i v tomto období. Průběžně se sledují parametry čerpání a proto je problém, že tato vláda čerpá velice pomalu a je velmi komplikovaně a těžkopádně nastaven systém.“

„I to může ovlivnit naši horší vyjednávací pozici pro další období. Dalším významným faktorem bude i odchod Velké Británie, jako bohaté a velké země,“ doplnila Langšádlová.

Peníze ve hvězdách

Rázně se k otázce eurodotací a jejich „ukončení“ staví šéf SPD Tomio Okamura. Podle něho dnes nikdo nemůže vědět, kdy se tok dotací do Česka zastaví.

„To přece nikdo netuší. Ale není to jen otázka nějakých schválených peněz, ale také schopnosti a možnosti je využít,“ konstatoval Okamura.

„Objemy peněz jsou ve hvězdách, takže ani paní Šlechtová a už vůbec nikdo z nás na to přece nemůže znát odpověď,“ dodal.

Upozornil současně na možnost, že evropské dotace se mohou stát nástrojem, který by měl dopomoci setrvání Česka v EU.

„Pokud v ČR vystupňujeme tlak na vystoupení, pokusí se Brusel pomoci našim ´bruselistům´ tím, že vládě nasype peníze. Pan Juncker to už ostatně avizoval při návštěvě Prahy,“ prohlásil Okamura.

Za půl roku jen 39 miliard

Poslední údaje o pohybu eurodotací naznačují relativní oslabování pozice Česka jako čistého příjemce, když „čistý příjem“ eurodotací ve výši necelých 17 miliard Kč během letošního prvního pololetí je v kontextu celkových výdajů rozpočtu ČR (1309 mld. Kč) v podstatě zanedbatelný (činí 1,2 % z celkových výdajů).

Česká republika v roce 2017 získala z unijního rozpočtu jen 16,7 miliard korun čistého. Česko v pololetí obdrželo z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedlo do něj 22,8 miliardy korun.

„Za kladným saldem ČR vůči evropskému rozpočtu stály zejména příjmy ze společné zemědělské politiky a rovněž zahájení čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti programového období 2014–2020,“ uvedlo k tomu již dříve ministerstvo financí.

Od vstupu do EU v květnu 2004 Česko do konce letošního června do rozpočtu EU zaplatilo 496 miliard korun a získalo z něj 1152 miliard korun. Celkem tak z EU získalo o 656 miliard korun více, než odvedlo.