Majitelé vepřína v Letech souhlasí s převodem areálu státu. Na místě by měl vzniknout památník.
Vláda si před podzimními volbami „kupuje“ Romy. Chce totiž odkoupit vepřín v Letech. Majitelé vepřína s převodem souhlasí. Vepřín prý ruší romskou pietu, protože stojí na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy z doby 2. světové války. Na místě vepřína by měl vzniknout památník.
„Akcionáři schválili převod vepřína na stát v případě, že představenstvo naší společnosti uzná, že vláda nabídla dobré podmínky,“ vysvětlil místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech.
Firma provoz prodá jen v případě, že dojde k dohodě se zástupci vlády. Požadovanou cenu za vepřín zástupci společnosti zatím nesdělili. Pro možný převod vepřína hlasovalo téměř devadesát procent akcionářů.
Vláda předala společnosti nabídku na odkup vepřína v polovině července.
Existenci vepřínu v blízkosti pietního místa dlouhodobě kritizují občanští aktivisté. Poslanci ze sněmovního výboru ale tuto kritiku odmítli.
„Napříč politickým spektrem jsme se po diskusi na místě a po prohlídce tohoto památníku shodli v názoru, že místo je dostatečně pietně upraveno a že podle našeho názoru není potřeba žádného dalšího řešení,“ řekla předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Milada Halíková (KSČM).
Podotkla také, že by odkoupení vepřína stálo daňové poplatníky „nemalé peníze“.
Proti odkupu je i Zeman
Proti odkoupení a následnému zbourání vepřína se vyslovil na konci června také prezident Miloš Zeman. Řekl, že je proti zbourání vepřína, protože by to podle něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet. Uvedl rovněž, že je proti tomu, „aby se likvidoval prosperující podnik“ a místo bylo prázdné.
Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD už dříve řekl, že by jeho vláda chtěla dotáhnout do konce jednání s vlastníkem vepřína o jeho odkoupení. Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.
Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako takzvaný kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se nevrátilo asi 600 romských vězňů. Podle odhadů bylo nacisty zavražděno 90 procent českých Romů.
(pel)
