APM: Vláda podporuje vznik předražených „montoven“ bez přidané hodnoty, které potřebují pouze nízko kvalifikovanou námezdní sílu a vyvádějí své zisky do zahraničí. Velké zahraniční podniky vyinkasovaly drtivou většinu ze 40 mld. Kč, aby se jim u nás lépe podnikalo...
Vláda na investičních pobídkách rozdala 40 miliard korun, které rozdělila pouhým 258 firmám, z nichž valná většina byly velké zahraniční společnosti. Upozornily na to ve společné analýze Asociace podnikatelů a manažerů (APM) a Centrum pro občanské svobody (CPOS). Podle autorů vláda ČR podporuje firmy, které to podle svých zisků a obratů vůbec nepotřebují. Tím prý vláda z Česka dělá montovnu a skladiště Evropy.
„Vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL rozdala za poslední tři roky investiční pobídky v hodnotě téměř 40 miliard Kč. To je samo o sobě obrovská suma, ovšem její nesmyslnost zvýrazní fakt, že těchto 40 miliard Kč dala vláda pouze 258 firmám, prohlásil Radomil Bábek, předseda APM.
„Převážně šlo o firmy velké, zahraniční a výrobní, bez inovativního potenciálu, zato s vysokým ziskem. Jedno pracovní místo pak bylo podpořenými firmami zřízeno v průměru za 1,5 milionu Kč,“ upřesnil šéf asociace.
Dle kritické analýzy udělování investičních pobídek, vláda ČR rozdáváním investičních pobídek zhoršuje strukturu našeho průmyslu a dělá z České republiky montovnu a skladiště Evropy.
„Vláda ČR podporuje cizí konkurenty českých firem, které od vlastní vlády žádnou podporu nedostávají. Vláda ČR podporuje firmy, které to podle svého zisku a obratů nepotřebují. Vláda ČR podporuje tvorbu pracovních míst v době, kdy české firmy mají zoufalý nedostatek zaměstnanců?ů uvádí se v analýze.
„Investiční pobídky a to, jak je vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL rozdává, jsou nástrojem pokřivování podnikatelského prostředí,“ podotkl šéf APM.
Pobídky pro 258 firem
V analýze se uvádí, že Sobotkova vláda podpořila v rámci investičních pobídek v ČR celkem 258 subjektů z celkového počtu 1,4 milionu aktivních subjektů v ČR. Přičemž, z těch, které obdržely investiční pobídku, bylo 73 % zahraniční podniky, na které připadlo přes 80 % celkového rozpočtu na pobídky.
Tuzemské podniky přitom obdržely dotaci v průměru o 52,3 milionu nižší, než zahraniční podniky. Analýza uvádí, že tuto podporu dotovaným firmám prakticky zaplatilo zbývajících 1,3 milionu aktivních českých firem a živnostníků.
Ve studii se dále tvrdí, že vláda ČR „systémově ničí české podnikání“.
„Stát pomocí investičních pobídek na místo, aby podporoval rozvoj malého a středního českého podnikání, tak bohatě financuje velké zahraniční podniky, které často disponují prostředky a možnostmi, o kterých se českým podnikatelům ani nesnilo,“ konstatovali autoři.
Specificky pak poukazují na fakt, že z českých podniků o velikosti do 50 zaměstnanců nedostal takovou finanční podporu či pobídku ani jeden podnik. Největší pobídky byly udělovány téměř vždy velkým zahraničním firmám či dceřiným firmám velkých zahraničních korporací.
Analýza také upozorňuje na fakt, že stát poskytuje zahraničním podnikům investiční pobídky s vidinou vytváření nových pracovních míst. Autoři poukazují na to, že jedno takto dotacemi vytvořené pracovní místo vyšlo daňové poplatníky v průměru na 1,5 mil. Kč.
Vláda tím prý podporuje vznik předražených „montoven“ bez přidané hodnoty, které potřebují pouze nízko kvalifikovanou námezdní sílu a vyvádějí své zisky do zahraničí.
„Velké zahraniční podniky vyinkasovaly drtivou většinu ze 40 mld. Kč, aby se jim u nás lépe podnikalo,“ zjistili autoři ve své analýze.
Pobídky proti konkurenci
APM a CPOS také kritizovaly skutečnost, že investiční pobídky v ČR byly udělovány „bez ohledu na dané odvětví a konkurenci příjemců podpory v konkrétních regionech“.
„Nebylo tedy žádnou výjimkou, když docházelo k poskytnutí finanční podpory pro jednu firmu v oblasti, kde se nachází několik dalších přímých konkurentů. Ti byli tímto silně znevýhodněni a podnikatelské prostředí silně pokřiveno“.
„Podporou jednoho podniku v tom samém odvětví a regionu dochází k pokřivení trhu, kdy ostatní firmy ztrácejí konkurenceschopnost vůči podniku, který byl státem zvýhodněn.“
V analýze se jako jeden z negativních příkladů uvádějí dotace pro Plzeňský prazdroj, a.s., který v roce 2014 dostal pobídku ve výši 40,5 mil. Kč a v roce 2016 dalších 83,7 mil. Kč. K tomu autoři uvedli, že „jen v Plzeňském kraji se nachází dalších 30 minipivovarů, které žádné pobídky od státu neobdržely“.
„Podporou jednoho podniku v tom samém odvětví a regionu dochází k pokřivení trhu, kdy ostatní firmy ztrácejí konkurenceschopnost vůči podniku, který byl státem zvýhodněn,“ zjistili autoři analýzy.
Pokřivování trhu pokračuje
V uvedeném trendu pokřivování trhu investičními pobídkami a dotacemi soukromým firmám vláda a vládní koalice pokračují i nadále a to v míře, která má spíše stupňující se tendenci a která v tržních deformacích nabývá celostátního měřítka.
Typickým a nejnovějším příkladem je veřejná podpora (vláda dotaci označuje výrazem „finanční kompenzace“) Českým Radiokomunikacím a několika menším firmám.
Ty mají získat „finanční kompenzace“ z veřejných zdrojů v celkové výši zhruba 650 milionů Kč na modernizaci technologické infrastruktury pro pozemní vysílání digitálního televizního signálu v novém standardu DVB-T2 (HEVC).
Vládní koalice již v Poslanecké sněmovně schválila vládní diginovelu, která uzákoňuje pro České Radiokomunikace a 3 další (mnohem menší) provozovatelé pozemního vysílání nárok na dotaci („finanční kompenzaci nákladů“) ve výši zhruba 650 milionů korun na vybudování infrastruktury pro nový vysílací standard DVB-T2.
Její poskytnutí je ale podmíněno souhlasem Evropské komise, která bude posuzovat, zda se nejedná o nedovolenou veřejnou podporu soukromým firmám.
Největším příjemcem dotace budou České Radiokomunikace. Firma přitom značnou část zisku, jenž generuje díky svému dominantnímu postavení na tuzemském trhu, odvádí zahraničnímu majiteli, který sídlí v daňovém ráji.
Podle veřejně dostupných informací ČRa vyvádí ročně z ČR svému konečnému vlastníkovi sídlícímu v daňovém ráji ostrova Guernsey částku srovnatelnou či dokonce vyšší, než kolik má činit dotace (cca 650 milionů Kč) od státu na přebudování komerční infrastruktury ČRa pro vysílání v normě DVB-T2.
Schválená diginovela výslovně zakotvuje finanční kompenzace pro provozovatele terestrického digitálního vysílání, jimž by stát (daňoví poplatníci) fakticky zafinancoval přebudování technologické infrastruktury tak, aby umožňovala vysílání v novém standardu DVB-T2.
Tím by v důsledku byly znevýhodněni provozovatelé satelitního, kabelového a internetové televizního vysílání, kteří své vysílání provozují na ryze komerční bázi a tedy bez jakékoliv veřejné podpory.
Výstupy kritické analýzy APM a CPOS:
