Jeden z nejžhavějších prezidentských kandidátů, akademik Jiří Drahoš, se vyslovil proti konání důležitých referend, jako je hlasování Česka v Evropské unii. Tvrdí, že občané by neměli mít možnost hlasovat o závažných geopolitických záležitostech… Tento elitářský postoj je nejenom politicky nekonzistentní, ale je současně nebezpečný a protidemokratický.
Podle Drahoše, který v některých průzkumech figuruje jako favorit volby příštího prezidenta, se o některých věcech nemá rozhodovat referendem.
„Jsem příznivcem referenda na komunální úrovni. Ale jsou závažné geopolitické věci, například členství EU, NATO, o kterých se nemá rozhodovat v referendu,“ prohlásil Drahoš.
Akademik Drahoš se tak profiloval do role propagátora jakési omezené, „elitářské demokracie“, v níž prostým občanům je vrchnostenským státem sice milostivě dovoleno hlasovat o lokálních „veleproblémech“, jako je umístění obecního hnojiště a veřejných psích záchodů.
Cokoliv důležitějšího však v této elitářské demokracii má být lidu prostému zapovězeno. Geopolitické záležitosti a vše podstatné má být vyhrazeno centrální moci a moudrým elitám, k nimž se Drahoš automaticky řadí.
Drahošův názor je absurdní už jen proto, že občané o členství Česka v EU rozhodovali a rozhodli v referendu, které se konalo v roce 2003. Pokud by měl být Drahošův odmítavý postoj k referendům o geopolitickým záležitostem chápán jako správný či dokonce logický, pak by v téže logice bylo potřeba zneplatnit referendum o vstupu do EU.
Jestliže Drahoš odmítá referenda o důležitých věcech, jako je členství v EU, pak by měl tento prezidentský kandidát odmítnout platnost referenda o vstupu a měl by přestat uznávat legálnost výsledku onoho referenda, v němž se drtivá většina občanů vyslovila pro vstup ČR do EU (šlo ovšem o jinou EU, než jaká je dnes, vstupovali jsme do EU bez Lisabonské smlouvy a bez milionových migračních mas proudících do sousedního Německa).
Vzhledem k výše uvedenému by tedy Drahoš měl Česko nadále chápat jako nečlena EU… Což je samozřejmě nesmysl, který jen dokazuje pochybenost, nelogičnost a rozporuplnost akademikova uvažování.
Každá férově a rozumně uvažující lidská bytost musí uznat, že pokud bylo legální a přípustné uspořádat referendum o vstupu do EU, musí být zcela legitimní a logické uspořádat i referendum o vystoupení z EU.
Elitářská demokracie
Zamysleme se ale hlouběji nad principem elitářské demokracie, která neuznává lidové hlasování a tedy právo občanů se v demokracii podílet se reálném rozhodování o podstatnějších (pochopitelně veřejných, politických) záležitostech.
Drahoš a jeho ideoví souputníci si v tomto silně odporují. Nechtějí sice lidem umožnit, aby hlasovali o čemkoliv důležitém, neboť – dle názoru elitářů – o něčem takovém dokáží „správně“ rozhodnout jen bohem, akademií a tajnými bratrstvy ustanovené (a pokud možno globální) super-elity.
Ale současně titíž elitáři uznávají legitimitu parlamentních voleb a voleb prezidenta (pokud by tomu tak nebylo, tak by akademik nekandidoval na funkci prezidenta ČR). Tedy voleb, které jsou fakticky lidovým hlasováním všech občanů o věcech veřejných, celorepublikových.
Buď si tedy Drahošové myslí, že parlamentní volby či volby prezidenta jsou nedůležitá záležitost: pak by ale pravomoci parlamentu a prezidenta měly být redukovány na nulu.
A nebo uznávají, že takové volby jsou důležité. Pak ale musí vzít na milost i referendum o (důležitém) členství v EU a jiná celostátní referenda.
Užiteční idioti
Politik přece musí být konzistentní v názorech. Nemůže kličkovat a podporovat účelově jen to, co se mu dnes hodí. Pokud politik považuje občany za natolik vyspělé a kvalifikované, aby legitimně rozhodovali ve volbách o tom, kdo se stane poslancem, senátorem či prezidentem, pak neexistuje jeden jediný důvod, proč by tentýž občan měl být považován za méněcennou bytost, jež není schopna se stejnou vážností a moudrostí hlasovat v celostátním referendu například o členství ČR v EU.
Pokud někdo považuje například parlamentní volby za cosi méně důležitého (nevýznamného ve srovnání s členstvím v EU), pak tím mimoděk vlastně přiznává, že o řízení státu rozhoduje někdo jiný, než zvolení politici. Pak tím mimoděk uznává, že parlamentní volby jsou jen formální rituál, v němž na výsledku nezáleží, neboť jeho hlavním smyslem je formálně poskytovat legitimitu státu a jeho rozhodování, které je zcela nezávislé na preferencích občanů.
Demokracie, v níž o všem důležitém (s výjimkou samotné volby politiků) rozhodují elity, už není demokracií v jejím pravém slova smyslu.
Všichni ti, kdo odmítají přímou demokracii a tedy i referenda o podstatných záležitostech, by měli důsledně a poctivě voličům ve volbám říci: váš hlas má pro nás cenu jen jako vstupenka do funkcí a úřadů, jež platíte a budete platit.
O věcech veřejných si politici chtějí rozhodovat sami dle toho, jak se jim to právě hodí. Občan je tak fakticky pasován do role užitečného idiota, jehož jediným úkolem (s výjimkou občasného potvrzení legitimity státu a elit) je generovat prostředky k tomu, aby politici měli co nejvíce na přerozdělování a nakupování voličských skupin.