Prezident Miloš Zeman by chtěl centrum Unie přemístit z Bruselu do Prahy. Uvedl to při setkání se svým protějškem Alexanderem Van der Bellenem. (Foto: Twitter Jiří Ovčáček)
Prezident Miloš Zeman by byl rád, kdyby se sídlo Evropské unie přesunulo z Bruselu do Prahy. Zeman to uvedl při setkání se svým rakouským protějškem Alexanderem Van der Bellenem. Státníci hovořil také o migraci, o obchodu mezi ČR a Rakouskem nebo o jaderné energii.
Zeman připomněl 300 let od narození Marie Terezie a společnou minulost Česka a Rakouska v období habsburské monarchie. Vzpomněl také dobu, kdy byla Praha centrem dění v Evropě, a podotkl, že by byl rád, kdyby se to obnovilo.
„Když už jednou byla Praha centrem Evropy, tak by nebyl tak špatný nápad přesunout opět sídlo EU z Bruselu do Prahy a vrátit se k efektivní tradici těchto císařů,“ poznamenal Zeman.
Během jednání se oba státníci věnovali především ekonomické spolupráci obou zemí.
„Rakousko je třetím největším investorem v České republice. Působí tu 3800 rakouských firem, zatímco v Rakousku je pouze 300 českých firem,“ uvedl Zeman s tím, že doufá, že to Česko časem dožene.
Tuto myšlenku podpořil i rakouský prezident. Ten by byl také rád, kdyby železniční doprava v Rakousku jezdila stejně rychle jako v Česku.
Bodem sporu se stala otázka migrace. Zeman tlumočil Van der Bellenovi zamítavé stanovisko Česka vůči migračním kvótám.
„Zajímal jsem se naopak o stanovisko Rakouska, už proto, že v poslední vlně muslimské migrace má s touto migrací větší zkušenosti než Česká republika,“ řekl Zeman.
Jeho rakouský protějšek na to reagoval slovy, že Rakousko má jiné zkušenosti s migrací. Protože ještě v 90. letech přijalo 80 tisíc uprchlíků z Jugoslávie, z nichž polovina v zemi zůstala, a někteří z nich jsou muslimové a nebyl v tom žádný problém.
Van der Bellen ovšem přiznal, že nyní budou dohlížet na to, aby uprchlíci z antiizraleských zemí nevyvolávali v Rakousku vlny antisemitismu.
Rozdílný pohled mají oba prezidenti také na jadernou energii. Rakousko v minulosti ostře protestovalo proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Alpská republika sice jadernou elektrárnu má, nikdy ji ale nezprovoznila. Rozhodli o tom lidé v referendu. Areál v Zwentendorfu je tak už po několik desetiletí zakonzervovaný.
„V Rakousku panuje konsenzus, že jaderná energie nemá budoucnost. Ale akceptujeme samozřejmě, že je to otázka národní suverenity,“ uvedl Van der Bellen, který v minulosti vedl rakouské Zelené.
(pel)
