Systém pro rozdělování evropských dotací za 800 miliónů je podle kontroly NKÚ nefunkční.
Systém ministerstva pro místní rozvoj za 872 milionů korun, který má zlepšit čerpání evropských dotací, nefunguje. Systém „zamrzává“, je nestabilní a komplikovaný. Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Úřad dále zjistil, že pravidla upravující postup při rozdělování evropských dotací nejsou jednotná a vymahatelná a není stanoveno, kdo by měl na jejich dodržování dohlížet.
Kontrola NKÚ prověřovala, jakým způsobem ministerstvo vytvářelo v letech 2011 až 2016 jednotné metodické prostředí. To je soubor pravidel a postupů pro poskytovatele podpory z EU, které mají přispět ke zlepšení v nakládání s evropskými penězi, zvýšit transparentnost a snížit administrativní zátěž spojenou se získáním podpory.
Nástrojem pro aplikaci těchto pravidel je právě informační monitorovací systém MS2014+. Do srpna 2016 MMR vydalo na jednotné metodické prostředí 880 milionů korun, přičemž 872 milionů korun z těchto peněz zaplatilo za systém MS2014+.
„Ten se ukázal jako komplikovaný, a to například kvůli množství specifických a individuálních požadavků ze strany poskytovatelů podpory,“ uvedli kontroloři.
Kvůli své komplikovanosti má systém navíc i problémy se stabilitou, například od června 2015 do dubna 2016 vypadával v průměru jedenapůlkrát denně.
Systém má pomalou odezvu
Kontroloři se také setkali s častými chybovými hláškami, pomalými odezvami či zamrzáním systému. Z hlediska kvality informací pak monitorovací systém podle NKÚ neposkytoval vždy srovnatelné a spolehlivé údaje.
Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Viléma Frčka nemůže být systém jednoduchý ani levný už z podstaty věci, protože v něm pracuje přes 50 000 uživatelů a zpřístupňuje žadatelům přes 500 miliard korun.
Systém podle ministerstva nahradil tři rozdílné systémy z předchozího období a postupně do sebe absorboval jejich specifické funkce a potřeby žadatelů.
„Daní za zavedení jednotného prostředí, vyžadovaného Evropskou komisí, které NKÚ ve své zprávě kritizuje, byla nutnost akceptovat požadavky mnoha různých uživatelských přístupů a metod. To bohužel znásobilo i pravděpodobnost chyb. Za uplynulé dva roky se však řada problémů vyřešila a systém je dál průběžně vylepšován,“ uvedlo ministerstvo.
Mluvčí také upřesnil, že částka 872 milionů korun zahrnuje i výdaje na provoz, rozvoj a hardware, záložní pracoviště a čtyřletou podporu, zajištění licence a služby technického a bezpečnostního dohledu.
Problémy s financováním
Problematické je podle kontrolorů i financování tohoto systému. Ten totiž měla z 85 procent zaplatit právě Evropská unie.
Protože ale došlo k některým komplikacím, jako například „neuznání některých výdajů k proplacení či problémům se zadáváním veřejných zakázek“, zaplatila EU jen 57 procent. To se ale ještě může změnit. Záležet bude na tom, jak dopadne vyšetřování policie a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Česká republika podle NKÚ na konci roku 2016 vyčerpala jen 3,6 procenta z celkových více než 600 miliard korun ze zdrojů Evropské unie, na které může ČR v období 2014 až 2020 dosáhnout. Problémovým faktorem, který úřad v této kontrole zjistil a který se negativně podepisuje na čerpání, je také dlouhý proces hodnocení a schvalování projektů.
„Ke konci roku 2016 trvalo schválení projektu v průměru 198 dní, přestože poskytovatel dotace měl rozhodnout ´bez zbytečného odkladu´,“ uvedli kontroloři.
(pel)
