Německý ústavní soud došel k závěru, že daň z jaderného paliva není slučitelná s ústavou a prohlásil ji tak zpětně za neplatnou

Jaderné elektrárny porazily německou vládu. Německo vybíralo daň z jaderného paliva v rozporu s ústavou. Tento verdikt vynesl Spolkový ústavní soud. Německé energetické společnosti by tak mohly požadovat navrácení až 6,3 miliardy eur (166 miliard korun), které na této dani odvedly státu. 

Německý ústavní soud uvedl, že daň není slučitelná s ústavou a prohlásil ji tak zpětně za neplatnou. Hodnota akcií německých energetických společností, E.ON a RWE v reakci prudce vzrostla.

Provozovatelé jaderných elektráren museli v Německu v letech 2011 až 2016 platit daň z jaderného paliva ve výši 145 eur (cca 3800 Kč) na gram paliva. Společnost E.ON tak na této dani zaplatila zhruba 2,8 miliardy eur, firma RWE 1,7 miliardy eur a skupina EnBW 1,44 miliardy eur.

Vybrané peníze měly pomoci konsolidovat státní rozpočet a současně financovat náklady spojené se skladováním jaderného odpadu.

Německá vláda očekávala, že na dani vybere ročně celkem 2,3 miliardy eur (60,5 miliardy korun). To se jí však nepovedlo, neboť současně od roku v důsledku nehody v japonské jaderné elektrárně Fukušima (2011) přinutila uzavřít 8 z celkem 17 jaderných elektráren v Německu…

Roční výběr daně se tak pohyboval mezi částkami 1,58 miliardy (v roce 2012) a 422 miliónů eur (v roce 2016).

Spolková vláda v Německu v rámci své politiky Energiewende, která započala v roce 2010 po události ve Fukušimě, rozhodla uzavřít všechny jaderné elektrárny v zemi do roku 2022. S tím, že výroba energií z klasických zdrojů má být postupně nahrazena zdroji obnovitelnými.

 

Cíle politiky „Energiewende“ v Německu: 

Obnovitelné zdroje mají:

  • do roku 2020 generovat 30 % hrubé spotřeby elektřiny
  • v 2040 generovat 65 % hrubé spotřeby elektřiny
  • v roce 2050 generovat 80 % spotřeby.

Emise skleníkových plynů se mají snížit:

  • do roku 2020 o 40 procent
  • v roce 2030 o 55 procent
  • do roku 2050 o 80 až 90 procent (ve srovnání s výchozím rokem 1990).

 

Oficiálním cílem této politiky je „minimalizace ekologických, společenských a zdravotních problémů konvenční energetiky“. Prakticky by tato politika měla vést k ukončení spalování fosilních paliv a k omezení vypouštění CO2.

Jak ale ukazuje analýza deníku BYZNYS NOVINY (čtěte ZDE), tento cíl na snižování emisí „skleníkového plynu“ se Německu nedaří plnit… (sfr)