Americký prezident Donald Trump nařídil odstoupení USA od klimatických dohod.

Americký prezident Donald Trump nejspíš vypoví Pařížskou úmluvu a zruší tak globální dohodu o ochraně klimatu. Informovala o tom zpravodajská agentura Axios s odvoláním na zdroje v Bílém domě. Spojené státy se k dodržování úmluvy zavázaly na sklonku loňského roku.

Na tom, jak technicky Američané od plnění Pařížské dohody ustoupí, nyní pracuje úzká skupina lidí. V ní je podle Axiosu i šéf americké Agentury pro ochranu životního prostředí Scott Pruitt.

Rozhoduje se mimo jiné o tom, zda Spojené státy od dohody formálně odstoupí, což mohou formálně ohlásit až zhruba za dva roky a další rok by trvalo vystoupení, nebo ji jen nebudou respektovat. To by bylo rychlejší, ale extrémní řešení.

Kritici ve Spojených státech se shodují v tom, že odstoupení od obtížně vyjednávané dohody poškodí mezinárodní renomé USA a Washington bude působit jako aktér neochotný spolupracovat.

Dohoda se může stát „nezávazná“ i pro další země

O ratifikaci dohody stále nehlasoval americký senát, není tudíž pro Spojené státy právně závazná. Konečné rozhodnutí v této věci Trump opakovaně odkládá. Ještě během volební kampaně dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem. V posledních týdnech hovořil o tom, že vše musí důkladně posoudit s tím, že konečné stanovisko bude vycházet z amerických zájmů.

ČR ratifikaci dohody zatím nedokončila. Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve Sněmovně se ale debata protahuje. Jejím základem je udržet globální oteplování co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Pařížská dohoda o globálním snižování emisí skleníkových plynů nabyla účinnosti loni v listopadu. Ze 195 signatářů ji dosud ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů.

Nová klimatická dohoda by měla v roce 2020 nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Naplněním Kjótského protokolu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

Ve hře je hodně. Pokud by USA od smlouvy skutečně odstoupily, znamenalo by to, že ani další největší světoví producenti skleníkových plynů – především Čína a Indie – by se dohodou z Paříže nemuseli cítit vázáni.

(pel)