Japonsko má nejvyšší nedostatek zaměstnanců za více než 40 let. Podobná situace je i v Česku, kde má být řešením dovoz až 100 tisíc Ukrajinců.
Japonsko nemá dostatek pracovní síly kvůli stárnutí tamní populace. Nezaměstnanost v zemi klesla pod 3 procenta a na každého uchazeče o zaměstnání připadá v průměru 1,48 pracovního místa. Podobná situace panuje i v Česku, kde je sice nejnižší nezaměstnanost v historii, ale podle Svazu průmyslu chybí v ČR lidi. Řešením má být dovoz až 100 tisíc pracovníků z Ukrajiny.
Nedostatek zaměstnanců je v Japonsku větší než v časech bouřlivého ekonomického růstu začátkem 90. let. Nezaměstnanost v Japonsku v dubnu zůstala na 2,8 procentech a je nejnižší za 22 let.
Chybějící pracovníci podle ekonomů zkomplikuje návrat ostrovní ekonomiky k udržitelnému ekonomickému růstu. Loni rostla japonská ekonomika o pouhé procento. V prvním čtvrtletí růst překonal očekávání a zrychlil na 2,2 procenta, experti ale pochybují, že takové tempo udrží.
Delší průměrná doba dožití a slabší porodnost způsobily stárnutí japonské populace, chybějí proto pracovníci v produktivním věku.
Podle experta na japonskou ekonomiku Marcela Thielianta z výzkumné firmy Capital Economics má ale současná situace i určitá pozitiva. Na trhu práce se více zapojují starší lidé a ženy.
„Nedostatek nutí firmy nabírat i zaměstnance, které dříve nehledali,“ uvedl.
Připomněl přitom, že zvýšení role žen v japonské ekonomice je součástí plánů japonského prezidenta Šinzó Abeho.
Japonsko dlouhodobě odmítá podporu přistěhovalectví do země, aby tento výpadek kompenzovalo.
ČR chce pracovní sílu přivézt z Ukrajiny
Jinak se na to dívají v Česku. Firmy i socialisté hlásají, že v ČR chybí lidi. Po masivním importu pracovní síly za zahraničí začal volat i guvernér ČNB Jiří Rusnok.
„Pusťme hned do země sto tisíc Ukrajinců,“ dalo by se parafrázovat jeho poselství určené politikům a odborářům.
Všichni však vycházejí ze záměrného zjednodušení situace, když berou za reálný fakt to, že v Česku toho času na trhu chybí pracovní síla.
Na první pohled ano, což se projevuje tím, že dnes podniky nemohou sehnat potřebné pracovníky.
Na druhý pohled je však onen tzv. „nedostatek“ lidí nutno označit za mýtus. Práceschopného tuzemského obyvatelstva je v Česku dostatek. Jenže lidé nejsou a nemohou být tam, kde by byli zapotřebí.
Trh práce ČR zůstává ve výborné kondici. Zaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejvyšší úrovně v historii, když pracovalo téměř 5,2 milionů lidí. Česko mělo nejnižší míru nezaměstnanosti i v rámci celé EU, kdy dosáhla 3,2 procenta.
Lidí bez práce bylo podle nejnovějších údajů statistického úřadu jen necelých 185 tisíc. Je to výrazně méně, než evidují úřady práce a důvodem je přísnější posuzování toho, kdo je počítán mezi nezaměstnané.
Lidé, kteří si práci nehledají či nejsou schopni či ochotni nastoupit do práce během čtrnácti dnů se mezi nezaměstnané nepočítají. Stejně tak i ti, kteří jsou třeba na brigádě na několik hodin v měsíci. Ti první jsou tzv. neaktivní, ti druzí jsou zase považovaní za zaměstnané.
(pel)
