Sobotkův úřad a ČSSD bojují proti odlivu zisků zahraničních firem z Česka do ciziny. Přesto prosazují masivní státní dotaci firmě, která značnou část svých příjmů z Česka odvádí zahraničnímu vlastníkovi sídlícímu na ostrově Guernsey (viz ilustrační foto).
Sobotkův úřad a ČSSD vyhlásily válku firmám, které odčerpávají zisky z Česka do zahraničí. Současně však vláda, respektive ministerstvo průmyslu takové firmy zamýšlí masivně dotovat z veřejných zdrojů. Snaží se prosadit vysokou státní dotaci zahraniční společnosti České Radiokomunikace (ČRa) na modernizaci její vysílací infrastruktury v ČR. Firma přitom značnou část zisku, jenž generuje díky svému dominantnímu postavení na tuzemském trhu, odvádí zahraničnímu majiteli, který sídlí v daňovém ráji. (Zpráva byla doplněna o vyjádření MPO).
Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci přechodu na novou digitální normu pozemního vysílání DVB-T2 a v návrhu novely zákona o elektronických komunikacích (diginovela) plánuje několikasetmilionovou dotaci pro tuzemské provozovatele digitálního pozemního vysílání. Největší část této erární finanční injekce má připadnout firmě ČRa.
Podle veřejně dostupných informací však právě ČRa vyvádí ročně z ČR svému konečnému vlastníkovi sídlícímu v daňovém ráji ostrova Guernsey, částku srovnatelnou či dokonce vyšší, než kolik má činit dotace (cca 650 milionů Kč) od státu na přebudování komerční infrastruktury ČRa pro vysílání v normě DVB-T2.
Stoprocentním vlastníkem akcií Českých Radiokomunikací je skupina infrastrukturních fondů Macquarie Infrastructure Funds. Ta působí celkem v 16 zemích světa a spravuje fondy s aktivy v hodnotě 69 miliard eur (1,8 bilionu Kč), včetně 100 společností podnikajících v oblasti infrastruktury.
Sobotkův Úřad vlády přitom v oficiálním materiálu namířeném proti odlivu peněz z Česka do zahraničí specificky poukázal právě na problematičnost síťových odvětví, jako jsou telekomunikace. A navrhl například zavedení speciální sektorové daně na síťová odvětví a progresivní zdanění firem tak, aby větší společnosti odváděly více prostředků do státní kasy. (Více o materiálu Sobotkova úřadu čtěte ZDE)
Dotace na infrastrukturu
České Radiokomunikace a 3 další (mnohem menší) provozovatelé pozemního vysílání mají z veřejných prostředků obdržet dotaci ve výši 650 milionů korun na vybudování infrastruktury pro nový vysílací standard DVB-T2. Státní kompenzaci svých nákladů předpokládají letos na podzim. Musí však počkat na souhlas Evropské komise.
Ta bude posuzovat, zda se nejedná o nedovolenou veřejnou podporu soukromým firmám. Veřejnou finanční podporu soukromým společnostem České Radiokomunikace (ČRa) a Digital Broadcasting (DB) přitom označila za nedovolenou Česká asociace satelitních operátorů (ČASO).
Odliv skrze půjčku
Společnost ČRa odvádí prostředky do ciziny tak, že postupně splácí půjčku svému zahraničnímu vlastníkovi, která je úročena sazbou 10 % ročně. Úrok se každý měsíc kapitalizuje k jistině, která se pak jednorázově splácí. Jedná se tedy o vyvádění prostředků z ČR do zahraničí prostřednictvím úroku z akcionářské půjčky.
Podle výroční zprávy ČRa obdržela v roce 2011 od svého akcionáře půjčku ve výši 4,6 mld. Dále byla do ČRa poskytnuta i další akcionářská půjčka v eurech, úročená dokonce 12-ti procenty ročně.
Vedle toho má ČRa úvěr i u bank ve výši cca 3 mld. Kč. Celkové úrokové náklady ČRa se kvůli tomu vyšplhaly na 960 mil. Kč ročně ze všech půjček, z čehož podstatná část souvisí s akvizicí společnosti zahraničním akcionářem v roce 2011.
Nejedná se tedy většinou o úvěry, které by sloužily k dalšímu rozvoji společnosti. Za zmínku stojí i fakt, že ČRa ve finančním roce 2015/16 nevynaložila ani korunu na výzkum a vývoj…
Výroční zpráva ČRa uvádí, že větší část dluhu společnosti tvoří vnitroskupinové půjčky. Je tedy zřejmé, že většina úroku ve výši 960 mil. Kč vytváří prostor pro vyvádění finančních prostředků do zahraničí.
Celkové půjčky ze skupiny vlastníka ČRa k 31. březnu 2015 činily 6,2 mld. Kč, přičemž o rok později to bylo 4,7 mld. Kč.
Z ČRa tak bylo ve finančním roce 2015/16 do zahraničí odvedeno 1,5 mld. Kč.
Částka vyváděná z ČRa do zahraničí je tedy srovnatelná či dokonce vyšší, než uvažovaná dotace (cca 600 mil. Kč) z veřejných zdrojů určená na přebudování vysílací infrastruktury, kterou již dnes ČRa prodávají a v modernizované podobě budou dále na tržní bázi prodávat operátorům televizního a dalších typů terestrického vysílání v ČR.
Daňový ráj na ostrově Guernsey (fotokoláž: redakce).
Bohatá firma chce dotace
ČRa jsou kapitálově silná firma s ročními tržbami na úrovni 2 mld. Kč a ukazatelem EBITDA (firemní zisk před započtením úroků, daní a odpisů) ve výši zhruba 1 mld. Kč. Za poslední zveřejněný účetní rok 2015/16 však ČRa přesto vykázaly ztrátu cca 270 mil. Kč…
Navzdory enormním příjmům si firma začala nárokovat veřejnou podporu (dotaci z veřejných zdrojů). Částka vyváděná z ČRa do zahraničí je však srovnatelná či dokonce vyšší, než uvažovaná dotace (cca 600 mil. Kč) z veřejných zdrojů určená na přebudování komerční infrastruktury ČRa pro vysílání v novém standardu DVB-T2.
TV vypnou za 3 roky
Přechod na novou televizní normu digitálního terestrického vysílání DVB-T2 má být v Česku dokončen nejdříve v roce 2020. Termín dokončení přechodu na DVB-T2 stanovila vláda předběžně na 1. února 2021. Znamená to, že vysílání v dnes používané digitální normě DVB-T by mělo být definitivně ukončeno již za necelé 4 roky.
Domácnosti dají 5 miliard
Z hlediska občanů přechod z dnešní normy DVB-T na nový standard vysílání DVB-T2 neznamená jednoduchou změnu vysílací frekvence a „banální“ přeladění televizních stanic na ovladači televizoru. Nový standard digitálního terestrického vysílání DVB-T2 (s kódováním HEVC) totiž na drtivé většině televizorů, které dnes používají domácnosti v Česku, nelze přijímat.
Domácnosti si tak kvůli přechodu na novou normu, respektive na jiné kódování budou muset zakoupit nové televizory (nebo set-top boxy). Ale v mnoha případech si také budou muset zmodernizovat své antény či dokonce pořídit antény zcela nové.
Přechod na novou digitální normu DVB-T2 tak diváky v Česku bude stát v souhrnu až 5 miliard korun. Digitální terestrické TV vysílání (v současné normě DVB-T) dnes v nějaké podobě využívá více než 60 procent domácností v ČR.
Úřad vlády proti odlivu zisků
Podle analýzy Úřadu vlády je odliv výnosů firem z ČR nejméně dvakrát vyšší, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám v Česku a EU. Sobotkovi lidé v analýze tento odliv označují výrazem „excesivní“.
Za „typická“ odvětví s přirozenými monopoly uvádí materiál síťová odvětví – například rozvod elektřiny, tepla, plynu, vody či telekomunikace. Proto navrhuje mimo jiné zavést sektorové daně v těch oblastech, v nichž existuje nízká konkurence, jako jsou finanční sektor, energetika a telekomunikace.
Zavedení speciální vyšší daně v méně konkurenčních sektorech označuje analýza za jeden z možných nástrojů, které umožňují relativní vyrovnání makroekonomické nerovnováhy a vyřeší problematiku nedostatečně konkurenčních odvětví s převažujícím zahraničním vlastnictvím.
Autoři poukázali na skutečnost, že speciální sektorovou daň na energetické společnosti v Evropě zavedlo například Maďarsko. Firmy působící v energetice tam musí namísto základní 19% korporátní daně odvádět 31 procent ze svého zisku.
Vedle toho v Maďarsku platí daň na síťovou infrastrukturu. Jedná se o fixní částku 125 forintů na každý metr telekomunikačních sítí, vodovodů a plynovodů či zdrojů elektrické a tepelné energie.
Ministerstvo nekontroluje
Úřad vlády nedopověděl na otázky týkající se rozporu mezi svými oficiálními záměry (boj s odlivem peněz z ČR do zahraničí) a realitou (vláda prosazuje masivní dotaci pro firmu ČRa, která své příjmy v podstatné míře odvádí do zahraničí).
Úřad odkázal na odpovědi Ministerstva průmyslu a obchodu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz uvedlo, že pokud skutečně dochází k vyvádění zisků do zahraničí, je třeba se obrátit na Finanční správu a Ministerstvo financí.
„Věříme, že budou patřičně konat, ale MPO nemá v kompetenci takové věci zjistit, případně dokonce kontrolovat,“ upozornil František Kotrba, tiskový mluvčí MPO.
Zdůraznil dále, že výše popisované přidělené finanční prostředky vyplývají ze zákona o elektronických komunikacích a „nejedná se o dotaci, ale o úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“.
„Vzhledem k tomu, že jednotlivé frekvence jsou omezeny zákonem, platí se licenční poplatky a podobně, je de facto odečten z poplatků pro stát náklad přímo související s výkonem licencované činnosti. Jedná se o úhradu nákladů pro subjekt s licencí, u něhož se dále nezkoumá jeho velikost a vlastnická struktura, protože to je předmětem licenčního řízení,“ dodal.
Samotné České Radiokomunikace na jakékoliv dotazy týkající se přechodu na DVB-T2 a zamýšlené veřejné dotace reagovaly pouze sérií zastrašovacích soudních výhrůžek a finančními požadavky vznášenými vůči deníku BYZNYS NOVINY.
Dotace ve Sněmovně
Sněmovní Hospodářský výbor (HV) již projednal a Poslanecká sněmovna dále projednává novelu zákona o elektronických komunikacích, která zakotvuje dotace některým soukromým společnostem, zejména Českým Radiokomunikacím, na přebudování jejich komerční infrastruktury pro potřeby přechodu na pozemní digitální vysílání v normě DVB-T2.
HV nicméně novelu sněmovně ke schválení nedoporučil.
Poslanec hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) uvedl, že pokud společnosti, které zajišťují televizní vysílání, musí pro uvolnění těchto kmitočtů nuceně vyměnit své technologie, mají možnost žádat o kompenzace.
„Oprávněnost kompenzací není posuzována, zdali na to někdo má či nemá, ale jestli k nějaké újmě došlo či nikoli. O tom, zdali budou kompenzace oprávněné a případně v jaké výši bude rozhodovat Evropská komise, Úřad na ochranu hospodářské soutěže a Český telekomunikační úřad,“ konstatoval Adamec.
Zdůraznil, že na základě informací Ministerstva průmyslu a obchodu byl již zahájen pre-notifikační proces s Evropskou komisí, která bude tento případ posuzovat.
„Tím je zaručeno, že nedojde k nedovolené podpoře jakéhokoli subjektu v této záležitosti,“ podotkl.
Poslanec hospodářského výboru Jiří Valenta (KSČM) se v odpovědích týkajících se státních dotací pro firmu, která má zahraničního vlastníka, odkázal na vládní strategii terestrického vysílání. S tím, že „odpověď je potřeba hledat v platné právní úpravě, zejména zákona o elektronických komunikacích a navrhované novele“.
Podle něho však jde o úhradu „efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých podnikateli v důsledku zásahu státu, tj. nebýt tohoto zásahu, tak by podnikateli tyto náklady nevznikly“.
Přiznání dotace pro ČRa či další firmy je podle něho otázkou na Evropskou komisi, která posuzuje otázku dovolenosti veřejné podpory.
Osloveni byli také další poslanci HV, Ivan Pilný (ANO), Petr Adam (Úsvit), Petr Kudela (KDU-ČSL), Milan Urban a Jaroslav Foldyna (ČSSD). Ti však na otázky nereagovali.
