Česká ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2017 výrazně zvýšila svůj růst na 2,9 procenta. Přesto je to v Česku jako v chudobinci. Přes milion Čechů žilo loni pod hranicí příjmové chudoby. Třetina lidí nemá ani na týdenní dovolenou.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí tohoto roku vzrostla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně o 2,9 procenta, v porovnání s předchozím čtvrtletím pak o 1,3 procenta.
„Ekonomiku táhne zejména zahraniční poptávka podpořená pokračujícím růstem spotřeby domácností,“ uvedla Tereza Košťáková z oddělení čtvrtletních odhadů ČSÚ.
Podle předběžného odhadu rostla výkonnost většiny odvětví národního hospodářství, tedy nejen výrobního sektoru, ale i většiny odvětví služeb.
Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela bude slušný růst české ekonomiky pokračovat i ve zbytku roku.
“Apetit utrácet domácnosti neopustí a ve druhé polovině roku očekáváme zesílení investiční aktivity,“ uvedl.
Očekává se, že se naplno rozjede stavba infrastrukturních projektů, které budou z velké části financované z evropských zdrojů.
Data o vývoji HDP se projevila na kurzu české měny. Koruna vůči euru posílila po zveřejnění čísel až k hranici 26,40 korun za jedno euro.
Třetina obyvatel nemá na nečekané výdaje
V Česku žije v chudobě 1,02 milion lidí. Na týdenní dovolenou nemá peníze 28,9 procenta lidí. Neočekávaný výdaj ve výši 9900 korun by si nemohla bez půjčky dovolit zaplatit třetina obyvatel (32,1 procenta).
„Příjmovou chudobou byl loni ohrožen zhruba každý desátý obyvatel České republiky,“ uvedla Michaela Brázdilová z oddělení sociálních šetření ČSÚ.
Jde zejména o nezaměstnané, neúplné rodiny s dětmi a starobní důchodkyně, které žijí samy. Ohroženo je 8,5 procenta mužů a 10,8 procenta žen.
U sociálního vyloučení a chudoby experti sledují tři kategorie – příjmovou chudobu, materiální deprivaci a práci. Bez dostatečného příjmu, v nedostatku a bez místa bylo loni v Česku celkem kolem 159 tisíc lidí.
Finanční hranice pro ohrožení příjmovou chudobou stále roste. U domácnosti samostatně žijícího člověka loni stoupla na 10 691 korun, což je téměř o 500 korun více než před rokem. U rodičů se dvěma dětmi do 13 let loni tato hranice dosáhla 22 450 korun.
Statistici také zjistili, že více než šestina lidí (17,8 procenta) má problém s výdaji za zdravotní péči – tedy léky, ošetření a další služby zaplatí jen s obtížemi. Více než desetina (11,3 procenta) pak má potíže zaplatit školní družinu.
(pel)