Soud EU nechce řešit žalobu Slovenska a Maďarska na migrační kvóty.
Soud Evropské unie (EU) nechce rozhodnout o žalobě Maďarska a Slovenska kvůli migračním kvótám. Země nesouhlasí s přerozdělením 120 tisíc uprchlíků podle kvót. Soudní dvůr o věci nerozhodne nyní, ale nechá vypracovat stanovisko k věci. Samotný rozsudek by tak mohl padnout až na konci letošního roku.
Výrok soudu by přitom mohl mít vliv i na nynější debatu v EU o reformě unijního azylového systému. V něm totiž jako opatření pro případ krize Evropská komise navrhla trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl ze země zasažené migračním tokem.
Středoevropské země počátkem prosince 2015 u unijního soudu napadly rozhodnutí Rady EU – tedy ministrů vnitra členských zemí – přerozdělit mezi ostatní státy unie celkem 120 tisíc žadatelů o azyl nacházejících se v Řecku a Itálii. Cílem bylo ulevit těmto dvěma výrazně zatíženým zemím, jak upozornila zástupkyně Rady. Proti tehdy kromě Slovenska a Maďarska hlasovaly také Česká republika a Rumunsko, Finsko se zdrželo.
Maďarsko a Slovensko před unijním soudem podpořilo také Polsko, které v roce 2015 pro kvóty nakonec hlasovalo. Jeho zástupkyně u soudu poukázala na související bezpečnostní rizika, neboť přijatý mechanismus podle ní neumožnil kontrolovat žadatele a řešit možné bezpečnostní hrozby.
Stejného výsledku bylo podle obou zemí možné dosáhnout i jiným způsobem, například zlepšením ochrany hranic EU a rychlejšími návraty těch, kdo na azyl právo nemají.
Slovensko argumentuje, že věc jde proti přání summitu EU, tedy prezidentů a premiérů členských zemí. Rozhodnutí podle Bratislavy mělo být přijato legislativním postupem, Rada EU volbou jiného řešení zasáhla do práv Evropského parlamentu i národních parlamentů.
Maďarský reprezentant se zmínil též o rozhodnutí své vlády, která odmítla, aby Maďarsko bylo jednou ze tří zemí, odkud měli být migranti přerozdělováni. Skutečnost, že vzápětí bylo Budapešti nařízeno migranty naopak přijmout, označil za diskriminační.
„To, že jsme odmítli určitou formu pomoci, neznamená, že jsme pomoc nepotřebovali vůbec,“ upozornil.
Fakt, že ani po maďarském odmítnutí se klíčové číslo 120 tisíc v návrhu nezměnilo, je podle maďarského zástupce dokladem politické povahy rychle přijatého rozhodnutí.
„Povinná relokace byla něco, co bylo třeba prosadit – co nejrychleji a za libovolnou cenu,“ prohlásil maďarský představitel na jednání soudu.
Další uprchlíci pronikli na španělské území a útočili na pohraničníky
Dalších asi 300 afrických uprchlíků se pokusilo zdolat šestimetrový plot mezi Marokem a španělskou enklávou Melilla. Stovce z nich se to podle policie podařilo a dostali se na španělské území. Šlo hlavně o lidi ze subsaharské části Afriky.
Uprchlíci brzo ráno začali házet kamení na pohraničníky a tři z nich zranili. Pracovníci Červeného kříže ošetřili tři z uprchlíků, kteří utrpěli lehká zranění.
Dvě španělské enklávy Ceuta a Melilla jsou často cílem afrických běženců, kteří se chtějí dostat do Evropy. Buď se snaží překonat ploty, nebo přeplavat podél pobřeží. Letos v lednu se do Ceuty pokusilo dostat tisíc lidí, ale většina z nich byla vrácena do Maroka.
Uprchlíci se někdy snaží dostat do enkláv ve velkých skupinách. Naposledy to bylo loni v říjnu, kdy přes trojí plot do Melilly pronikla asi stovka lidí. Plot o délce 12 kilometrů tvoří tři pásy pletiva. Dva vnější jsou vysoké šest metrů a v některých úsecích jsou opatřeny ostnatým drátem, i když nevládní organizace upozorňují na to, že se uprchlíci často zraňují.
(pel)
