Na elektronické recepty šlo ze státní pokladny už 318 milionů korun. Jejich využití je však minimální, téměř se nevydávají.

Úložiště elektronických receptů stálo už 318 milionů korun. Jejich využití je však minimální, e-recepty se skoro nevydávají. Od srpna 2011 do října 2016 bylo vydáno méně než pět milionů elektronických receptů, tedy zhruba 1,5 procenta všech vydaných předpisů na léky. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

„Za vybudování Centrálního úložiště elektronických receptů SÚKL zaplatil v letech 2007 až 2016 téměř 318 milionů korun, jeho provoz bude v následujících čtyřech letech stát přibližně čtyři a půl milionu korun ročně,“ uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Systém se přitom využívá jen minimálně. Podle zprávy NKÚ bylo od srpna 2011 do října 2016 vydáno méně než pět milionů elektronických receptů, tedy zhruba 1,5 procenta všech vydaných receptů.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se závěry šetření nesouhlasí. Systém podle něj musí být připraven na nárůst počtu elektronických receptů.

„Nevyužívání elektronické preskripce bylo způsobeno zejména tím, že tento systém je doposud založen na dobrovolnosti používání. Povinnost elektronického předepisování byla zákonem stanovena k 1. 1. 2015, následně došlo k odložení na 1. 1. 2018. Od počátku roku 2018 bude e-preskripce povinná,“ uvedla mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová.

Lékaři jsou proti, budou mít vyšší náklady

Část lékařů s povinným používáním eReceptů nesouhlasí, přinese jim to podle nich vyšší náklady. Ministerstvo zdravotnictví jim chce náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce. Nový systém pro elektronické recepty na léky nyní za 14,68 milionu korun bez DPH vytváří firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která loni vyhrála tendr.

Takzvanému eReceptu, jak se tento systém nazývá, vytýkají kontroloři i další negativa. SÚKL si při budování nevyhradil možnost systém modifikovat, případně upravovat třetí stranou, ani celkově nevyjasnil autorská práva k jeho používání. Kvůli tomu se dostal do sporu s dodavatelem, který vyústil až v soud a pozastavení provozu systému od prosince 2015 do března 2016.

Předběžná opatření zasáhla především výdej léčebného konopí na předpis. Státní ústav pro kontrolu léčiv tehdy musel recepty řešit náhradní cestou. Lékový ústav nemohl podle Přinesdomové předvídat soudní spory o práva k systému elektronických receptů, ani následné předběžné opatření soudu, které provoz elektronických receptů dočasně přerušilo.

„Na základě výše uvedeného SÚKL odmítá, že by nedodržel zákonný postup, a závěry NKÚ ohledně řešení autorských práv považuje za předčasné,“ doplnila.

(pel)