Janečkův protikorupční fond NFPK se ve své studii pokusil dokázat, že klasické herny a kasina zvyšují kriminalitu v místě působení, tedy v obcích a městech. Policie však tvrdí, že souvislost mezi „hazardem“ a kriminalitou nelze prokázat. Piráti pak mají za to, že „protihazardní“ zákon měl za cíl pomoci velkým hráčům, jako je Sazka a Fortuna k posílení jejich herního byznysu na internetu.
Podle závěrů studie Nadačního fondu proti korupci (NFPK) platí, že „provozování hracích automatů v hernách, kasinech či různých typech restauračních zařízení zvyšuje kriminalitu“. (studie viz zde: NFPK_STUDIE_ HAZARD A KRIMINALITA)
Studie však nepřináší explicitní důkazy, které by jednoznačně dokladovaly nezpochybnitelnou příčinnou souvislost mezi existencí či počtem heren v místě a nárůstem kriminality.
Data zveřejněná fondem sice v mnoha sledovaných obcí či měst zdokumentovala pokles kriminality při souběžném snižování počtu heren. V některých obcích však fond zjistil i opačný trend (tedy pokles kriminality při nárůstu heren, respektive zvýšení kriminality navzdory redukci počtu heren).
Nelze však prokázat, že pokles kriminality nemohl souviset také s obecným trendem celkového poklesu kriminality v ČR, při němž hraje roli mnoho jiných faktorů, než samotná existence heren.
Samotní autoři studie uvádějí, že oni „netvrdí, že automaticky největší počet heren musí být v nejnebezpečnějších městech“.
Vliv hazardu na kriminalitu se NFPK snaží dokázat například srovnáváním 4 téměř stejně velkých měst v Pardubickém kraji: Vysokého Mýta, Litomyšle, Svitav a Moravské Třebové, v nichž srovnávali ukazatele hazardu a kriminality za období let 2013 až 2016.
Dvě z těchto měst se rozhodly vyhlásit „nulovou toleranci hazardu“ a tvrdě postihovat hazard – Vysoké Mýto a Litomyšl.
Naopak Svitavy a Moravská Třebová se (podle fondu) rozhodly „podporovat hazard“, či v případě Svitav dokonce zvýšit počet povolených „hracích přístrojů“.
V roce 2013 byla podle NFPK míra kriminality ve všech městech „poměrně vysoká“, ovšem následně se „přelila“ do těch měst, ve kterých byl podporován hazard.
„V roce 2016 měla jednoznačně nejnižší kriminalitu obě města s nulovou tolerancí hazardu,“ uvedl NFPK.
Policie nepotvrdila
Tyto závěry NFPK o přímém vlivu herních automatů na kriminalitu (ve smyslu: herny vyvolávají kriminalitu, respektive, čím více heren, tím vyšší kriminalita) však policie nepotvrdila.
Studie NFPK uvedla jako místo s největší vstřícností vůči hazardu v ČR město Prahu, respektive městskou část Praha 1, ve které na konci listopadu roku 2016 bylo celkem 1386 hracích přístrojů.
Studie uvádí, že mezi roky 2013 a 2016 klesl v Praze počet „automatů“ z 8392 na 5578 a kriminalita současně poklesla ze 75 533 trestných činů (v roce 2013) na 52267 (za období leden až listopad 2016).
Samotná pražská policie sice potvrdila, že kriminalita v metropoli má dlouhodobě klesající tendenci. Příčiny tohoto trendu jsou však podle kriminalistů ovlivněny mnoha různými faktory.
„Praha má hustou síť městského kamerového systému, který je významným preventivním prvkem a zároveň neocenitelným pomocníkem v boji s kriminalitou,“ uvedla Andrea Zoulová, z krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy.
„Policisté ve spolupráci se strážníky městské policie provádí téměř denně řadu cílených bezpečnostních akcí a kontrol. Díky všem těmto opatřením se snižuje pravděpodobnost úspěšnosti pachatelů trestných činů,“ zdůraznila Zoulová.
Vedení pražské policie podle svých slov „podporuje nulovou toleranci vůči hazardu“. Zoulová však nepotvrdila, že by existovala prokazatelná přímá souvislost mezi „hazardem“ a kriminalitou.
„Omezování a potírání nelegálního hazardu má v konečném důsledku samozřejmě vliv na bezpečnost a kriminalitu v metropoli, nicméně tato souvislost nebyla dosud podložena žádnou odbornou studií,“ prohlásila Zoulová.
Přičítat snižování kriminality v ČR redukci počtu heren však spolehlivě nelze. Kriminalita v Česku soustavně klesá již zhruba od roku 2000 a klesala i v období, kdy herny ani kasina nebyla regulována a docházelo k jejich rozvoji a zvyšování jejich počtu.
I když k úřady vynucenému rušení heren a k celkové redukci počtu herních automatů a kasin docházelo postupně i v předchozích letech, tvrdý a zásadní úder klasické herní branži zasadil až „protihazardní“ zákon předložený Babišovým ministerstvem financí. Ten byl schválen v roce 2016 s platností od roku letošního (tj. 2017).
Skutečný cíl a dopady tohoto „protihazardního“ zákona jsou však některými subjekty zpochybňovány.
Piráti: cílem byla podpora on-line hazardu
Potenciálně parlamentní Česká pirátská strana uvedla, že skutečným cílem protihazardního zákona ve skutečnosti nebylo zabránit hraní v klasických hernách, ale vytvořit podmínky pro rozvoj internetového byznysu největších tuzemských hazardních hráčů.
Poslanci se při schvalování „protihazardního“ zákona prý nechali napálit. Piráti poukazují zejména na fakt, že Ministerstvo financí začalo letos udělovat první licence na internetový hazard pro velké hráče, jako je Fortuna či Sazka.
Piráti jako příklad pro svá tvrzení uvedli udělení licence pro online kasino firmě Fortuna, „kde se o nic jiného než klasický hazard nejedná“.
Podobně poukázali na to, že Babišův resort „pouští na internet“ i Sazku s její hrou Sportka.
„Novelu zákona o hazardních hrách připravovalo ministerstvo financi ve spolupráci s lobbisty vybraných herních společností.
Ty se nyní samy chystají obsadit ve svůj prospěch zregulované prostředí na internetu,“ uvedli Piráti.
„Potvrzuje se tak, že Babišova a Závodského údajná péče o lidi a rodiny, které nesou dopady patologického hráčství, nebyla pravým důvodem návrhu novely zákona,“ konstatovala Česká pirátská strana.
„Pokud se rozhodneme regulovat nějaký nežádoucí jev, má být cílem ho omezit, nikoliv přihrát celý segment někomu jinému. Buď tak Andrej Babiš se Závodským činili vědomě, nebo je jejich naivita do nebe volající,“ prohlásil předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Udělením licence Fortuně na online kasino ministerstvo financí v podstatě říká: Je dobře, že ti lidé hrají a prohrávají, ale musí to být u našich kamarádů a my z toho musíme mít také patřičné daně.“
„Láska opět nezvítězila nad hamižností a klientelismem,“ řekl Bartoš.
„Faktická kontrola internetu byla schválena pod zcela falešnou záminkou. Místo ochrany patologických hráčů šlo o zájmy tuzemských provozovatelů, kteří zlobovali ministerstvo financí,“ uzavřel Bartoš.
Hazard na internetu
Janečkův fond však takový pohled Pirátů na věc odmítá.
„V případě nulové tolerance nebo výrazného omezení hazardu dochází pouze k mírnému nárůstu hazardu na internetu,“ uvedl Janusz Konieczny, projektový manažer NFPK a jeden z autorů protihazardní studie.
NFPK: „Virtuální provozovatele hráči nepotkají cestou ulicí, což je další logický argument, proč hazard se jednoduše nepřenáší na internet.“
„Pravidelní návštěvnici heren postupně přicházejí o svůj majetek, následně se zadlužují a často nakonec pak bojují s exekucemi. Hraní po internetu je pro ně tudíž velice komplikované, jelikož mají zablokovaná konta, a tudíž nabíjení „virtuálního účtu“ je pro ně obtížné,“ vysvětlil Konieczny.
„Dále je nutné dodat, že hráči, kteří bojují se svojí závislostí, mají jedno hlavní přání: nemít herny na očích a neprocházet kolem nich. Virtuální provozovatele hráči nepotkají cestou ulicí, což je další logický argument, proč hazard se jednoduše nepřenáší na internet,“ připojil Konieczny z NFPK.
NPFK ale nevysvětlil proč je pro hráče snadnější se vyhnout hazardnímu sázení na počítači nebo chytrém telefonu, když v současnosti takové zařízení má každý doma na stole a nebo jej (v případě smartphonu) nosí neustále u sebe…
Z tohoto pohledu se pak propadnutí závislosti na internetových sázkách jeví jako mnohem snadnější, neboť příležitost k on-line hraní na počítači či mobilu má v podstatě kdokoliv kdykoliv, aniž by musel kamkoliv chodit; a tedy i bez ohledu na to, zda v obcích fyzicky existují klasické herny.
Podle informací vládního Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) je nárůst hraní na internetu velmi výrazný a představuje nebezpečný problém.
Více o tom čtěte ZDE:
