Amerika požaduje, aby evropští spojenci NATO zvýšili výdaje na zbrojení.
USA nutí Evropu masivně zbrojit. Šéf americké diplomacie Rex Tillerson důrazně požádal, aby všechny členské země Severoatlantické aliance vypracovaly do květnového summitu NATO plán, jak zvýšit obranné výdaje tak, aby jejich podíl dosáhl 2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
„Není nadále možné, aby Spojené státy zajišťovaly nepřiměřený podíl aliančních výdajů na obranu. Spojenci musí své obranné výdaje navýšit,“ uvedl Tillerson svým kolegům na jednání unijních ministrů zahraničí.
Ostatní země NATO podle něj musí dokázat, že s Washingtonem sdílejí stejné odhodlání.
„Cílem na setkání v květnu musí být dohoda našich lídrů, že ke konci roku spojenci buď splní své závazky, nebo budou mít vytvořeny jasné plány s jednoznačnou formulací – včetně každoročních cílů – jak svým závazkům dostojí,” prohlásil Tillerson.
Některé země, například Německo, ale žádají širší definici toho, co bude možné zahrnovat do sousloví „obranné výdaje”. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je ale například rozvojová pomoc či obnova po konfliktu sice potřebnou, ale od obrany oddělenou položkou.
Česko čeká „tvrdý úkol“
Záměr vytvořit konkrétní národní plány na zvyšování obranných výdajů podle Stoltenberga nijak nemění dohodu členských zemí aliance z roku 2014 na summitu ve Walesu. Tehdy se státy dohodly zastavit propad v penězích na obranu a do deseti let se dostat na doporučovaná dvě procenta HDP.
Pro německou vládu je ale podle ministra zahraničí Sigmara Gabriela alianční cíl na výši výdajů nerealistický. Gabriel namítl, že dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu by pro Berlín znamenalo investovat do armády 70 miliard eur ročně. A to podle něj žádný německý politik nepodpoří.
Kromě USA, které platí okolo 70 procent aliančních peněz, překonávají podle dostupných čísel hranici dvou procent jen čtyři země – Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Rumunsko by se na tuto úroveň mělo dostat letos a Litva s Lotyšskem oznámily, že toho dosáhnou v příštím roce.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek zdůraznil, že Tillerson byl na jednání velmi jednoznačný. Sestavení odpovídajícího národního plánu bude podle něj pro české ministerstvo obrany „docela tvrdý úkol”.
Výdaje České republiky na obranu se však zatím k cílové metě 2% podílu na HDP nepřibližují a nestane se tak ani v letošním roce. I po navýšení rozpočtu Ministerstva obrany ČR z loňských 47,7 mld. Kč na 52,5 mld. Kč v roce 2017 by letos podíl obranných výdajů ČR na HDP měl dosáhnout podílu 1,08 procenta.
Podle koaliční dohody vládních stran mají do roku 2020 výdaje na obranu v ČR dosáhnout úrovně 1,4% podílu na HDP.
(pel, sfr)
