Započalo tak dlouhé a náročné vyjednávání podmínek odluky. Tusk chce do dvou dnů představit návrh politických mantinelů ostatních 27 zemí k jednání. Ty by měl na konci dubna schválit mimořádný summit unie.

Komise pak na jejich základě vypracuje návrh svých doporučení, která po schválení unijními zeměmi bude do praxe z unijní strany uvádět vyjednávací tým vedený někdejším eurokomisařem Michelem Barnierem.

Ten už dříve zdůraznil, že jeho cílem je dohoda dosažená nejpozději v říjnu 2018 tak, aby byl čas na příslušný schvalovací proces. Britové by podle tohoto plánu unii opustili před volbami do Evropského parlamentu na jaře 2019.

Brusel neodpustí Británii ani cent

I když Velká Británie opustí Evropskou unii, bude muset splatit všechny své závazky. Finanční závazky na sebe společně berou všechny státy unie.

„Komise chce, aby Británie platila po částech ode dne vystoupení z Unie v roce 2019 až do roku 2023, což je rok, ve kterém jsou finanční požadavky sedmiletého rozpočtového cyklu EU nejvyšší,“ řekl zdroj z unijních diplomatických kruhů.

Splněním tohoto požadavku údajně Brusel podmiňuje uzavření obchodních dohod s Velkou Británií, které by měly vstoupit v platnost poté, co vystoupí z EU. Pokud by svůj díl Británie nezaplatila, ostatních 27 zemí by to muselo udělat za ni.

„Je to, jako když jdete do hospody s 27 kamarády a objednáte rundu piv. Pokud pak potřebujete odejít a mejdan dál pokračuje, stejně musíte zaplatit to, co jste objednali,“ uvedl Margaritis Schinas, mluvčí Evropské komise.

O částce, kterou by měl britský „účet“ představovat, ale mluvčí nechtěl spekulovat.

Evropští vyjednavači se domnívají, že by Británie měla do společného evropského rozpočtu zaplatit ještě zhruba 60 miliard eur (přes 1,5 bilionu korun). Podle propočtů Komise to je částka, kterou budou Britové po odchodu dlužit. Jde o jejich podíl na různých společných projektech, se kterými dřív souhlasili, nebo o výplaty penzí britským zaměstnancům evropských institucí.