Ministr zahraničí Německa Gabriel: "NATO se nikdy neusneslo na dvou procentech, ale dělá se, že se tak stalo".
Německá vládní sociálně demokratická strana (SPD) zpochybnila platnost závazku států NATO dosáhnout výdajů na obranu ve výši 2% podílu na HDP. Na neexistenci striktního závazku poukázal odstupující předseda SPD Sigmar Gabriel. Summit NATO z Walesu v roce 2014, na který se odvolávají obhájci „2% závazku“, ve skutečnosti takto pevně stanovený závazek (2% podíl na HDP) týkající se výdajů členských států neobsahuje.
„NATO se nikdy neusneslo na dvou procentech, ale dělá se, že se tak stalo,“ uvedl odstupující šéf německé vládní SPD Gabriel.
Zpochybnil tak údajnou dohodu členských zemí aliance ze summitu NATO ve Walesu v roce 2014.
V závěrech tohoto summitu stojí, že členské země, které zatím nedávají na obranu prostředky ve výši 2% podílu na HDP, se budou v příštích deseti letech snažit k tomuto cíli přiblížit směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu. Západní politici ale závazek většinou vykládají tak, že by členské státy měly do roku 2024 dosáhnout podílu výdajů na obranu k HDP ve výši 2 procenta.
Summit NATO, Wales 2014Deklarace přijatá hlavami států a představiteli vlád – výňatek: Spojenci, kteří již splňují směrnici NATO vydávat na obranu 2 % jejich HDP, si kladou za cíl v tom pokračovat i nadále. Spojenci, jejichž současný podíl výdajů na obranu k HDP je nižší než uvedená úroveň (2 %):
|
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel také uvedl, že Německo nemá prostředky na to, aby zvýšilo výdaje na obranu v příštích letech na dvě procenta hrubého domácího produktu.
Finanční prostředky by prý využil jinak, než na obranu.
Gabriel řekl, že není správné uvažovat o výdajích na obranu ve výši dvou procent HDP ve chvíli, kdy Německo zároveň usiluje o splnění cíle dávat 0,7 procenta HDP na rozvojovou pomoc.
„Obráceně bych tomu rozuměl, ale takto to nebudeme dělat,“ prohlásil za souhlasného potlesku delegátů sjezdu SPD.
Pokud by Německo mělo vydávat 2 procenta HDP na obranu, muselo by podle Gabriela vydávat na obranu 65 miliard eur (1756 miliard korun) ročně.
Vedoucí političtí představitelé zemí NATO (i většina politiků v ČR) však závazek summitu z Walesu většinou interpretují tak, že by členské státy Aliance měly do roku 2024 odvádět dvě procenta HDP na obranu.
Trump kontra Německo
Tento pohled zastává i americký prezident Donald Trump, který dlouhodobě prohlašuje, že je nespravedlivé, aby Spojené státy nesly nepřiměřenou část zátěže za společnou obranu.
V pátek po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou obvinil Německo z toho, že alianci dluží za poslední léta hodně peněz.
Merkelová uvedla, že Německo se bude snažit závazek splnit. Nyní na obranu dává asi 1,2 procenta HDP. Poukázala však na to, že bezpečnost a obrana má celou řadu aspektů, k nimž patří i rozvojová pomoc nebo podpora misím směrujícím ke stabilizaci zemí v Africe.
Ministryně Leyenová: žádné dluhy neexistují
Proti tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Německo dluží Severoatlantické alianci ohromné množství peněz, se tvrdě ohradila německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
„V NATO neexistuje žádný dlužní účet. Že jsou dvě procenta (z HDP) na obranu, jichž chceme dosáhnout v polovině příštího desetiletí, určena výhradně pro NATO, není pravda,“ prohlásila ministryně.
Trump po schůzce s Merkelovou uvedl, že „Německo dluží NATO ohromné množství peněz a Spojené státy musejí být placeny víc za silnou a velmi drahou obranu, kterou poskytují Německu“.
Výdaje na obranu však podle ministryně Leyenové zahrnují i mírové mise Spojených národů, evropské mise a také účast na boji proti terorismu Islámského státu. (sfr)
