Rusové se opět chystají k Měsíci a to zcela sami. Projekt společné základny na Měsíci s evropskou agenturou ESA (jeho vizualizace viz foto) vyšuměl do ztracena.
Ruský stát se už zase chystá na Měsíc. Hned tak se tam však Rusové nedostanou. Začali už sice hledat kosmonauty, kteří by na Luně v budoucnu mohli přistát. Ale jejich kosmická loď Federace je teprve ve fázi makety … V nevyhlášené válce o to, kdo se jako první ve 21. století dostane k Měsíci, tak možná nakonec zvítězí soukromníci z USA…
Ruská kosmická agentura Roskosmos vyhlásila výběrové řízení na nové kosmonauty a po delší době se tím nesměle přihlásila do souboje o to, kdo se jako první v novém tisíciletí dostane s posádkou na Měsíci nebo aspoň k Měsíci.
Z tohoto náboru mají vzejít kosmonauti, které Ruská kosmická agentura nalodí do fungl nové rakety Feděracija (Federace) a pošle je nejdříve na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a poté i na Měsíc.
Oznámil to náměstek šéfa Roskosmosu Alexandr Ivanov. Do konce letošního roku chce Roskosmos vybrat šest až osm nových kosmonautů.
Někdo z této šestky či osmičky nových kosmonautů by se tak měl stát prvním Rusem, který vkročí na povrch Měsíce, potvrdil Ivanov.
Je namístě uvést, že Rusové chtěli dobýt s lidmi Měsíc už před více než 50 lety, ale nakonec prohráli s Američany (astronaut z vládní agentury NASA, Neil Armstrong, vstoupil na Měsíc v roce 1969). Na Měsíc poté Rusové nadlouho zanevřeli.
K měsíci by ruské kosmonauty měla dopravit kosmická loď Federace, ale ta je zatím podle dostupných informací jen v předprodukční fázi, tedy jen maketa…
Odlet již v roce 2019
Lod Feděracija má v budoucnu nahradit dosavadní Sojuz a Progress. Na oběžnou dráhu má tuto novou loď s posádkou dopravovat nosná raketa Angara.
Vývoj nové kosmické lodi Federace začal v roce 2009. Podle aktuálních informací se má její první bezpilotní start uskutečnit z nového kosmodromu Vostočnyj již v roce 2019.
Ještě podle zpráv z ledna loňského roku plánovali Rusové první let lodi Federace (bez posádky i s posádkou) ke stanici ISS až na rok 2023.
Časový horizont odletu ruských kosmonautů v lodi Federace k Měsíci je zatím nejasný. Ještě v lednu 2016 přinesla média zprávu, že kvůli nedostatku financí se plánovaný let ruské posádky k Měsíci odkládá až na rok 2035.
Přitom, předchozí ruské byly velmi optimistické, stejně jako plány evropské kosmické agentury ESA…
Osidlování Měsíce vyšumělo
Na podzim roku 2015 bylo oznámeno, že Rusové plánují společně s ESA poslat k Měsíci do roku 2020 nepilotovanou loď Luna 27 a postupně začít Měsíc osidlovat…
Evropská ESA a Ruská kosmická agentura Roskosmos plánovaly poslat společně průzkumný modul na neprozkoumanou část Měsíce. Přistát měla na jižním pólu Měsíce a připravit postupně návrat člověka na měsíční povrch.
Jedním z prvních kroků nového šéfa Evropské kosmické agentury Johann-Dietricha Wörnera bylo prohlášení, že chce získat mezinárodní partnery k vybudování základny na odvrácené straně Měsíce.
Plně robotická mise Luna 27 měla za cíl zjistit, jestli je na Měsíci dostatek vody a surovin k výrobě paliva a kyslíku. Mělo tak fakticky jít o první misi, jíž by mělo začít trvalé osídlování Měsíce lidmi.
Přistání Luny 27 bylo plánováno na okraji jižní polární oblasti, kde je neustále tma. Tato část zemského souputníka patří mezi nejchladnější místa sluneční soustavy. Uvězněna tam v hornině zůstává zmrzlá voda i další chemické látky, uchráněné současně jakémukoliv vlivu slunečního záření.
ESA i Roskosmos uváděly, že lidská přítomnost na povrchu Měsíce by znamenala výhody obchodní i vědecké. Měla být přínosem pro astronomická pozorování, i při hledání způsobů využití minerálních látek a dalších lunárních zdrojů.
Společná základna ESA a Ruska na Měsíci se také měla stát testovací fází přípravné mise na Mars.
Projekt společné evropsko-ruské mise k Měsíci však prozatím vyšuměl do ztracena…
NASA a Měsíc
Na Měsíc se chystá i americká vládní agentura NASA, jejíž astronaut vstoupil na povrch Měsíce jako vůbec první člověk již v roce 1969 (Neil Armstrong). Naposled pak NASA „navštívila“ Měsíc v roce 1972 (na Měsíci se prošel Američan s českými kořeny Eugene Cernan).
Pro let k Měsíci (a později k Marsu) chce NASA využít obří raketu Space Launch System (SLS), kterou začala vyvíjet už za prezidenta Baracka Obamy. Raketa SLS by měla nést modul Orion, jež NASA vyvíjí pro dlouhé lety s lidskou posádkou.
Bezpilotní let Orionu se má uskutečnit už v roce 2018.
První pilotovaný let by mohl proběhnout v roce 2021. Orion by měl nejdříve podniknout misi na Měsíc, ale její časový horizont zatím nelze potvrdit.
Výlety k Luně
Zdá se tedy, že ruskou i americkou vládní agenturu může v letu na Měsíc předběhnout soukromý výrobce elektromobilů Elon Musk, který poměrně úspěšně rozvíjí svoji kosmickou firmu SpaceX.
Muskova společnost SpaceX plánuje již v roce 2018 vyslat k Měsíci dvě osoby. Musk oznámil, že jeho raketa Dragon v příštím roce uskuteční let k Měsíci, do jehož blízkosti dopraví dva lidi, kteří si cestu objednali.
Musk však zatím neprozradil ani identitu svých prvních měsíčních kosmonautů, ani cenu, jakou za výlet k Měsíci tito dobrodruhové zaplatili.
Let by se měl odehrát ke konci příštího roku, jen zhruba šest měsíců poté, co SpaceX poprvé dopraví astronauty k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Dvojice astronautů uletí zhruba 480 tisíc až 640 tisíc kilometrů. Po návratu k Zemi přistane kosmická kabina na zatím neupřesněném místě pomocí padáku.
Oba Muskovi odvážní „měsíčňani“ před letem podstoupí intenzivní přípravu, která začne už letos.
Nosná raketa Falcon Heavy, která vynese loď Dragoun ze Země, bude podle SpaceX jednou z nejvýkonnějších nosných raket v historii. Startovat bude z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.
Moon Express chce na Měsíci těžit horniny….
A aby soukromého dobývání kosmu nebylo málo, na (zatím jen mediální) scéně se vynořila společnost Moon Express, která chce na Měsíc letět již v tomto roce.
Na povrch Luny chce dopravit modul, který ponese základní vědecké a průzkumné vybavení. V následujících letech by totiž firma – podle svých prohlášení – na Měsíci chtěla těžit vzácné kovy a chemické prvky.
Moon Express již dostal povolení k letu na Měsíc, který potrvá dva týdny.
Je to vůbec poprvé, co Spojené státy schválily privátní sondě cestu dál než na oběžnou dráhu Země.
Do dnešního dne se totiž mimo oběžnou dráhu naší planety dostaly pouze lety organizované světovými vládami.
Vládní lunochod
Měsíc však před příletem soukromníků rozhodně neleží ladem. Například čínský vládní lunochod si v loňském roce kurážně vykračoval po Měsíci a zasílal kvalitní fotografie z měsíčního povrchu.
Fotografie čínského lunochodu (2016).
Číňané mezitím chystají přistání na odvrácená straně Měsíce. Čínská sonda Chang´e 4 se tak zřejmě stane prvním plavidlem, které řízeně přistane právě na odvrácené straně.
Chang´e 4 tam bude měřit místní seismickou aktivitu a pomocí georadaru se vynasnaží poodhalit složení podpovrchových vrstev hornin. To by mělo přispět k lepšímu pochopení vývoje měsíční kůry.
Odvrácená strana Měsíce je ideálním místem pro radioastronomická pozorování – je totiž chráněna před rušivými vlivy Země. Chang´e 4 má být vybavena detektory pro zachycování nízkofrekvenčních signálů z hlubokého vesmíru.
A Číňané chtějí dokonce přivážet vzorky hornin zpátky na Zemi. První čínská sonda pro odběr vzorků, Chang´e 5, by měla odstartovat koncem letošního roku a dosednout na zatím neupřesněné místo na přivrácené straně Měsíce. Testovat přitom bude řadu nových technologií pro různé budoucí aplikace.
I Čína uvažuje o pilotovaných expedicích na Měsíc, ale k něčemu takovému zřejmě nedojde v následujícím desetiletí. Prioritou je pro Čínu nyní stavba a provoz větší vědecké základny na zemské oběžné dráze. Takovou stanici plánuje zbudovat ve 20. letech tohoto století.
