Havaj se jako první pustila do boje proti novému dekretu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Výnos, který obyvatelům 6 zemí zakazuje vstup do USA, Havaj poslala k soudu. Podle tamního prokurátora je protiústavní.
„Havaj je v této věci specifická a vždy se chovala nediskriminačně. Dvacet procent jejích obyvatel se narodilo v cizině, sto tisíc tu žije bez občanství a také dv acet procent pracovní síly se narodilo v zahraničí,“ uvedl Douglas Chin, generální prokurátor Havaje.
Stát Havaj proti Trumpovu rozhodnutí argumentoval tím, že havajské univerzity budou znevýhodněny, protože budou mít problém získat studenty pro své fakulty. Havajská ekonomika rovněž utrpí poklesem turistického ruchu.
Havajané prý považují dekret založený na rozlišování národnosti za „odporný“. Podle China si ještě dobře pamatují, jak byli Američané japonského původu za druhé světové války posíláni do internačních táborů. Jeden z nich byl i na Havajských ostrovech.
Chin též uvedl, že stát si na pomoc v této kauze najal právnickou firmu, jíž zaplatí z rozpočtu asi 150 tisíc dolarů (zhruba 3,8 milionu korun).
Havaj chtěla napadnout už první Trumpův migrační dekret, ale nakonec svou žalobu odvolala, protože prezidentovo nařízení mezitím zablokovaly soudní instituce jiných amerických států.
Nový migrační dekret, který Trump podepsal 6. března, zakazuje na 90 dní vstup do Spojených států občanům šesti většinově muslimských zemí. Týká se jen žadatelů o nová víza, držitelé platných víz či zelených karet budou moci nadále do USA cestovat.
Dekret se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Oproti původním dekretu se omezení nevztahuje na Irák (více čtěte zde).
(pel)