Švédové znovu zavádí povinnou vojnu. Tamní vláda se obává útoků Ruska.
Švédové narukují do války muže i ženy. Tamní vláda obnovila povinnou brannou povinnost, protože se obává možného útoku Ruska. Až 4000 mužů a žen nastoupí do švédské armády v příštím roce.
Nový švédský branný systém bude založen na přijímání branců i dobrovolníků a bude vytvořen podle norského modelu. Zatímco do roku 2010 rukovali do švédské armády povinně pouze muži, nyní se branná povinnost bude týkat mužů i žen. Základní služba potrvá devět až 12 měsíců.
Psychologické a tělesné zkoušky podstoupí třináct tisíc mladých lidí narozených v roce 1999. Čtyři tisíce z nich pak počátkem příštího roku nastoupí na vojnu, která potrvá devět až dvanáct měsíců. Počet branců by se mohl v dalších letech zdvojnásobit.
V uplynulých letech se v průměru hlásilo do armády ročně jen asi 2500 dobrovolníků.
„Máme problémy s naplňováním počtu členů vojenských jednotek na dobrovolné bázi a musíme to nějak řešit. Proto je nutné znovu zavést brannou povinnost,“ prohlásil ministr obrany Peter Hultqvist.
Mluvčí ministerstva obrany Marinette Radeboová uvedla, že návrat k povinné vojenské službě byl rovněž vynucen „změnami v našem sousedství“. Krok vlády podporují i hlavní opoziční strany.
„Jedním z důvodů jsou ruské vojenské aktivity v oblasti Baltského moře,“ dodala Radeboová.
Povinnost narukovat navrhují politici i v Česku
Švédsko je v posledních letech znepokojeno manévry ruského námořnictva v Baltském moři. Loni v září proto švédská armáda po deseti letech obnovila vojenskou základnu na největším ostrově Gotland a začala úzce spolupracovat s Finskem. Vláda navýšila rozpočet armády, přičemž většina peněz má jít na modernizaci švédské flotily.
V neutrální zemi se kvůli ruské anexi Krymu a přeletům ruských letounů nad Baltem také rozpoutala diskuze o případném vstupu do NATO. Loni v květnu parlament schválil dohodu, která umožní širší přístup Severoatlantické alianci pro vojenská cvičení nebo pro případ války v regionu.
Také v Česku někteří politici navrhují znovuzavedení základní vojenské služby. Zastáncem obnovení vojny je například zlínský hejtman a bývalý šéf lidovců Jiří Čunek. Ministr obrany Martin Stropnický to však odmítá.
„Jsem přesvědčený, že musíme spoléhat na profesionální armádu,“ řekl.
(pel)
