Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker skončí v nejvyšší unijní exekutivní funkci v roce 2019. O svůj druhý mandát předsedy EK se již Juncker nebude ucházet. Juncker to uvedl v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici Deutschlandfunk.
Bývalý lucemburský předseda vlády Juncker je šéfem exekutivy Evropské unie od roku 2014. V rozhovoru nyní ale řekl, že další volební kampaně cílené k získání funkce předsedy EK se již nezúčastní.
Juncker v rozhovoru varoval před rozpadem „jednotné fronty“ států EU při vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU. Naznačil, že se Británie bude snažit různým členským zemím Eu slibovat různé výhody a tím zcela rozbije evropskou jednotu.
„Mohli by zemi A slíbit to, zemím B a C zase něco jiného a nakonec nebude žádná jednotná evropská fronta,“ prohlásil Juncker.
Juncker a Luxleaks
Juncker čelí obvinění, že byl osobně zapleten do kauzy „LuxLeaks“, která se týkala daňového zvýhodnění nadnárodních firem v Lucembursku.
Juncker se měl coby premiér Lucemburska tajně setkat s představiteli Amazonu zodpovědnými za daňovou strategii.
Takzvaná kauza „LuxLeaks“ vyšla najevo v roce 2014. V době Junckerovy vlády (premiérem byl v letech 1995 až 2013) podepsalo Lucembursko tajné dohody se stovkami nadnárodních firem včetně Amazonu. Tyto dohody firmám umožnily platit v Lucembursku nízké daně.
Kvůli této kauze, respektive účasti v ní, vyzval Evropský parlament Junckera k rezignaci na funkci předsedy EK.
Juncker se však od uvedených daňových dohod distancoval a odmítal svoji osobní účast v kauze. Daňové dohody měly být formálně plně v kompetenci finanční správy Lucemburska.
Některé dokumenty však naznačují, že Juncker v celé kauze figuroval.
V září 2003 se Juncker měl setkat se čtyřmi představiteli Amazonu. Údajně na schůzce vykresloval obraz Lucemburska jako daňového ráje.
Mezi představiteli Amazonu, kteří se s Junckerem setkali, byl i Bob Comfort, klíčový osoba pro oblast daňové strategie firmy.
Ten prohlásil, že Juncker se choval „jako byznysový partner“, který „pomáhal řešit problémy“. (sfr)