Donald Trump prohrál bitvu u odvolacího soudu v San Francisku a občané sedmi muslimských zemí stále proudí do Spojených států. Americký prezident chce přistěhovalecký dekret dál soudně vymáhat a není v tom sám – většina Evropanů souhlasí se způsobem, jakým se Trump pokouší omezit vstup občanů vybraných muslimských zemí do USA.
Federální odvolací soud v San Francisku zamítl odvolání ministerstva spravedlnosti USA proti rozhodnutí soudu v Seattlu z minulého týdne, jímž dočasně ztratil vykonavatelnost kontroverzní dekret proti migraci prezidenta Donalda Trumpa z konce ledna.
Trump reagoval na verdikt odvolacího soudu potvrzením, že dekret bude dál soudně prosazovat.
Tři soudci odvolacího tribunálu v San Francisku zdůvodnili své odmítnutí prezidentova dekretu potřebou chránit „všeobecný zájem“ a předejít případné diskriminaci.
„Uvidíme se u soudu. Ve hře je bezpečnost našeho státu,“ napsal na Twitteru prezident Trump.
Trump rozhodnutím odvolacího soudu nemůže dál uplatňovat dekret z 27. ledna, kterým zakázal vstup do USA po dobu 90 dní občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu a další omezení přistěhovalectví.
Americký prezident na setkání s představiteli Národního sdružení šerifů vyslovil údiv nad tím, že jeho vláda musí svádět soudní bitvu, aby prosadila imigrační zákaz, kterým chce zvýšit bezpečnost v zemi. Někteří lidé se špatnými úmysly mu údajně „chtějí odebrat značnou část pravomocí“.
Odpor veřejnosti vůči migrantům není omezen jen na USA
Trump věří, že jeho rozhodnutí prý podporuje víc Američanů, než kolik jich proti němu protestuje. Již dříve řekl, že je proto odhodlán podstoupit boj a prosadit své nařízení skrz právní systém, protože to podle něj zemi prospěje.
I většina Evropanů souhlasí se způsobem, jakým se americký prezident Donald Trump pokouší omezit vstup občanů vybraných muslimských zemí do USA. Vyplynulo to z průzkumu analytického střediska Chatham House, který se dotázal více než 10 tisíc občanů z deseti zemí Evropské unie.
Otázka průzkumu zněla, zda by se měla zastavit imigrace ze zemí s většinově muslimským obyvatelstvem. Zhruba 55 procent dotázaných přisvědčilo, 25 procent zůstalo neutrální a 20 procent lidí nesouhlasilo.
Nejvíce příznivců zastavení imigrace bylo v Polsku (71 procent), Rakousku (65 procent), Maďarsku a Belgii (64 procent) a ve Francii (61 procent).
„Ukazuje to, že odpor veřejnosti k další migraci z muslimských zemí není v žádné případě omezen na Trumpovy voliče v USA, ale že je širší,“ uvedlo Chatham House.V dalších zemích bylo pro omezení migrace lidí méně – v Řecku 58 procent, v Německu 53, v Itálii 51, v Británii 47 a ve Španělsku 41 procent.
Středisko poukázalo na to, že průzkum se konal v zemích, které jsou migrací zasaženy nejvíce nebo mají za sebou teroristické útoky.
(pel)
Podrobnosti o rozhodnutí federálního soudu proti výnosu prezidenta Trumpa:
Všichni tři soudci federálního odvolacího soudu v San Franciscu zamítli žádost Ministerstva spravedlnosti na obnovení platnosti prezidentského výnosu zakazujícího obyvatelům sedmi převážně muslimských zemí vstup do USA.
Republikánský senátor Tom Cotton prohlásil: „Toto pochybné rozhodnutí odvolacího soudu devátého okrsku, který je notoricky znám jako nejlevicovější v USA, bude zrušeno rozhodnutím Nejvyššího soudu. Jsem si jist, že pozice vlády zvítězí“.
Námitku o levicovém spiknutí trochu kazí jednohlasné rozhodnutí všech tří soudců, z nichž jednoho nominoval do funkce republikánský prezident George W. Bush. Zbývající dva soudce jmenovali demokratičtí prezidenti Jimmy Carter a Barack Obama.
Konkrétní námitky proti prezidentskému výnosu jsou rozsáhlé. Jako hlavní se dají v rozsudku nalézt následující:
- Vláda neprokázala, že okamžitým nezavedením zákazu vstupu pro uvedené státy vznikne nenapravitelná škoda
- Vláda neprokázala, že prezidentský výnos umožňuje řádný úřední postup a to především upozornění a možnost získat vysvětlení před uvalením zákazu přicestovat. Místo toho vláda argumentuje, že stejně většina, kterých se zákaz týká, nemá žádná práva na řádný procesní postup. (Zde se soudci vyjádřili, že držitelé Zelených karet mají jednoznačně právo na řádní procesní postup a ani vyjmutí držitelů Zelených karet z platnosti nařízení není dostatečné, neboť existují další kategorie cizích státních příslušníků, kteří mají právo na řádný procesní postup).
- Vláda nepředložila vůbec žádný doklad, že by libovolný státní příslušník ze států, na které se výnos vztahuje, připravoval teroristický úrok na území USA
- Vláda neprokázala, že tajemník Bílého domu má exekutivní pravomoc doplňovat a vysvětlovat výnos prezidenta Spojených států. Tajemník Bílého domu není prezident a ani není nikde zmíněn v posloupnosti vedení žádného ministerstva (Memorandum vysvětlující a upravující některá ustanovení výnosu vydal Bílý dům bez podpisu prezidenta).
- I když soud souhlasí, že je nejvyšším a urgentním zájmem vlády bojovat s terorismem, vláda přes všechny výzvy soudu nepředložila žádný argument proč je u uvedeného výnosu nutné, aby platil okamžitě.
- A konečně soud musí zvážit i veřejný zájem. Na jednu stranu veřejnost má velký zájem na národní bezpečnosti a na tom, aby prezident mohl svou politiku provádět efektivně. Na druhou stranu musí soud zvážit zájem veřejnosti na volném cestování, aby nedocházelo k rozdělování rodin a také na zabránění diskriminaci. A konfliktní veřejný zájem nemůže prezidentský výnos zdůvodnit.
Kompletní znění rozhodnutí soudu a celá právní geneze sporu je dostupná na stránkách federálního soudu pro devátý obvod https://www.ca9.uscourts.gov/
Zřejmou slabinou prezidentského výnosu je, že nebyl připravován příliš pečlivě. Soudci tak nenašli argumenty pro obnovení platnosti, aniž by se zabývali dvěma tématy, které veřejnost zajímají nejvíce a představují vlastní podstatu sporu mezi novým prezidentem a jeho odpůrci. A to:
- zda je uvedený výnos diskriminační vůči muslimům a
- zda mají jednotlivé státy Unie právo napadnout prezidentský výnos u soudu a žádat jeho zneplatnění.