Nobelovu cenu za mír by v roce 2017 mohl dostat někdo z odpůrců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Letošní Nobelovu cenu za mír by mohl dostat někdo z odpůrců prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Americký prezident je však na seznamu mezi nominovanými, stejně jako ruský prezident Vladimir Putin.
Podle norského mírového institutu by ocenění mohla dostat například Americká unie občanských práv (ACLU), která podala žalobu na Trumpův výnos zakazující dočasně vstup do USA migrantům ze sedmi převážně muslimských zemí.
„Cena za mír pro ACLU by určitě byla vnímána jako kritika prezidenta Trumpa,“ prohlásil Kristian Berg Harpviken, ředitel norského mírového institutu a jeden z nejuznávanějších expertů při předpovídání budoucích laureátů.
„Ale byla by především oslavou dlouhodobého, vytrvalého boje za občanská práva, hlavně v USA, ale také ve světovém kontextu,“ dodal.
ACLU po podání právní žaloby na Trumpův exekutivní výnos získala rekordní množství finančních darů.
Za své úsilí o světový mír byl znovu nominován také papež František.
„Je to jeden z vzácných případů lidí, kteří vystoupili proti Donaldu Trumpovi,“ prohlásil politik Knut Arild Hareide, vůdce norské Křesťanské lidové strany, která papeže Františka na letošní Nobelovu cenu za mír navrhla.
V lednovém rozhovoru s listem El País papež varoval před populismem a odsoudil stavbu zdí a ostnatých drátů jako ochrany před cizinci.
Mezi nominovanými je i Jaques Chirac nebo Edward Snowden
Podle Harpvikena byl letos opět nominován i Trump, kterého navrhl nejmenovaný Američan za „prosazování míru prostřednictvím ideologie síly“. A na seznamu kandidátů údajně nechybí ani ruský prezident Vladimir Putin.
Kandidátem je i bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, jehož nominaci podpořilo na 300 zákonodárců a dalších francouzských politiků. Chirac se do povědomí zapsal zejména tím, že navzdory tlak Washingtonu a Londýna odmítl účast Francie ve válce v Iráku, která začala v roce 2003 a trvala více než osm let.
Stejně jako loni se i letos mluví o záchranářích ze Syrské civilní obrany přezdívaných Bílé helmy, kteří v loňském roce patřili mezi favority. Nominován byl rovněž vězněný saúdskoarabský bloger Raíf Badáví či spolupracovník americké tajné služby NSA Edward Snowden, který zveřejnil materiály amerických tajných služeb o rozsáhlém sledování komunikace Američanů i lidí v zahraničí.
Posledním dnem, kdy bylo možné podat nominace, byla středa 1. února. Jména nominovaných jsou přísně střeženým tajemstvím, mohou je ale odhalit ti, kdo příslušné kandidáty navrhli. Po vypršení lhůty smějí své kandidáty přidat ještě členové Nobelova výboru na své první schůzce 16. února.
(pel)
