Babišův zákon o EET se ekologickými dopady vůbec nezabýval a ministerstvo životního prostředí návrh nepřipomínkovalo. Podle Strany zelených spotřeba papíru na účtenky představuje podstatný ekologický problém.

Zavedení elektronické evidence tržeb má zjevné negativní dopady na životní prostředí z důvodu zvýšení spotřeby papíru na povinně vydávané účtenky, které jsou navíc delší než dříve. Příslušný zákon o EET se však ekologickými dopady vůbec nezabýval a ministerstvo životního prostředí návrh nepřipomínkovalo. Podle Strany zelených spotřeba papíru na účtenky představuje podstatný ekologický problém.

Zvýšení spotřeby papíru v souvislosti s povinností vydávat účtenky potvrzují ohlasy od dodavatelů zařízení a podnikatelů, na které již zákon o EET dopadl.

Ministerstvo financí k otázce ekologických dopadů EET odkazuje na zprávu RIA, respektive na materiál s názvem „Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) návrh zákona o evidenci tržeb“, která byla součástí návrhu zákona.

Tento materiál však ekologickým dopadům věnoval jedno jediné slovo: „Ne.“

Podle Gabriely Štěpanyové z Oddělení vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí nemá evidence tržeb celkově žádné zásadní negativní dopady na životní prostředí.

Argumentuje tím, že většina podnikatelů již před zavedením evidence tržeb v souladu s požadavky jiných právních předpisů vystavovala doklady respektive účtenky.

„Doplnění o několik údajů požadovaných zákonem o evidenci tržeb a s tím teoreticky spojená zvýšená spotřeba papíru, či potenciální navýšení spotřeby elektrické energie je v celkovém kontextu zanedbatelné,“ uvedla.

Nárůst spotřeby

Podle informací od dodavatelů elektronických zařízení pro EET i od samotných provozoven, na které již EET dopadla, prokazatelně došlo ke zvýšení odběru pokladních papírových kotoučů a tedy i k nárůstu spotřeby papíru na vydávané účtenky.

Údaje o zvýšení spotřeby se však značně liší – od jednotek procent až po stovky procent – přičemž souhrnná čísla o celkovém zvýšení spotřeby pokladních papírových kotoučů nejsou k dispozici.

Zvýšení spotřeby papíru je způsobeno řadou aspektů. Papírové účtenky museli od 1. prosince loňského začít povinně tisknout i ti podnikatelé, kteří tak dříve nečinili, protože je zákazníci nevyžadovali.

Někteří provozovatelé restaurací, kaváren nebo hospod před spuštěním EET ani elektronickou pokladnu s papírovými účtenkami nevyužívali.

Účtenky nyní také povinně zahrnují více kontrolních údajů a jsou tedy delší. Obchodníci tak i díky většímu množství kontrolních údajů vypotřebují více papíru.

EET a Bisfenol

Podle místopředsedy Strany zelených Michala Berga převážil na straně ministerstva financí a jeho šéfa Andreje Babiše u EET ekonomický aspekt nad „všemi myslitelnými aspekty, tedy i sociálními nebo třeba podporou zachování malého podnikání“.

Zvýšení spotřeby papíru na účtenky, způsobené aplikací zákona o EET, označil za zásadní problém.

„V mnoha typech termopapíru používaného v účtenkách je navíc obsažen Bisfenol A, což je zdraví škodlivá a toxická látka,“ prohlásil Berg.

„V mnoha typech termopapíru používaného v účtenkách je navíc obsažen Bisfenol A, což je zdraví škodlivá a toxická látka.“

Za negativní Berg označil i to, že v provozovnách nebude zřejmě ani snaha o třídění tohoto odpadu.

I přes tento zjevný ekologický dopad se příslušný zákon ekologickými aspekty v důvodové zprávě či jiných doprovodných materiálech vůbec nezabýval.

Žádné analýzy, žádné dopady

Ministerstvo životního prostředí si k ekologickým dopadům nezadávalo žádné analýzy, což zdůvodnila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení úřadu.

„Je čistě spekulativní úvaha, že by EET mělo nějaký citelný nebo významný dopad na životní prostředí v ČR. Podle stanoviska expertů MŽP z různých oblastí jej nemá, nezpůsobí je ani navýšení spotřeby účtenek, ani odběr energie kas EET,“ konstatovala Pospíšilová.

Resort životního prostředí podle ní poslal k materiálu několik technických připomínek.

„Z pohledu dopadu na životní prostředí jsme se nevyjádřili z důvodů, které uvádíme výše,“ upřesnilo ministerstvo životního prostředí.

Na to se odvolává i ministerstvo financí.

„Ministerstvo životního prostředí samozřejmě mělo možnost v rámci připomínkového řízení zákon o evidenci tržeb připomínkovat. Žádnou připomínku související s ekologickým dopadem však neuplatnilo,“ potvrdila Gabriela Štěpanyová z ministerstva financí.

Miliardy a životní prostředí

Poukázala současně na to, že její resort očekává z evidence tržeb „nezanedbatelné navýšení prostředků státního rozpočtu ve výši až 18 miliard korun ročně“.

„Část těchto prostředků může být určena i na oblasti a projekty směřující k ochraně životního prostředí,“ oznámila.

Elektronická evidence tržeb je od loňského prosince povinná pro restaurace a hotely. Papírové účtenky  tak musí povinně tisknout zhruba 40 tisíc podnikatelů.

Od března letošního roku se přitom do systému EET připojí dalších 250 tisíc obchodníků. Spotřeba papíru tak logicky opět stoupne.

Účtenková ekologie

Znatelně negativní ekologický dopad by mohla mít účtenková loterie, kterou chce Babišův resort spustit v polovině letošního roku.

Někteří lidé z branže předpokládají, že státní „účtenkovka“ (jak je loterie familárně přezdívána samotným resortem financí) mohla prudce zvýšit zájem lidí o převzetí účtenek. Ale nejen to. Mohla by řadu zákazníků vést k iracionální změně jejich spotřebitelského chování tak, že se při každém nákupu budou snažit získat účtenek co nejvíce, aby zvýšili svoji šanci na výhru v účtenkové loterii.

Zjednodušeně řečeno, lidé se mohou dožadovat platby za každé nakupované zboží zvlášť tak, aby obdrželi co nejvíce účtenek. Spotřeba pokladních papírových kotoučů by tak mohla vzrůst ještě podstatněji, než po zavedení EET.

Ministerstvo životního prostředí však riziko dalšího zvyšování spotřeby papíru na účtenky nepřipouští.

„Zákazník je dnes běžně uvyklý si většinu účtenek brát a kontrolovat je, případně je doma například po dobu možné reklamace nebo daňové evidence uchovávat. Je to zcela standardní chování, s nímž náš účetní systém počítá.“

„Navíc při platbě platební kartou dnes dostáváme v mnoha případech účtenky dvě – za nákup a provedenou bankovní transakci,“ konstatovala Dominika Pospíšilová z MŽP.