Přehled zpráv z byznysu v České republice. Plán českého podnikatele Daniela Křetínského vybudovat v Krušných horách větrný park narazil, záměr zastavilo několik ohrožených druhů v čele s tetřívkem obecným.

Český byznysmen Daniel Křetínský narazil se svým megaprojektem větrného parku v Krušných Horách. Miliardářův ambiciózní plán zastavilo několik ohrožených druhů v čele s tetřívkem obecným, kteří v oblasti žijí. V článku naleznete i další zajímavé zprávy o problémech českých byznysmenů v uplynulém období.

Křetínský má problém s tetřívkem

Plán jednoho z nejvýraznějších českých byznysmenů Daniela Křetínského vybudovat v Krušných horách větrný park dostal těžkou ránu. Záměr totiž narazil na ochranu několika ohrožených živočichů v čele s tetřívkem obecným, kteří v oblasti žijí.

Kvůli nim nedosáhl projekt na důležitá dílčí povolení, bez nichž nelze začít stavět. Vydání výjimek úřad zarazil kvůli chřástalovi, bekasině, křepelce a především tetřívkovi, pro které by výstavba větrného parku představovala znatelný zásah do jejich přirozeného prostředí.

Křetínského firma usiluje o realizaci projektu už šest let, záměr podporuje i vedení přilehlé obce Moldava. Investor se chce proti rozhodnutí úředníků bránit, odvolal se na ministerstvo životního prostředí.

Proti výstavbě dlouhodobě vystupuje občanské sdružení Přátelé zeleného údolí Muldy, podle něj by větrný park dramaticky znehodnotil ráz krajiny a zdejší biotopy. Sdružení upozorňuje, že by větrníky rušily i místní obyvatele.

Větrný park má tvořit celkem 18 větrných elektráren, které se mají tyčit do výšky 154 až 186 metrů. Investor počítá s tím, že za rok vyrobí 156 tisíc megawatthodin elektrické energie.

Převod Babišova majetku brzdí firmy v Německu

Do konce ledna se musí ministr financí a podnikatel Andrej Babiš odstřihnout od svého byznysu, aby vyhověl zákonu o střetu zájmů.

Babiš chce svůj majetek vložit do nově založeného svěřeneckého fondu. Podle zdrojů informovaných o chystané operaci se šéfem fondu má stát Babišův nejvýše postavený manažer, předseda představenstva jeho skupiny Agrofert Zbyněk Průša.

Převod majetku vázne hlavně na převedení Babišových dceřiných firem v Německu. Tam politik vlastní například velkou chemičku SKW Piesteritz či pekárenskou skupinu Lieken.

Vklad majetku do svěřenského fondu je komplikovaný hlavně kvůli velikosti Babišova impéria. Jeho hlavní holding Agrofert patří k největším tuzemským firmám, zastřešuje přes 250 průmyslových, zemědělských a potravinářských firem. Obrat se blíží 170 miliardám korun ročně, celý konglomerát zaměstnává v 18 zemích 34 tisíc lidí.

Komárek chtěl ovládnout chorvatskou ropnou společnost INA, tamní vláda z něj má ale obavy

Český miliardář a vlastník společnosti KKCG Karel Komárek usiloval o získání chorvatské ropné společnosti INA, která aktuálně patří maďarskému koncernu MOL.

Komárek předložil tamní vládě plán, jehož cílem bylo získat kontrolu nad největší firmou v Chorvatsku. MOL a Chorvaté totiž o řízení této firmy už léta vedou spory.

Komárek v plánu navrhoval, aby společnost INA za blíže neurčenou cenu nejprve koupila jeho firma Moravské naftové doly. „Tyto peníze od INA, která by se kvůli tomu musela zadlužit, by pak Komárek použil na výkup jejích akcií od MOL,“ píše list Slobodna Dalmacija.

Chorvaté měli ale z Komárkova plánu obavy – v praxi by opět ztratili vliv na dění ve společnosti. Komárek se přesto podle médií nikdy nevzdal a dosud patří mezi nejvážnější zájemce o INA.

ČEZ řeší potíže se zákaznickým systémem

Energetické společnosti ČEZ se už několik měsíců nedaří rozchodit nový zákaznický systém a zajistit řádné fungování kontaktních center. Firmu opustili manažeři odpovědní za kontakt se zákazníky, podle společnosti to však s problémy nesouvisí.

V ČEZ skončil někdejší generální ředitel ČEZ Zákaznické služby Igor Šmucr i jeho nástupce Aleš Kubík. Za jednání se zákazníky tak odpovídá nový šéf ČEZ Prodej Michael Pupala.

Oba manažeři z energetické společnosti s 3,5 milionu odběrných míst odešli v době, kdy ČEZ bojuje s přechodem na nový zákaznický systém. Ten se ČEZ už měsíce nedaří pořádně rozchodit.

Výsledkem je, že zaměstnanci zákaznických a call center nemohou vyřešit základní požadavky jako převod odběrného místa či změnu tarifu. Zpožďovalo se i vyúčtování faktur.

Podle vyjádření společnosti však není důvodem nezvládnutý přechod na nový systém, ale postupné utlumení činnosti ČEZ Zákaznické služby, které povede až k jejímu úplnému zrušení.

Na účet Realistů přibyly 3 miliony od miliardáře Dospivy. Peníze však hned zmizely

Na účet nedávno založené strany politologa Petra Robejška Realisté přibyly 3 miliony korun od mecenáše Marka Dospivy. Podnikatel a zakladatel investiční skupiny Penta již dříve slíbil finanční podporu nové strany.

Peníze vydržely na transparentním účtu pouhých 10 dní. Miliony z transparentního účtu, který má evidovat příjmy a výdaje politických stran tak, aby nad financováním partají měla veřejnost kontrolu, ovšem zanedlouho zmizely.

Strana je – ještě spolu s dalšími 200 tisíci – poslala na svůj běžný účet. Ten už veřejné kontrole nepodléhá. Realisté tak, navzdory slibům o transparentnosti, nemusí uvést, na co peníze použili.

Přesuny financí kritizuje organizace Rekonstrukce státu, která hospodaření partají hlídá.

Realisté se však hájí, že postupují „zcela v dikci zákona“. Na tom, že veřejnost nemá kontrolu nad přeposlanými miliony z transparentního účtu, nic problematického nevidí. Podle jejich mluvčí strana v budoucnu nad rámec legislativy zveřejní další dokumenty tak, aby dostála příslibu transparentnosti.

Ahold se po převzetí Intersparu propadl do ztráty 1,2 miliardy

Společnost Ahold, která v Česku provozuje obchody Albert, se ve finančním roce 2014/2015, který trval 24 měsíců, propadla do ztráty 1,24 miliardy korun. Tržby druhého největšího obchodního řetězce v ČR za tyto dva roky činily 102,6 miliardy korun. Data vyplynula z výroční zprávy společnosti. Ahold na začátku roku 2014 koupil za 5,2 miliardy korun 49 ztrátových prodejen Interspar.

„S ohledem na hospodářský výsledek se nenavrhuje výplata dividend akcionářům ani tantiém členům orgánů společnosti,” uvedla dozorčí rada Aholdu.

Představenstvo také navrhlo, aby vzniklá ztráta byla převedena na účet neuhrazené ztráty minulých let. V roce 2013 skončilo hospodaření Aholdu ziskem 312 milionů korun.

Loni v 1. čtvrtletí měla firma zisk 189 milionů korun. Společnost v reportu za první tři loňská čtvrtletí uvedla, že zlepšení hospodaření řetězce v regionu střední a jihovýchodní Evropy bylo taženo Českem a Řeckem.

(pel)