Největší propad u žáků škol v Česku v mezinárodním šetření PISA nastal v přírodovědě, kde byly výsledky českých žáků průměrné, zatímco v roce 2012 byly nad průměrem zúčastněných zemí.

Špatné výsledky žáků českých škol ve srovnání se světem jsou podle ředitele Scio Ondřeje Šteffla důsledkem toho, že děti v Česku škola nebaví a nezajímá. Situace se podle něho stále zhoršuje. Podle průzkumu PISA se v mezinárodním srovnání zhoršily výsledky žáků v ČR.

Patnáctiletí žáci byli v testech čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti horší než jejich předchůdci v roce 2012.

Největší propad u žáků škol v Česku nastal v přírodovědě, kde byly výsledky českých žáků průměrné, zatímco v roce 2012 byly nad průměrem zúčastněných zemí. V matematické gramotnosti byli čeští žáci průměrní, ve čtenářské gramotnosti mírně podprůměrní.

Nezajímavá škola

„V mezinárodním šetření TIMSS v roce 1995 patřili ještě čeští žáci mezi nejlepší v matematice i v přírodních vědách. Už tehdy ale bylo jasné, že máme problém. České žáky už tehdy škola bavila nejméně ze všech zemí,“ uvedl šéf Scio.

„Pokud škola děti nezajímá, těžko budou dosahovat lepších výsledků,“ zdůraznil.

Situace v Česku se podle něho stále zhoršuje s tím, že na rozdíl od jiných zemí však v Česku situaci „nikdo neřeší“.

„Místo toho vymýšlíme státní maturitu, povinné přijímačky, kariérní řády, měníme financování. Ale to zájem dětí o učení nezlepší,“ konstatoval Šteffl.

Poukázal také na trvalý nárůst administrativy ve školách.

„Omezuje se prostor škol, ředitelů, učitelů a tedy nutně i žáků se samostatně rozhodovat a tedy nést zodpovědnost. Za vzdělávání v Česku tak vlastně nikdo nezodpovídá,“ prohlásil Šteffl.

Ten doufá, že vznikající ScioŠkoly „přinesou alternativu nejen pro děti, které do nich budou chodit, ale že budou inspirací i pro řadu dalších škol“.

PISA jako inteligenční test

Místopředsedkyně sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, Vlasta Bohdalová (ČSSD) zdůraznila, že „testy PISA nesledují ani tak úspěšnost vzdělání z hlediska získaných vědomostí, ale z hlediska jejich používání v určitém typu praktických situací“.

Poukázala na to, že systém PISA je především v matematice a v přírodovědné části založen pouze zhruba z třetiny na vědomostech s tím, že připomíná svého druhu inteligenční test.

„My se však nesnažíme o to, abychom se jednou za tři roky dostali v této tabulce vzdělanostní ligy o pár stupínků nahoru. Naším cílem je zásadní reforma školství, která nutně začíná u pedagogů a jejich kvalitativního růstu.“

„Takže měření PISA je jistě zajímavé, ale my podle něj určitě nechceme hodnotit skutečnou kvalitu výuky,“ prohlásila poslankyně.

Výsledky průzkumu PISA však nebere na lehkou váhu.

„Mě například ze všech těch výsledků nejvíce znepokojuje část, která hovoří o poněkud snižující se schopnosti našich žáků rozumět správně a bez váhání psanému textu,“ uvedla Bohdalová.

„Rozmělňování významu psaného slova“ je podle ní vážný problém. Zdůraznila však, že nižší schopnost žáků správně chápat složitější texty je v Česku dlouhodobě diskutované téma.

„Zde bude nutné přijít s nějakým řešením, se změnou v pedagogických postupech,“ prohlásila Bohdalová.

Nejlepší jsou v Singapuru

Do srovnání, které připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se loni zapojilo 72 zemí. V Česku se ho zúčastnilo přes šest a půl tisíce patnáctiletých žáků ze 345 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnáziích a prvních ročníků středních škol. Nejlepších výsledků ve všech třech gramotnostech dosáhli žáci v Singapuru.

Mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assesment) je považováno za největší a nejdůležitější mezinárodní šetření v oblasti měření výsledků vzdělávání, které v současné době ve světě probíhá. Výzkum je jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Šetření je zaměřeno na zjišťování úrovně gramotností patnáctiletých žáků, kteří se ve většině zúčastněných zemí nacházejí v posledních ročnících povinné školní docházky. Je koncipován tak, aby poskytoval tvůrcům školské politiky v jednotlivých zemích všechny důležité informace o fungování jejich školských systémů.

Testování probíhá ve tříletých cyklech, přičemž pokaždé je kladen důraz na jednu z uvedených oblastí tak, aby bylo možno o ní získat detailnější informace. V ČR je jeho realizátorem Česká školní inspekce. (sfr)