Prezident Miloš Zeman vetoval zákon o střetu zájmů, známý také jako „lex Babiš“. Novela má omezit podnikání členů vlády a míří hlavně na ministra financí Andreje Babiše (ANO), který vlastní vydavatelství a rozhlasovou i televizní stanici.
Novela o střetu zájmů se vrací poslancům, kteří o ní budou opětovně rozhodovat. Vzhledem k předchozím hlasováním je pravděpodobné, že Sněmovna veto zvrátí.
Zeman veto zákona zdůvodnil v obsáhlém dopise adresovaném šéfovi Sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD) a připojil množství výhrad.
„Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty,“ uvedl prezident.
K novele připojil i domněnku, že její „schopnost dosáhnout zamýšleného cíle je v podstatě nulová”.
Podle Zemana z rozpravy ve Sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit.
Sněmovna v listopadu schválila upřesněnou senátní verzi zákona, která by politikům znemožnila ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Členové příštích vlád by v budoucnu nesměli provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.
Sněmovna přijala předlohu v září hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu pak potvrdila verzi se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. O osudu normy mají nyní poslanci znovu rozhodovat v lednu, k přehlasování prezidentského veta jim stačí 101 hlasů.
Pasáže novely ostře kritizuje Babišovo hnutí ANO, podle jeho zástupců jsou protiústavní a v rozporu s evropskými pravidly o společné zemědělské politice. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud.
(pel)