Česká armáda plánuje v roce 2017 dokončit zbrojní zakázky za 10 až 20 miliard korun. Opozice kritizuje ministra Stropnického za pomalé tempo přezbrojování armády.

Česká armáda plánuje v roce 2017 dokončit zbrojní zakázky za 10 až 20 miliard korun. Má jít například o dodávku 3D radiolokátorů (MADR), nákupy vozidel Pandur a Titus či modernizaci vrtulníků Mi-17. Řada politiků, ale i obranná asociace kritizují resort obrany za pomalé tempo přezbrojování naší armády.

A akvizičních plánech Armády ČR informoval Vladimír Lukovský z tiskového oddělení Ministerstva obrany.

Resort obrany v roce 2017 předpokládá uzavření řady významných obranných akvizic, počínaje smlouvou na dodávku 3D mobilních radiolokátorů (MADR) až dodávku víceúčelových vrtulníků (podrobněji viz tabulka).

„V případě, že se všechny výše uvedené akviziční projekty podaří v příštím roce smluvně uzavřít, bude to v oblasti výdajů představovat částku mezi 10 a 20 miliardami korun,“ informovalo ministerstvo obrany.

Jednotlivé projekty a jejich financování přitom bude rozloženo do víceletého období.

Pomalé přezbrojování

Ministerstvo těmito informacemi reagovalo na řadu kritických názorů, které poukazují na pomalý postup přezbrojování a zbrojních akvizic české armády.

Jedním z kritiků je i předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Ten již dříve označil za nepochopitelný fakt, že v posledních třech letech dávala armáda – navzdory nepříznivé bezpečnostní situaci – na zbrojní investice průměrně pouze 5 miliard korun.

Poukázal také na situaci z minulého roku, v němž sice resort „utratil“ většinu svého rozpočtu, ale to jen proto, že část prostředků „rozpustil“ do příspěvkových organizací ministerstva obrany a do předplacení pronájmu Gripenů.

Zpochybnil tak schopnost úspěšného provádění zbrojních akvizic pod vedením ministra Stropnického.

„Pravdou zůstává, že některé procesy na ministerstvu obrany nejsou nejlépe nastaveny a občas současnému vedení chybí odvaha výzbroj prostě nakoupit,“ zdůraznil socialista Hamáček.

Paralyzovaný proces

Výhrady vůči tempu přezbrojování české armády vyslovil i prezident Asociace obranného průmyslu (AOBP) Jiří Hynek.

„Proces přezbrojování Armády ČR nejde tak rychle, jak si to neustálé zhoršování bezpečnostní situace ve světě vyžaduje. S rychlostí procesu modernizace určitě nikdo nemůže být spokojen. Ale ne každý je ochoten to říci nahlas,“ prohlásil Hynek.

Podle Hynka jsou dnes v reálu proces přezbrojovacích akvizic a zajištění obranyschopnosti státu paralyzovány.

Ke zlepšení situace by se prý musel změnit „systém myšlení i společenská atmosféra“ a muselo by dojít ke zjednodušení příslušných postupů.

„Je nutné se modlit, aby v naší těsné blízkosti hned tak nedošlo k většímu konfliktu. Protože než bychom něco pro vojáky pořídili, tak by bylo po válce.“

„Jenže politici se dnes bojí udělat rozhodnutí, aby neměli mediální skandál. A úředníci si kryjí záda, aby nemuseli za pár let chodit na policii podávat vysvětlení,“ poukázal Hynek na neutěšenou situaci.

Jako řešení navrhl zrušit všechny vnitřní ministerské předpisy, které jdou nad rámec zákona. V případě, že se zjistí, že nějaký zákon či vyhláška je špatná či komplikovaná, je podle Hynka zapotřebí okamžitě iniciovat změnu. A tedy „rušit a redukovat zbytečné zákony, vyhlášky a nařízení“.

„To vše je nutné činit rychle a modlit se, aby k většímu konfliktu v naší těsné blízkosti hned tak nedošlo. Protože než bychom něco pro vojáky pořídili, tak by bylo po válce,“ dodal prezident AOBP Jiří Hynek.

Největší neúspěch ministra Stropnického

Členka Výboru pro obranu a Podvýboru pro akvizice Ministerstva obrany, poslankyně Jana Černochová (ODS), uvedla, že „modernizace armády je jeden z největších neúspěchů současného ministra obrany Martina Stropnického“.

„Každý rok se nepodaří utratit několik miliard, takže se přesouvají z roku na rok a přitom ekonomická situace je dobrá a zároveň je zhoršené bezpečnostní prostředí,“ konstatovala Černochová.

„Kdy jindy zrychlit modernizaci než dnes?,“ uvedla.

„Neustále se objevují nové a nové nápady, aniž by byly dokončeny ty předchozí. Příkladem toho je chaotická akvizice víceúčelových vrtulníků, či posouvání projektů v tak klíčové oblasti jakou je C4ISTAR, tedy prostředků řízení, velení, komunikace a průzkumu,“ prohlásila poslankyně.

„Modernizace armády je jeden z největších neúspěchů současného ministra obrany Martina Stropnického“.

Jako typický příklad vleklého procesu modernizace poukázala na případ náhrady přehledových radiolokátorů za moderní 3D radiolokátor MADR. Ta se objevuje v plánech již od roku 2007.

„Dobře se ví, že v letošním roce budou stávající sovětské 2D radiolokátory P-37 dávno za hranicí životnosti, což sebou nese například vyšší poruchovost a tedy horší přehled o vzdušném prostoru a podobně,“ zdůraznila Černochová .

„Máme konec roku 2016 a konečně se snad blíží vyhlášení vítěze klání, přičemž radiolokátory měly být již letos dodávané. Výběr je přitom provedený mimo zákon o veřejných zakázkách, takže není možné se vymlouvat ani na úskalí této normy,“ dodala Černochová.

Financování této transakce přitom po celou dobu bylo zajištěno.

„Tak proč to trvalo takhle dlouho?,“ vznesla směrem k resortu na dálku svoji kritickou poznámku poslankyně Černochová.

Čas na přípravu

Podle resortu obrany je třeba si uvědomit, že každá velká zakázka potřebuje určitý čas na přípravu.

„Klíčové modernizační projekty jsou připravovány tak, aby armáda dokázala více peněz účinně absorbovat. Je proto evidentní, že tyto projekty nejde dělat ze dne den, vyžadují důkladnou přípravu a musí být rozloženy v čase,“ konstatoval Vladimír Lukovský z tiskového oddělení Ministerstva obrany

„Klíčové modernizační projekty jsou připravovány tak, aby armáda dokázala více peněz účinně absorbovat.“

„Naší snahou je uzavírat rámcové smlouvy na celý životní cyklus vybavení, to nám dává větší flexibilitu a možnost lepšího plánování,“ podotkl dále.

Koncepce výstavby za 460 miliard

Ministerstvo obrany (Armáda ČR) chce podle své „Koncepce výstavby“, kterou v roce 2015 schválila vláda, vynaložit do roku 2025 celkem 460 miliard Kč (se započtením roku 2015), z čehož 150 miliard Kč má jít na akvizice.

Rozpočet ministerstva obrany ČR na letošní rok činí 47,7 mld. Kč, tedy 1,03 procenta HDP České republiky. Podle koaliční dohody mají do roku 2020 výdaje na obranu v ČR dosáhnout úrovně 1,4 % hrubého domácího produktu ČR.

Česká republika by mohla vydávat na obranu částku ve výši 2 procent HDP v roce 2025.

Ministr Stropnický v poslední době několikrát vyhlásil, že by Česká republika mohla vydávat na obranu částku ve výši 2 procent HDP v roce 2025.

Dosáhnout výdajů na obranu ve výši 2 % hrubého domácího produktu je jedním ze závazků ČR plynoucích z členství v NATO. Aliance také stanovila, že z celkových výdajů na obranu má jít 50 procent na mandatorní výdaje (platy), 30 % na provoz a 20 procent na nové investice.

Požadovaného podílu 20 procent z obranného rozpočtu do investic dosáhne podle Stropnického naše armáda už v roce 2018.