Přechod na letní čas nepřináší ekonomice téměř žádné finanční úspory. Vyplynulo to z výpočtů analytika ČS Michala Skořepy. Úspora dosahuje pouhých 30 milionů korun ročně. Přesto vláda ČR schválila nařízení EK, podle kterého se budou letní a zimní čas střídat dalších 5 let. K nejnovějšímu přechodu z nepřirozeného letního času na čas přirozený („zimní“) dojde v noci z 29. na 30. října, kdy lidé musí vrátit čas o hodinu nazpět.
Peněžní hodnota roční úspory elektřiny díky posunu času vyšla na zhruba 30 milionů korun. Pro srovnání: podle vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2017 vynaloží stát pouze na platy svých zaměstnanců a další platby za práci, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu ohromujících 161,9 miliardy korun.
Úspora z přechodu na letní čas ve výši 30 milionů Kč je ve srovnání s tím nevýznamná a z pohledu celkových výdajů státního rozpočtu ve výši 1 304 miliardy Kč pak naprosto zanedbatelná.
Podle Skořepy se posouváním času uspoří ročně zhruba tolik, kolik by se celkem získalo, pokud by každý člověk – namísto posouvání času – za celý rok pracoval o jedinou minutu déle…
Přechod na umělý letní čas uplatňují všechny evropské státy kromě výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard.
V České republice se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády.
Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy právě kvůli energetickým úsporám. Ty jsou již v současnosti minimální, jak prokázala výše uvedená analýza.
Zanedbatelný objem ekonomických úspor přiznala Evropská komise i české ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kritici přechodu na umělý letní čas poukazují na to, že taková změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci.
Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšují riziko rakoviny, obezity nebo deprese. (sfr)