Ve Švédsku letos rapidně pokles počet běženců, kteří v zemi požádali o azyl. Za prvních devět měsíců letošního roku požádalo o azyl ve Švédsku o 70 procent méně osob, než za stejné období předchozího roku. Oznámil to švédský ministr pro migraci Martin Johansson.
Od ledna do září letošního roku požádalo ve Švédsku o azyl celkem 22.330 migrantů. Zároveň do konce září letošního roku švédské úřady posoudily celkem 71.651 žádostí o azyl. Z toho vyhověly pouze v 53 procentech případů.
Ve stejném období tak Švédsko opustilo 15.521 neúspěšných žadatelů o azyl. Z toho 1.905 osob úřady vystěhovaly nedobrovolně.
Výrazně se tak projevil efekt nových, přísnějších azylových zákonů, které byly přijaty švédským parlamentem v červenci letošního roku a celkově přísnější přístup Švédska k migraci.
Klíčovou změnou v nové legislativě, která má platit po omezenou dobu tří let, je zavedení dočasného tříletého povolení k pobytu pro všechny nové žádosti. Až po uplynutí tří let budou žadatelé moci získat trvalé povolení k pobytu, které bylo před účinností nového zákona udělovanou ihned.
Přistěhovalecká vlna je svým rozsahem pro Švédsko velký problém, který stále citelněji rozděluje společnost. Do země, která má 9,5 milionu obyvatel, dorazilo za celý loňský rok celkem 163 tisíc imigrantů.
To je podstatně více, než počet nově narozených dětí. Těch se loni ve Švédsku narodilo celkem 115 tisíc.
Na jednu stranu se zvedá násilný odpor. Jen za poslední týden byly ve Stockholmu vypálena dvě azylové centra.
Na druhou stranu někteří nesouhlasí se zpřísňováním azylových zákonů. V sobotu se ve švédském hlavním Stockholmu sešlo asi tisíc demonstrujících, kteří požadovali zrušení přísnějších azylových zákonů a návrat k předchozí benevolentní praxi k imigrantům. (mjm)